beztak to stavěli mamuti ... viděl jsem to ve filmu, tak to musí být pravda

Jako zní to hezky, stejně jako spousta předchozích teorií, ale vždycky jen do chvíle, než se to zasadí do souvislostí a nejlépe prakticky vyzkouší. Nebýt té dobové malby, tak by to opravdu vypadalo jako ptákovina. Ale realisticky - netestovali to na skutečném nákladu, řada materiálu monumentů pochází z různých lomů s různou vzdáleností, na cestě není určitě jen a pouze homogenní písek, ale hlavně - spočítal někdo, kolik vody se u takového transportu muselo reálně použít? Jak se tomu jednomu člověku dařilo před ty obří sáně ze dřeva lít tu vodu rovnoměrně? Na ty desítky kilometrů transportu to muselo být obrovské množství vody, v zemi, kde byla voda (alespoň podle toho, co říká věda) vzácná. I když vezmeme to, že egyptské malby jsou stylizované, že by těch polévačů muselo být víc, tak stejně, kde brát neustále vodu a kolik? A to se bavíme o jednom nákladu, na stavbu pyramidy (a jsou tam hned tři) to byly miliony kvádrů s hmotností v tunách.

Neříkám, že něco takhle nemohli transportovat, ale od milých vědců bych čekal, že si postaví repliku těch saní, o kterých se tak rádo všude píše a které nikdo nikdy vlastně neviděl, na tu si naložili 50tun a s hliněnou nádobou plnou vody šli polévat písek a silou 170 lidí ten náklad zkoušeli utáhnout. O špatné dostupnosti dřeva i lan teď nemusíme mluvit, to dřevo i při polovičním tření na písku po desítách kilometrů pod vahou několika tun prostě ohoblujete. A navíc, to máme pořád jen transport - vysvětlit nám zbývá: velkou přesnost jednotlivých bloků, i jejich umístění, ve zlomcích milimetru. Jejich zvedání a umisťování na sebe a do výšky, a pak hlavně - samotný účel stavby :) Malba je údajně z doby před cca 2000 lety př.n.l. no a to pyramidy už dávno stály, i kdyby se braly jejich oficiální údaje, tak by stály už 1000-3000 let.

Schválně si půjdu přečíst původní zdroj, jestli tam bude víc informací právě o spotřebě vody atd... protože česká média jsou katastrofální v přejímání informací.

ALIENJEDNA: nemusi byt, klidne ty kvadry tak presouvat mohli - aspon nektery.. proc myslis ze ptakovina?

taky super zdroj
https://www.facebook.com/megaliths144?ref=stream

DRAGON: bezpečný a předvídatelný život beze změn a otřesů :) Hlavně klid :)

Doplňuji, takto prosím tehdejší dělníci nebo otroci vyrtali do granitu rychlostí 0,25cm na jedno otočení :) Že by jim ten klacek asi začal hořet, to je vědcům jedno :D



to, že podobným způsobem egypťané vrtali je nezpochybnitelné, protože to sami zachtili:

jen je tam takový malý detail, nevrtají do granitu :D Ale tyhle detaily přece nemohou vědce rozhodit, že, jde to do kusu dřeva, tak to půjde i do granitu! Ti egypťané byli prostě machři.

Jinak navazuji na to, co jsem řekl už v Cyberpunku, plus pár faktů. Kdo chce vědět víc, tak znovu doporučuji knihu Christophera Dunna Elektrárna v Gíze. Když úplně pominu jeho teorii o elektrárně (ať je pravdivá nebo ne), tak je knih aplná velmi zajímavých detailů, o kterých se z muzeí a vedeckých prací nemáte šanci dozvědět, protože - jsou znepokojující. Jsou to ty detaily, o kterých jsem mluvil, které jsou velmi důležité, ale lze je nějakou dobu ignorovat... nejde to ale věčně a dřív nebo později bude nutné opět konstatovat, že na to prostě nemáme odpovědi.

