musim to taky zkusit asi, kdyz uz to ma takhle hezke cyberpunkove plakatky

se mi libi, kazdy vi o koho jde a co se od nej ocekava.....

Povinnost nošení pokrývky hlavy z náboženských důvodů u mužů byla pravděpodobně zavedena až během období kolem zničení druhého Chrámu a krátce po něm. První zmínka se nachází v traktátu Šabat, ve kterém se píše o respektu a bázni před Bohem. Některé zdroje tvrdí že kipa vzešla z pokrývky hlavy velekněze (micnefet), který jí připomínal, že vždy je něco mezi ním a Bohem. Tato myšlenka měla jak filosofický tak i psychologický dopad. Z pohledu filosofie učinilo nošení kipot z každého člověka „velekněze“ a z židů svatý národ. Psychologický vliv lze spatřovat v tom, že kipou doznáváme, že je Bůh nad námi. Podle Eli Birnbauma se kipa stala neoficiálním symbolem židovství, jež z osoby, která ji nosila automaticky dělala věřícího žida a bylo pro takovou osobu těžší udělat něco „špatného“, poněvadž každý kolem ví o koho jde a co se od něj očekává.

Milan Hlavsa, Fiction - Basnici Ticha
Milan Hlavsa, Fiction - Basnici Ticha
http://www.youtube.com/watch?v=7QI1gi6L_9M




ja vim, ze jsem sem tenhle "klip" uz daval, ale ted mi psala kamaradka, ze si na me vzpomela, kdyz kouka jak hraji Plastici nekde v nejake dire na Morave... a ja si zas vzpomel na tuhle pisnicku a uz mi hraje potreti... a jeste parkrat hrat bude. jsem ten basnik. proste jsem a uz davno to neni poza.
mam chandru. uz od vcera, kdy jsem se dozvedel, ze nejedu k Brnu za kamaradkou, kterou jsem chtel videt.
Sbaleny batoh, par konzerv, spacak, knizka od Karola Sidona s pseudonimem Chajim Cikan a listy na vlak a tak trosku touha... asi hlavne po tom, abych byl nekde daleko od mesta bez srdce... mozna taky s ni, protoze na me nejak po dlouhe dlouhe dlouhe dobe zas jednou dopadlo, ze jsem bez Ni.... pry bych Ji ani nepoznal. Pry pise hrozne sracky na socialni site, pry je asi tehotna, pry... kdo vi. Lidi toho namluvi a ona vlastne vzdycky psala hrozny sracky a byla na to hrda. To byla jedna z nedokonalosti o ktere jsem nikdy nemluvil, ze se mi jeji texty nelibi a jsou jen hloupoucce pruhledne pozy.... hodne z toho co delala byla hloupoucka poza a zkusenejsi a moudrejsi [neda se napsat chytrejsi] zeny vzdy kroutily hlavou, co na te blbce vidim. Jako mely pravdu.
Mozna ted je se svojim stredoproudarem, zidakem a vlastne nemam co chtit ani co zavidet. Zije se mi bez Ni hrozne kvalitnej. Sice porad bez penez, dluhy jsou jak koule u nohy, ale dik tomu, ze semnou neni, tak vlastne zadne dalsi dluhy delat moc nemusim... Je to zvlastni, znam vsechny duvody toho, proc, kdyz prichazi podzim, ktery uz ted citim celym svojim ja, a kdyz z podzimem prichazeji hluboke a zadumane nalady, a ja zacnu premyslet nad Ni, tak cele moje ja vi, ze je to blbost. Neni co hledat, nic jsem neztratil.
Je mi dobre.
A presto, kdyz jsem najednou zustal stat za vlakem, ktery odjel bezeme, vzpomel jsem si na zacatek leta, kdy jsem zalozil audit Straight railway of sorrow. Vzpomel jsem si na cestu do Spanelska, na jeji smutne a zoufale oci zviratka v pasti upletene z plechu, pozdej jehel a flasek od vodky.
Boda me to, a zacnou mi tect slzy. Kdyz nemaji proc. Nic jsem neztratil.

Unavuje me vysvetlovat, ze hebrejsky se neucim kvuli tomu, ze ona je v Izraeli, jako spis Ona je v Izraeli, protoze jsem o tom vzdy mluvil jako o mem cili, jako o snu. Ja ji pujcil svuj Talmud, kdyz odjizdela, a vlastne jsem ji dal vsechny sva judaika... ale ja se ucim hebrejsky kvuliva ni. Vtipne a popravde uz dost otravne.



Mam tady jeden problem, jednu historku, asi pro holky, kterejm uz je vic jak osum, ale zaroven si pamatuji , jak se citily, kdyz jim tech osum teprve bylo.

Moje malicka dcerenka zije jen s mamou Hyenou. Nema brasku ani segru, i kdyz ma nejake kamarady, tak je takove trosku zvlastni dite, hodne si povida sama se sebou, kdyz si hraje. Nekdy je radej sama a hraje si potichu v koute nebo si kresli, ale mezi deti jit nechce. Myslim, ze to ma i po me i po mame.

