jinak bych sem rád do té záplavy hodil i nějaké obrázky, ale momentálně je to časově fakt na houby :( Ale pak se určitě něco objeví :)

MEJLA77:
CHROM: zatím je to v hodně obecné rovině, navázání na kolektivní správce by možná šlo, ale nemůžu k tomu říct víc, protože ani nic moc víc nevím. Neměl jsem teď čas se tomu věnovat, v podstatě je to celé na začátku, ale jak bude po práci, tak bych tomu dal rád nějaký rámec, protože to je i základ pro pár mých projektů, které se v budoucnu rozjedou, takže to určitě neupadne v zapomnění. Jak budu mít chvilku, dám vědět víc.

SUN_VU_KUNG: ještě takový dodatek - nedávno jsem měl nabídku, vytvořit určité sdružení autorů, které by pak zastupoval jeden právník. Takže pokud by měl někdo zájem do něčeho takového vstoupit, může se mi ozvat, je to lepší, než hledat právníka samostatně. Je to pak výhodné i proto toho právníka. Ale konkrétně to řešit budu moct až v březnu. V případě jakéhokoliv problému, např. se zneužitím autorských práv, je možnost to řešit.

Dneska jen stručně a krátce, protože mi je blbě a mám hromadu práce, která nepočká :(

CC licence znám, psal jsem o nich ve svém článku o autorském právu. Je to zajímavá alternativa - ale pozor - ty slouží jen k NEVÝHRADNÍMU užití. V případě výhradního je nutná klasická smlouva. Protože obvykle dělám věc od nuly do finalu, kdy hotová věc je to, co chci mít, jsou pro mě CC licence celkem bezpředmětné.

"aktuálně tuším začíná platit, že i ústní domluva má stejnou právní hodnotu jako sepsaná..." - u nevýhradního užití ano, tam se lze odvolat i na slovní dohodu, u výhradního užití smlouvu mít musíš.

"nesouhlasím tak docela s Opičím králem, že si svou hodinovou taxu zaslouží" - zaslouží, ale nebudeme se o tom hádat, protože já mám evidentně jiné zkušenosti. Právník je v současném prostředí neocenitelná pomoc. Je prakticky nulová šance, že bys v nějakém sporu čehokoliv dosáhnul bez něj. Chápu, že se na právníky dá dobře nadávat a považovat je za darmožrouty, ale sami jsme si vytvořili tak složitý systém, že se bez nich nedá obejít. S právníky, se kterými jsem zatím spolupracoval mám nejlepší zkušenosti a několikrát jsem si vyzkoušel, co zmůže deset mailů od soukromé osoby a jeden jediný dopis od právní kanceláře, kdy se věci dávají do pohybu.

Nikoho tady nenutím s právníkem spolupracovat, ale myslet, si, že si sám bez něj, napíšu neprůstřelnou smlouvu, je naprosto naivní. Nebo, můžete to zkusit, ale pak se nedivte, až vás protistrana doslova oškube, protože právníka má. Kolikrát jsem už viděl, jak si lidi naběhli u kupních smluv nemovitostí, a to jen proto, že si nevzali právníka, aby jim smlouvy prošel... těch pár tisícovek za jeho práci se jim zdálo moc oproti těm stovkám tisíc, co prodělali... je to každého volba.

DEVCAGER: Ne, smlouvu by si opravdu člověk neměl sepisovat sám :) Oni si ti právníci svůj chleba zaslouží :) Pokud tedy není ultra jednoduchá. Používám smlouvu s otevřenými variacemi od právníka, a investoval jsem do právního překladu do angličtiny, aby se to dalo používat i globálně. Pokud dostávám smlouvu od protistrany, vždycky jde k právníkovi na posouzení. Smlouva byla pokaždé skvělá věc, ještě když jsem působil po regionech, protože okamžitě postavila do latě všelijaké takové chytráky z kaváren a firmiček, co chtěli grafickou práci, ale tím stylem "no vždyť jsme kamarádi, to bude v pohodě". Na tohle ale nehraju a osekal jsem jim licence opravdu jen na to, co mohli využít. Jakékoliv další jednání bylo v úplně jiné rovině, než když nebyla smlouva, velmi se změnilo jejich chování směrem ke korektnosti :D Jednoduše řečeno, okamžitě přestali zkoušet různé naučené podfuky. V ní můžeš zakotvit i finanční sankce za zpožděnou splatnost :)

Někdy ale smlouvu prostě nepoužiju a stačí mi konkrétně daná objednávka, s možnostmi užití atd. Dost záleží na klientech, s těmi, co mají dobrou pověst se dá při troše opatrnosti spolupracovat i bez smlouvy, pokud jde o nevýhradní využití. Jakmile je to výhradní, tak smlouva být musí.


A ještě k těm mikroplatbám - je to fakt, funguje to :D Od doby, co mám tablet s androidem jsem už utratil za aplikace... ani nechci vědět kolik :D Člověk se koukne a vidí - hm, aplikace 50kč, to je jedno pivo, tak co, šup tam s ní. Kdyby byl film nebo deska na tom podobně, tak člověk nemá potřebu platit accounty na úložištích, prolézat neustále blogy s odkazy a zadávat tu vyblízanou captchu, ale prostě klikne, peníze se odečtou z účtu, data se během pár minut stáhnou a je hotovo. A všichni jsou spokojení. V archivu mám cca 5000alb - pokud by jedno stálo těch 50kč, tak by to bylo celkem 250.000,- za muziku. Když to rozpočítám na roky, co ten archiv mám, tak je to úplně v pohodě. Čili by se takový objem hudby dal pořídit legálně celkem bez problému.

MEJLA77: No, to jsem rád, když jsem si to po sobě četl, tak jsem se trochu lekl, abych se tě nějak nedotknul.