Pár faktů:
k opracovávní velmi tvrdého materiálu, jakým asuánská žula je (kvůli vysokému obsahu křemene - tvrdost 6-7) se podle tradiční vědy používaly v té době dostupné nástroje, což byly převážně bronzové nástroje (tehdy slitina mědi a cínu, tvrdost 3-4, asi těžko měli hliník, mangan nebo berilium pro tvrdší slitiny). Protože to byly lité nástroje, měly nestejnoměrnou vnitřní strukturu a často se jejich tvrdost vylepšovala zhuštěním - normálně se kov ztloukal a zpevňoval. Želeto starý Egypt neměl, neboť podle vědy jej přinesli až Chetité. Už z porovnání tvrdosti těch materiálů je jasné, že něco nesedí. Tímhle:


mělo vzniknout tohle:




a spousta dalších.

Přesnost těchto objektů je neuvěřitelná. Mnoho z toho popsal už W. F. Petrie (cca 1880), ale řadu věcí byla schopná vysvětlit až moderní technika, protože Petrie vymýšlel různá nefunkční zařízení, jako bronzové pily s nalepenými diamanty atd. Podle Dunnových měření se zde pracovalo s přesností na tisícinu centimetru, což je přesnost, kterou podle vědy tehdejší lidé prostě vůbec nepotřebovali a neměli by ji jak využít.. oni ji pravděpodobně opravdu nepotřebovali, ale jejich nástroje jim ji bez potíží umožnily... a asi těžko to byla bronzová dlátka... Přesnost je možné si ověřit třeba tím, že přiložíte úhelník a posvítíte z druhé strany lampou, mezi úhelníkem a plochou by nemělo projít žádné světlo...
Obkladové bloky pyramid jsou vyrobené tak přesně, že mají odchylku 0,025 cm na plochu 12ti m2. Mezi bloky pak vznikala mezera 0-0,05cm. Kdo by proboha v té době vyžadoval tak neuvěřitelnou přesnost, která se ve stavebnictví nepoužívá většinou ani dnes?


Takovouhle přesnost prostě vůbec nepotřebujete, v kultuře, ve které čekáte na nilské záplavy jako na smilování, aby vaše říše nepomřela hlady a kde vás neustále ohrožují bojovní sousedé. Kolik životů generací by padlo jen na to, aby se takové přesnosti přiblížili...

Dunn zdokumentoval i stopy po strojích, které kámen obráběly - věci, které jsou dokonale ingnorované - jemné detaily - věda vidí opracovaný blok a dá jej do souvislosti s dlátky, reliéfu zpracování si však ani nevšimne:

- tohle si můžete na egyptském granitu prohlédnout na vlastní oči, je to fakt. Udělá něco takového dláto?
a nebo:

spirálové stopy po vrtu. Věda tvrdí, že egypťané měli prostě kus klacku, abrazivo, a tak dlouho tím točili, až vyvrtali tenhle dokonale kruhový vývrt... v granitu prosím - můžete to zkusit a zaúkolovat i svoje potomstvo, protože dřív, než za váš život to nebude... hodně zajímavý detail ale Dunn našel v odstupňování jednotlivých otoček vrtáku v tom vývrtu, podle kterého jde spočítat, jakou rychlostí vrt postupoval... a tady opravdu padá čelist: Vrtání z trepanací sarkofágů nebo různých vývrtů v monumentech probíhalo rychlostí 0,25cm na jedu otáčku! O tolik se za jedno otočení proboural vrták granitem, jedním z nejtvrdších materiálů, které se pro stavby používaly. Pro porovnání, současné diamantové vrtáky s rotací kolem 900 otáček za minutu postupují v granitu rychlostí 0,0006cm na jednu otáčku. Egypťané tedy tehdy vrtali do granitu pětsetkrát rychleji nebo hlouběji na jednu otáčku než moderní technika. Jeli tedy ryhle jako nůž máslem... tohle je právě jeden z těch detailů, které se nikdy ve škole nebo na přednášce nedozvíte, protože je zkrátka tak znepokojující, že je lepší ho ignorovat... pravděpodobně tyhle věci opravdu nedělali egypťané z doby někdy před 3-5 tisíci lety... tohle dělal někdo, kdo postavil pyramidy a další monumenty ještě daleko dřív a egypt jako civilizace žil jen ve stínu toho, co tam už stálo...

No, a příště můžu pokračovat, nebo přidat Puma Punku :)