Já měl na koleji skvělýho spolubydlícího. To jsem byl tak ve třeťáku, kdy jsme dostali na pokoj prváka, byl to fajn kluk, do hospod s náma chodil a byl strašně na ženský a ženský byly strašně na něj. Vypadal jako Marcello Mastroianni, nebylo mu ani dvacet, v hospodě se s náma loučil po prvním pivě s tím, že "musím mluvit s nějakou ženskou, jinak se poseru."
Co jsme tak vypozorovali, tak sbalil kolem dvou holek tejdně, nechodil s nima, jen s nima spal a holkám to nevadilo, nepotkal jsem žádnou, která by na něj byla nějak naštvaná. Tahal je samozřejmě i na pokoj a sice se snažil bejt tichej, ale holky často moc tichý nebyly, takže nás tím budil. Jednou mě vzbudil rozhovor v posteli, kde se snažil ukecat nový úlovek, holka se nechtěla dát lacino, tak jsem to ukončil hláškou "já na to seru, du na cigáro" a šel jsem na chodbu si zapálit, za chvíli přišel i přistýlkář a nakonec z pokoje utekla i ona slečna, takže jsme mohli jít spát.
Jednou se vrátil z víkendu od rodičů s tím, že se strašně zamiloval do holky, co potkal v sobotu na diskotéce, jako důkaz té zamilovanosti nám všem ukazoval odřený kolena :) No nevím, jak ten jeho vztah dopadl, ale pár dní byl hodnej a na pokoj nám v noci nikoho nedotáh. Škoda, že nějak nestíhal chodit do školy a po prvním semestru ho vyhodili a ani nevim, kde je mu konec, odhadoval bych, že je už párkrát rozvedenej.