Zkusím trochu probrat to, co píšeš a zkusím nějaké příklady:

- "Pokud jsem dostal za svůj obraz zaplaceno, pak ať si s ním jeho majitel provádí co chce, jinak bych mu přece omezoval jeho majetková práva, což mi přijde divné..." Tak a teď si představ, že k tomu člověku, kterému jsi ten obraz prodal, přijde jeho kamarád, který má shodou okolností funkci v nějaké velké nadnárodní firmě a může rozhodovat o reklamě. Ten obraz ho zaujme natolik, že by ho chtěl použít na etiketu jejich nového připravovaného nápoje. Domluví se s vlastníkem obrazu na tom, že si obraz nafotí ve studiu a agentura z něj zpracuje obal. I tak se stane a na trhu se objeví nový hit, který jde masivně na odbyt, motiv obrazu je nejenom na etiketě, ale na veškerých promomateriálech kolem (velmi široké spektrum užití). Firma na výrobku vydělává miliardy a všichni si mnou ruce - třeba i ten, komu jsi obraz prodal, protože mu jeho kamarád slíbil nějakou sumu za to, že mu ho "půjčil". Podle tvého vzoru by to bylo v pořádku - budeš sedět doma mezi složenkami za vodu, plyn, elektřinu a nájem a budeš přemýšlet, kde na to vzít, zatímco se ti příčí omezovat majitele tvého obrazu (nikoliv majitele duševní podstaty toho obrazu) a určit mu, jak může s obrazem nakládat a že v případě, že by se takováto situace vyskytla máš právo určit, jak a za jakých podmínek se obraz užije. A o tom celém je autorské právo a licence.

S tím, co píšeš o zneužití problematiky autorského práva coby záminky pro vyvinutí nového legislativního nástroje, který zasahuje hluboko do práv lidí naprosto souhlasím a myslel jsem, že to z toho příspěvku jasně vyplynulo. S celým tím odstavcem souhlasím.

Taky jsem jen řemeslník, a dělám prakticky jen komerční zakázky a krom toho pár věcí sám pro sebe. I přes to ale chci vědět, co se s těmi věcmi děje a v případě komerce chci mít jasně dané, co s tím dílem kdo může dělat a jak, viz první popsaný příklad. Vůbec nejde o to, že by člověk vytvořil zrovna něco tak úžasného a neopakovatelného, že by se za užití takové věci sekaly ruce. Já bych prostě nevydýchal, kdybych věděl, že se na mé věci někdo komerčně obohatil, aniž bych to mohl nějak ovlivnit, zatímco já tady sedím, a zvažuji, jestli tenhle rok vůbec jet na dovolenou nebo ne, protože na to nemám. To je celé. Proto když se to stalo, tak jsem podniknul právní kroky a kdykoliv se to stane příště, udělám to samé. Dokud jde o nevinné vylepování v tělocvičně nebo užití v přednáškách nebo článcích, tak je to ok, ale jakmile jde o to, že ta věc někomu pomůže k penězům a on nijak nezohlední autora, to podle mě prostě není fér a jinak, než licencemi pod autorským zákonem to vyřešit nejde - a myslím, že v současnosti je to dostatečně silný nástroj, i globálně, k ošetření většiny případů užití.

Další věcí je určité renomé a způsob, jakým se svými věcmi zacházet - proto si je licencemi a smlouvami držím pod kontrolou. Udělám dejme tomu logo a vizuální styl pro nějakou regionální firmu. Dostanu zaplaceno. Jak kolegové z oboru vědí, firma si po pár měsících začne s logem dělat co chce, pokud ho rovnou nezačne upravovat někdo od nich, tak to dá regionální reklamce, které se zrovna nevejde na materiály, tak ho normálně disproporčně zmenší... nebo nedodrží barvy, nebo ho vykuchá a přidá do něj ohavný nápis navíc... všechno tohle ničí práci a jméno toho, kdo to dělal. Můžu si říct - dostal jsem zaplaceno, ať si s tím dělají co chtějí. Ale tak to není - oni by měli dostat jasně daná práva k užití a zároveň určeno, co s logem mohou a co ne. Na základě tak jednoduchých pravidel, když přijedu do regionu a uvidím tam svoje zprzněné logo, tak jim můžu okamžitě zatrhnout jeho užívání v nové podobě, případně vyvodit jakékoliv sankce dané smlouvou. Je to zodpovědnost vůči tomu, co člověk dělá, i kdyby to bylo logo kavárny nebo klubu důchodců.

LEON_KOWALSKI: Je to tak, proto mluvím právě o tom, že problém není v chránění autorských věcí jako takových, ale že za tím je schovaný velmi nebezpečný nástroj pro legislativu zemí, které to podepíšou a odsouhlasí v parlamentech. Proto se zaměřovat na práva k kdejaké fotce je kamufláž, pod kterou se upekla věc, která dokáže zasáhnout pod záminkou autorských práv hluboko do soukromí lidí - a to je ten největší problém, ne to, jestli se někdo soudí v komerčním sporu o autorská práva. Samozřejmě, jako všem se mi nelíbí, že by mi mohl někdo šacovat na hranicích ntb nebo tablet, případně že by mi mohl někdo pomocí tohoto legislativního nástroje někdo lézt do cloudu s daty, případně je blokovat, mazat a podobně. A to nemluvím o tom všem ostatním. Možná jsem to v tom prvním příspěvku pojmenoval neobratně, ale celá myšlenka je v tom, nedívat se jen na spory o copyright, ale na to, co je pod záminkou boje proti jeho porušování potichu plánováno, protože to je nebezpečnější, než celé spory kolem copyrightu dohromady.