Ja bych TAK chtel videt levandulova pole, ze me to az fyzicky boli.
Rika se tomu stres a neni to dobry.
Jo pracuju rukama, jo, udrzuju aspon elektronicky mezilidske kontakty, furt varim, furt vymyslim nove veci, snazim se byt co nejmin pica a obcas mi to ujede. Myslim, ze mam hodne vyssi odolnost proti stresu, nez vetsina Cecho-Slovaku. Nevadi mi otevrene zlomeniny, ani mi nevadi odnest prave zesnuleho starecka v naruci. Nevadi mi omejvat hovna a zvratky, krev. Teda jako vadi, ale tak, ze vim, ze je potreba resit, ne resit sam seme.
Kdyz kolem mne dnes projely najednou ty 3 pohrebni auta, chvili jsem klecel a zvracel, a zvracel, a zvracel...
Neco se ve me dnes porouchalo. Uplne jinak, nez jsem byl porouchany doted. Strasne moc bych potreboval videt levandulove pole. Ale nedokazu to vysvetlit.