• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    FALUCIUSVědecké vtipy
    Pokud je v tom něco vědeckýho a je to k něčemu, hažte to sem. Berem všechno: chemii, fyziku, filozofii, matematiku, psychologii... a další


    Za přílišné a především opakované OT budou dárkové poukazy v podobě RO a ovocných košů s banány.

    Kecy k věci tu nechám, hlavně když budou vtipný. Zbytek mažu.





    Ňáký odkazy... vozte to sem na dvoukoláku a pište to tam hráběma.
    http://wiki.matfyz.cz/wiki/Category:Humor
    http://www.frozen-planet.mysteria.cz/pages/vtipy/m-vtipy.php
    http://fora.tv/2009/11/08/Science_Laughs_Science_Comedi
    rozbalit záhlaví
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    DAVIDOWITCH: já bych ohnul papír a probodnul ho kružítkem, tam by bylo to L, připíchnutý ke stolní desce, nebo na dveře kabinetu
    GUMBA
    GUMBA --- ---
    DAVIDOWITCH: Paskvily tohoto typu vznikají proto, že v matematice je takový úzus, kdy "najděte řešení" ve skutečnosti znamená "najděte všechna řešení". Matematika by ani ve snu nenapadlo, že by se spokojil s jedním jediným řešením, pokud by zároveň neuměl dokázat, že je unikátní. Prostě by nešel na oběd, dokud by všechna ostatní řešení neulovil taky. No a občas se tedy v těch zadáních na ten kvantifikátor zapomene. Zbytku populace obvykle ke štěstí stačí libovolné jedno řešení a to (což je hereze) dokonce bez důkazu :)
    CEAR
    CEAR --- ---
    DAVIDOWITCH: Předpokládám, že ty rovnoběžky byly v úloze předem zadané, pokud by náhodou nebyly a měl bych si je libovolně umístit sám, dalo by se to vyřešit tím, že by se ty rovnoběžky provedly jako totožné.... Pořád je to chyták, ale řekl bych, že by to bylo legální ;o)
    ALCATOR
    ALCATOR --- ---
    DAVIDOWITCH: "Máme dvě rovnoběžky p a q, a přímku s kolmou na r." -- kde se tam vzalo to "r"?
    DAVIDOWITCH
    DAVIDOWITCH --- ---
    Naše starší měla v někdy v sedmé třídě geometrickou úlohu, parafrázuji: Máte dvě rovnoběžky p, q, a přímku s kolmou na r. Zkonstruujte bod L tak že: L leží na p, L leží na q, L leží na r.
    Vysvětlíme si že občas je správně že úloha nemá řešení, dítě to řekne ve škole, dozví se že to je blbě a učitelka jako správné řešení udělá body L dva, jeden v průsečíku p, r a druhý v q, r.

    A díky vám mě to teď sere o dost míň než před týdnem :D
    DAROS
    DAROS --- ---
    MEJLA77: Hele Siegra znam, to je super prakticky ucitel fyziky... takovy cesky MacGyver...
    KAMAHL
    KAMAHL --- ---
    ERGOSUM
    ERGOSUM --- ---
    SEJDA: A v ten okamžik se stal kolega nehmotným a začal se vzdalovat rychlostí světla, aby na konci času zažehl nový vesmír.
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    GAARQ: "Hmotu definoval Lenin jako .." tak zacinala moje skripta analyticke chemie. Takze mam pro tveho kolegu zlou zpravu :)
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    GAARQ: tak on se tuším i jeden z předsedů Skeptiků nějak zbláznil... to se asi může stát každému :(
    GAARQ
    GAARQ --- ---
    MEJLA77: seniorní vědec, AV ČR 😁
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    GAARQ: Mohu se jen zeptat, jako pracovní pozici kolega má? Jestli to nebyl vtip, tedy... nebo třeba pokud uklízí, tak to asi taky nevadí :)
    GAARQ
    GAARQ --- ---
    MEJLA77: ono to asi bude vtipné jen tady, ale docela vážně mě jeden starší kolega přesvědčoval (a to mi je 50+), že neexistuje žádná hmotnostní spektrometrie, ale jen hmotová spektrometrie, protože hmotnost je bolševický vynález, který odstranil jedině správný termín - hmotu.

    tolik k termitologickému b(l)ábelu.
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    MEJLA77: jasny dukaz toho, ze by lidi meli okamzite skoncit s mluvenim a od ted uz pouzivat jenom matematicke symboly.
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    CHAOS_RK: článek zde: https://dvojka.rozhlas.cz/nenechte-se-zmast-kilo-zeleza-je-tezsi-nez-kilo-peri-7529333 - pozor - je tam audio verze, která se liší od psaného článku!

    Přihodím naši korespondenci, kdybyste mu chtěli taky napsat, ale víceméně si myslím, že jsme se dohodli, že je to jen "ping-pong with the words":

    Dobrý den,
    reaguji na tento článek - rozhovor s Vámi:
    Nenechte se zmást. Kilo železa je těžší než kilo peří! | Dvojka
    https://dvojka.rozhlas.cz/nenechte-se-zmast-kilo-zeleza-je-tezsi-nez-kilo-peri-7529333

    Osobně si myslím, že lidi matete tímto nepřesným vyjádřením - započítávat vztlakovou sílu vzduchu do hmotnosti jsem jako standardní postup pro výpočet tíhy tělesa ve fyzice nezažil, standardně se tato vztlaková síla do hmotnosti nezapočítává, jinak byste klidně mohl tvrdit, že tíha tělesa na vzduchu je jiná než ve vodě, jenže tíha je standardně určena jako výsledek součinu hmotnosti a tíhového zrychlení, kdy hmotnost jde poměrně přesně spočítat, např. pokud známe počet částic a jejich molární hmotnost. Přeci neříkáme, že těleso ponořené do vody ztratilo tíhu a nyní je jeho tíha např. jen poloviční - ne tíha tělesa je stejná, ale působí na něj hydrostatická vztlaková síla a proto těleso plave na hladině, klesá ke dnu nebo plove - k tomu výsledku se dá jednoduše dostat porovnáním hustoty kapaliny a tělesa. Jiný příklad: např. ve výšce 20 km nad mořem je již hustota vzduchu velmi nízká a jeho vztlaková síla menší, bude tedy rozdíl tíhy 1 kg železa a 1 kg peří v jinéím poměru než na povrchu Země v nulové nadmořské výšce? Mění se tíha tělesa vlivem prostředí, ve kterém je? Je to takto standardně chápáno ve fyzice? Děkuji předem za odpověď.

