MICRO:
Když zemřel Albert Einstein, přišel do nebe a potkal Boha. Povídá mu: „Pane Bože, celý život jsem se snažil pochopit a popsat vesmír a nikdy se mi to zcela nepodařilo. Mohl bys mi vysvětlit, jak vlastně funguje?“
„To je jednoduché,“ povídá Bůh a začne na tabuli psát křídou vzorce.
Einstein se na to dívá a povídá: „Ale vždyť tam máš strašně moc chyb!“
„Já vím“

KAERO: Původně jsem chtěl napsat, že u indukčního zákonu Bohu vypadlo mínus. Ale těch chyb tam je tolik, že je to celé snůška nesmyslů.

SCHWAB: Každý člověk má 4 končetiny. Všechno ostatní je chyba měření.

SCHWAB: spatne! na pocatku bylo prece:

ARCHIMEDES: Jen pokud nepluje pod pirátskou vlajkou.
TRISSIE: Ano, to zní mnohem lépe. Ale platí u lebky, že po odtětí přestává být lebkou?
SCHWAB: Ale já nemluvím o končetinách, ale o rukou a nohou. Ruka myslím nepřestane být rukou ani po oddělení od těla, jakkoli při tom může přestat být končetinou.
NOIZER: Z matematického hlediska je ta věta zcela korektní -- nijak neměla naznačovat, že jde o úplný výčet. "Položené" byla skutečně hrubka, přepisoval jsem tu větu a nevšiml si -- ale mění to situaci?

TRISSIE: Může kanibal držet bezlebkovou dietu?

SCHWAB: z hlediska češtiny budou daleko lépe fungovat lebky - jednak tu má člověk v těle (pod kteroužto formulaci lze zahrnout i ty lebky plodů), a navíc se nám do toho nemotá statisticky významná skupina osob bez lebky.

Původně jsem chtěla použít mozky, ale s těmi už je to trochu spornější :-)

DIRK: odťatá ruka již dle mnou uvedené definice není končetina, protože nevyčnívá z těla :))

Samozřejmě naprosto chápu Tvé pochody a líbí se mi. Jen můj vesmír je prostě tvořen lidmi s nadprůměrným počtem končetin.

DIRK: tahle veta neni korektni ani z matematickeho pohledu (protoze 4 ruce v komore a 6 na pude je dohromady 10 a i kdyz budu pocitat, ze on sam ma 2 ruce vlastni, tak dalsi 4 mi tam nevychazi), ani z cestinarskeho (napr. "šest má položených")

SCHWAB: Předpokládám, že by to bylo jasnější, kdybych do statistiky zahrnu vraždící šílence, kteří mají doma sbírku odťatých rukou svých obětí. Věta "Hannibal Lecter má šestnáct rukou", například v souvětí "Hannibal Lecter má šestnáct rukou, čtyři přechovává v komoře a šest má položené na skříni na půdě" je podle mě zcela korektní.

DIRK: a co když....

Končetina (úd) je kloubovitý nebo chápavý (chapadla chobotnice, ocas ploskonosých opic) výčnělek živočišného těla.

Pokud jde o končetiny plodu, tak to nejsou další končetiny těhotné. Není to nic.
Jako končetinu to lze brát, pokud plod budeme považovat za člověka, pak to jsou končetiny, ale k dalšímu člověku.

DIRK: od ktereho mesice tehotenstvi se vyrustek plodu da povazovat za plnohodnotnou koncetinu? a rozlisujes amputaci cele koncetiny versus casti? a nahradni roboticke paze spadaji kde? tolik otazek a tak malo odpovedi...

SCHWAB: Matematický důkaz nemám, ani se mi nechce hledat oficiální statistiky. Tady jsou pro USA počty lidí bez končetin https://www.ishn.com/articles/97844-statistics-on-hand-and-arm-loss a je jich překvapivě mnoho (4.9 z 1000, absolutně 1285 tisíc, v USA žije 327 milionů lidí). Podle https://www.guttmacher.org/fact-sheet/unintended-pregnancy-united-states bylo v USA 98 těhotných žen z tisíce ve věku 15-44. Podle https://www.statista.com/statistics/241488/population-of-the-us-by-sex-and-age/ je ve věku 15-44 let 63,96 milionu žen, předpokládejme, že těhotenství mimo tento věk je zanedbatelné. Jsme tedy na 6,28 milionu těhotných žen.

Samozřejmě míchám data z různých let a různých zdrojů a jen pro jednu zemi, divoce zaokrouhluji, ale pořád myslím, že je jich prokazatelně víc.

GILHAD: Myslel jsem, že standardní definice mediánu vyžaduje zastřelit jednoho důchodce, pokud je jich sudý počet, a pak vzít prostředního. A myslel jsem, že se přete jen o to, jak se tento důchodce vybírá -- ale vy jste tady málem zabředli do nějakých podivných teorií o airtmetických průměrech a tak, to není vůbec rigorózní.

AMANT: Ano, ale jen obvykle. Definice u sudého počtu připouští celý rozsah mezi těmito prostředními čísly, včetně libovolného z nich.

A jsou případy, kdy má dobrý smysl použít jinou hodnotu, než jejich aritmetický průměr (například pokud určuju medián na množině, kde mám sice definováno seřazení, ale už nikoli aritmetické operace, nebo pokud by medián vypadnul mimo definiční obor (například pro celá čísla) a vadilo by to, nebo pokud dotyčné hodnoty vyjadřují něco na nelineární škále, tak může být vhodnější použít průměr toto zohledňující, nebo ... )

Ano, obvykle je možno spočítat aritmetický průměr a obvykle to vyhovuje, ale definice umožňuje i libovolnou jinou hodnotu tuto definici splňující.

Navíc to na bulvárnosti toho šokujícího titulku nic nemění - a navíc ten titulek je nepravdivý, pokud je počet důchodců lichý a ani v případě sudého počtu ještě pravdivý být nemusí - důchody se vyplácejí zaokrouhlené (imho na celé koruny) a tak je řada případů, kdy víc lidí pobírá stejný důchod (prostou úvahou, že důchod bývá menší, než mzda, nezáporný, průměrná mzda je mezi 20 a 30 tisíci korunami (tedy mediánový důchod nebude řádově vyšší) a důchodců je řádově víc než 60 tisíc, tedy více než 30 tisíc jich pobírá důchod menší než 30 tisíc a tedy se hodnoty musí opakovat) a dá se docela očekávat (ačkoli to samozřejmě jisté není), že kolem mediánu bude natolik husto, že medián padne dovnitř nějaké skupiny (nikoli přesně mezi dvě skupiny o korunu se lišící) a tím pádem naopak více než polovina důchodců na ten medián dosáhne a nedosáhne na něj méně než polovina (protože ta přesně mediánová skupina bude neprázdná).