RALI: To není tak složitá věc, dneska se tak dělá hodně moc produkce, např. tak provařený Naughty Dog, jejichž koncept styl (ala Last of Us) chce každý, ale je to všude - málo co je čistý paint, osciluje to od 3D scén, kde je brushem něco jen mírně zahlazeno až po velké matte malby ze spousty fotografických částí, nebo kombinaci obojího atd. S několika autory jsme se shodli, že nás baví na 3D základu to, že můžeme všelijak pracovat s kamerou a najít ty nejzajímavější úhly a kompozice. Nebo hrubá 3D scéna vede k lepšímu světlu, díky skutečným objemům a stínům... a nebo, když někdo ten model i otexturuje, tak získává materiály, které pak nemusí zdlouhavě malovat nebo lepit z fotek - např. ty skály tady. Je to jen o tom, jak hluboko do toho člověk chce jít a kolik detailů mu za to stojí. Všechno samozřejmě lze i namalovat, ale v téhle kvalitě to je nesmysl, daleko zábavnější a příjemnější je, když je taková malovaná scéna zjednodušená, třeba na úroveň impresionismu. To pak funguje úplně jinak a není potřeba se vymalovávat s každým kamínkem, prostě se použije takový brush a takový postup, že fakt, že tam leží kamení je naznačen a mozek si to už doplní. Mám rád oba přístupy. A tyhle vysoce detailní scény nemusí nutně znamenat i mnohem víc času. Když člověk pracuje s velkými bloky vizuálních informací, tak to jde celkem rychle. Např. suťoviště pod skálou v pravé části za lodí je fotka z Alp, když jsme byli lézt Wildspitze, tak jsem ráno vyfotil svah nad tábořištěm. Pár výřezů z fotky v kombinaci s šikmou plochou modelu skály a je hotovo. Samozřejmě, je potřeba to dobarvit, přizpůsobit kontrast a světlo atd. takže se pak dostáváš k Mattepaintingu jako technice ale je to nepoměrně rychlejší a efektivnější, než to malovat v takovém detailu ručně. A to já photobashing rád nemám - zvlášť pokud je toho moc.