Kazdopadne jinak je to velmi chytre ditko, s trosku rozharanou pozornosti...
No a ted naposled jsem si vsimnul, ze jeji socializace tak trosku trpi trhlinama. Nebo je to mozna nedostatkem a nepritomnosti nejakeho chodiciho a mluviciho bastarda, kterehozto bych mel predstavovat ja [bez vetsich problemu ci zmeny kostymu] nebo starsi bratr ci sestara [mozna i mladsi].
Proste jsem videl scenu, ze ktere mi, musim se priznat, vyhrkly slzy do oci...

Vzdycky jsem vedel, ze jsou deti krute, obcas taky zle vychcane, ale tak nejak me zasahlo, ze to zkusili na moje Mimi-nko, a ze ona ve sve dobrote na to zkocila. Tohle jsem prave mival k Sofii, ona byla obcas taky takova dobra duse, ktere jaksi chybel nejaky ten socializacni kousek, akorat ona to ma jako postizeni, Mia snad doufam ne.

Kazdopadne Mia si hrala s dvema hocickama tak ve svem veku, jedna byla udajne Rebeka, druhou jsem neznal ani ja ani Mia.
Rek jsem Mie, at se jich zepta, co jsou zac, a ty maly cubky ji zacaly do oci bezostysne lhat, ze jsou na prolezackach v hospudce na Vrutkach samy, protoze jim umrely rodice. A pak se z Mii pokusily vytahnout penize s tim, ze si nemuzou nic dat, protoze rodice jsou mrtvi.
Snazil jsem se Mie, ktera utikala, a chtela ze sve kasicky, kterou mela ssebou, aby si mohla dat kofolu a langos, a ze ktere se nenapadne pokusila vystrachat nejake to euro pro "chudinky holcicky bez rodicu", tak tomu memu malemu najivnimu steneti hyeny skvrnite jsem se snazil vysvetlit, ze ty holky ji bezostysne lzou a chystaji se ji okrast.
Nejhorsi na tom bylo to, ze jsem a] nemel zadny argument, jak jsem to poznal... jasne, byly dobre oblecene, proste ocividne ne z decaku... ale byl to jen dojem, socialni skill, empatie se spolecnosti, kdy vidis, ze nekdo lze az se mu od huby prasi...
b] bylo mi Hyenete hrozne lito, protoze ona se tem holcickam fakt pokusila uprime pomoct a ja ji zrazoval od pomoci druhym, az jsem citil, jak je nestastna z toho, ze mi tak uplne neveri, ze ji holky, ktere se ji libi lzou...

Vim, ze by jim dala par drobnych [coz je bohuzel v eurech uz dost penez i kdyz jsou to dvacetniky] a vlastne by nedoslo k zadnym ztratam na zivotech, ale.. ale proste jsem chtel, aby pochopila, ze i hezke mile holcicky muzou by ulhani zli bastardi, kteri se ji snazi ojebat nekam, kde to ani holky nemaj rady... jenomze to tak hrozne bolelo, ukazat steneti, ze svet kouse. Litoval jsem v ten moment sebe i ji. Ji, ze se snazi pomoct, sebe, ze musim byt ten bastard, ktery ukaze, ze svet je svine.

Ted se o ni bojim. Porad na to musim myslet, hrozne moc bych chtel byt s ni, abych ji moh ja ukazat, ze svet je bastard. Bojim se, ze jeji dobra a mila mama proste neni zkurvenec jako ja, ktery ditku dokaze predat prave to varovani pred zlem. Mama je tam ta, s kterou se Mia tuli, ktere veri do posledniho vsechno. Jenomze mama nikdy nekryci [kdyz tak jen kdyz je moc zle], mama nikdy nekouse a mama nikdy neni zla nebo nema spatnou naladu. NIKDY vuci MIE. Ja mam byt ten zly hajzl a bastard, me se musi Mia trosku bat, aby vedela, ze i tak to chodi. Jenomze ja tam nejsem, a ja se o ni bojim.

Jake to je byt osmiletou holcickou? Vyroste z ni ustrasena holka, nebo duverivej asocial, nebo... nebo,,.... nebo. Kdyz tam ja nebudu? B-ze trpim, trpim hrozne moc tim, ze jsem od nich odesel a ted nemuzu z5. Ne snadno. Sice by me Slovensko zabilo. Z celeho srdce tu zemi nemam rad, asi jako bych nenavidel socialisticke CeskoSlovensko, protoze takovy mam porad ze SK dojem. Nemuzu tam zit, snazil bych se zmenit tolik veci, az by ze me zustala vysata skorapka, nebo bych se zblaznil. Ale ja proste potrebuju byt s tou malou Hyeni holcickou, proste musim byt ten, co stene obcas kousne... az se mi chce znova brecet nebo necim hodit o zed.
Nejhorsi je, ze jsem v tech najivnich ocich, ve kterych byla touha pomoct a neduvera, ze to co rikam ja, je to co je pravda, navic nevidel Hyeni mamu, ktera byla vzdycky silna zena, a i ve svoji smrti bude mit ruce vbok, jak zpiva R. Krestan, ale videl jsem v tom jinou malou hloupou Slovenku... ty oci byly steje bezradne, tvari v tvar pruseru... videl jsem takove uz mnohokrat a bojim se ... bojim se o oba pary tech oci, az se mi chce modlit od zoufalstvi, jak nad tim nemam zadnou moc a kontrolu, abych pomoh podanou rukou...