Bajka o tom, kterak moji psi chapou svet (gravitaci):
Mame doma 3 psy, 2 z nich jsou shetlendsky ovcak, aka sheltie. Predstav si to jaku zpiceny urvany smetak, ktery te za noc 6x zbudi, pac nutne musi komentovat, ze... (uplne kokotiny, typu projelo auto na ulici, bouchlo neco o patro vejs).
Dobre. Aziom.
Naucil jsem psy, ze kdyz neco jim, neco dostanou, ale nesmi se pri tom projevovat. Patience is virtue.
Dobre. Axiom.
Furt se muze stat, ze mi u jidla neco upadne.
Dobre. Axiom.
No a vysledek je: smetaci cekaji na zradlo, jenze jak:
- ten hloupejsi se mi kouka do pusy, ze treba neco.
- ten chytrejsi: pochopil, ze ze zradlo nahoru nepoleti a dole ho najde, tudiz celou dobu co jim, ma zaseknuty pohled do podlahy. KUPODIVU!!! vsecko, co mi upadne, tak sezere prvni.
A takhle moji psi pochopili gravitaci (teda 50% tech psu)