Vcera jsem mel vhled v tom smyslu, ze jsem ted byl nucen udelat par nepopularnich tahu:
- zrusit fyzicke pusobiste Labky, kam fyzicky nikdo nechodil
- vyhodit lidi, kteri s tim vyjebavali (twisted communism, tedy beru, dokud davas, ale kdyz je potreba pomoct nebo prispet, neni po nich stopy)
- musime se s A prestehovat, z 2+1 do 1+1 a bez zahrady, ale chci odsud pryc uz 2 roky, pac zit s bejvalkou a jejim pritelem me zas az tak nezatezuje, ale zil jsem tu jen proto, abych jim pomahal barak tahnout, kdyz me spolubydlici podelal (zatim) o 30 taliru (a zkonci to asi 50k), tak jsem zavelel odchod...
Ve vsech pripadech jsem za kokota ja, pac ja udelal to rozhodnuti: zrusit, vyhodit, odejit...
To, ze celou dobu jde o to, ze jsem se nejaky cas snazil nekomu pomoct, to uz nikdo nevidi.
A ted ten vhled: kdyz velis/vedes/delas rozhodnuti, casto jsi za idiota, i kdyz ta rozhodnuti jsou spravna ci potrebna.
Predstavuju si, jak se dostava k moci nejaky diktator nebo Bill Gates, a jak jej provazi nenavist na kazdem kroku.
Na pocatku to asi boli, neco citis, pak se naucis nest to, jako kriz na Golgotu, a pak mas moc.
Jenze to, ze jsi se po ceste odnaucil poslouchat lidi, co si o tobe mysli, ze jsi kokot, to se stava pasti.
Uvazoval jsem, jak Maduro muze likvidovat nadhernou, a kdysi bohatou, Venezuelu. Jak Bill Gades mohl systemem patentu a jejich vynucovani, zastavit vyvoj osobnich pocitacu na 10-15 let. Jak?! Copak nemaji zpetnou vazbu?! Nevidi, ze to kurvi?
A ono asi fakt ne. Jeden ma ideologii, druhy chce penize, oba se dostali k moci a tudiz se museli odnaucit vnimat lidi, kteri jim rikaji “delas to blbe, jsi kokot”, a ted fakt nemaji zpetnou vazbu.
U techle dvou hajzlu to samozrejme nepopisuje cely problem, ale tusim, ze tahle jeho slozka tam je.
—-
Neznam cloveka, ktery si poridil auto, ktery by dobrovolne jezdil mestskou hromadnou a vlaky. Nektere veci jsou navykove a zaroven, ac se to nezda, berou velky dil lidskosti.