    K napsání tohoto mailu mě vyprovokoval jeden uživatel FB, který tvrdil, že kilo železa je těžší než kilo peří a vycházel přitom z vašeho článku, ale sám již nedokázal vysvětlit, jak k tomuto - podle mě mylnému - závěru došel. Tuším, že jste v tom článku měl na mysli spíše hybnost než hmotnost nebo tíhu...?

    S pozdravem
    M.R.


    Pane Rysi,
    děkuji Vám za Váš zájem. Donutilo mě to po letech vrátit se k danému pořadu a poslechnout si, co tam bylo řečeno. Protože ve Vašem mailu uvádíte pár příkladů, předpokládám, že jste si poslechl zvukovou část odkazu (začíná na stopáži 35:14) a ne pouze textový přepis.

    Chápu Vaše rozhořčení, které pramení z definice pojmu tíha, který je vhodný pro výpočty v jednoduchých modelech a neoperuje se zde s pojmy zdánlivá tíha, resp. zdánlivá váha. Problém je, že nemáme přístroj, který by tíhu dokázal přímo změřit.

    Zde jsme se ptali co je těžší, tedy jak se zachová dvojramená váha v reálném měření a při vysvětlení se použilo spojení ".., když se bavíme co je těžší, tak se bavíme o tíze..." (stopáž 39:28 - 39:34) Byl použit pojem tíha bez přívlastku zdánlivá tíha. Nikde jinde to použito nebylo.

    V rozhovoru je to vysvětleno nejenom s vážením peří, ale i případ, kdy dáme na váhu balónek s 1 kg vodíku. Kdyby tlak vodiku v balónku byl atmosferický, tak balónek by nám udržel 15 kg ve vznosu, tedy by nejspíš i s váhou a 1 kg železa uletěl.

    Předpokládám, že obecný problém je s exaktní definicí pojmů a s jejich volným použitím. Není to jen tento případ.

    Je poučné se podívat na historii (etymologii) pojmu hmotnost, váha, tíha. Přestože wikipedie není relevantní zdroj informací jako první nástin problematiky s odkazy je použitelný.

    Pojem tíha a tíhová síla vymezovala norma ČSN 01 1302 (již není platná, ale neřešila pojem váha). Zde odkazuji na
    https://en.wikipedia.org/wiki/Apparent_weight (zdánlivá váha) a tu skutečně porovnává dvouramená váha.

    Vy jste měl v mailu na mysli váhu/tíhu, dá se dohledat na
    https://en.wikipedia.org/wiki/Weight ,

    ale tu je problém jak ji ve skutečnosti změřit.
    Obvykle je definována jako G=m g . Problém je co zahrnout pod g. Je to gravitační zrychlení počítané z Newtonova gravitačního zákona, nebo do toho započítat i odstředivou sílu rotace Země (pak směr odpovídá směru olovnice, ale ne Newtonovu gravitačnímu zákonu, tam by to bylo shodné pouze na pólech). Skutečnost pak musí vycházet i z působení okolních gravitačních těles, které ovlivňují gravitační zrychlení g na Zemi (např. slapové síly dané působením Měsice). Tedy jednoduchá definice g (z Newtonova gravitačního zákona nám říká, jak jej spočíst, ale měřením dostaneme vždy kompozitní výsledek všech vlivů). Gravitační zrychlení v daném místě se da změřit např. reverzním kyvadlem, běžně s přesností na 5 dekadických řádů, ale pro určení g jej opět musíme korigovat.

    Obecně platí, že žijeme realitu, ale když chceme o ni vyprávět hovoříme o modelu jak tu realitu popsat. Model volíme vždy nejméně přesný (nejjednodušší) s tou poznámkou, že musí být schopen popsat a predikovat jak se ta realita bude chovat. Tedy u nás, jaký bude výsledek vážení na dvojramenných vahách (to bylo uvedeno jako arbitr správného řešení).

    Obecně jsou jednotlivé pojmy shrnuty na české wikipedii na
    Váhy – Wikipedie
    https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1hy

    Protože se tam neuvádí přesné definice používají se pojmy jako "obvykle" ...
    I tento odkaz uvádí chybné závěry, které neodpovídají realitě.

    @@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@
    K Vašenu mailu, pokusím se jej rozebrat:

    "Osobně si myslím, že lidi matete tímto nepřesným vyjádřením - započítávat vztlakovou sílu vzduchu do hmotnosti jsem jako standardní postup pro výpočet tíhy tělesa ve fyzice nezažil, standardně se tato vztlaková síla do hmotnosti nezapočítává, jinak byste klidně mohl tvrdit, že tíha tělesa na vzduchu je jiná než ve vodě,.."

    * To sice máte pravdu. Hovoříte o standardním postupu. Pak je ale třeba zdůraznit, že váhy neměří ani hmotnost ani tíhu, ale výsledné silové působení resp. momenty sil (díky ramenům váhy).
    Přesná vážení se pak dělají redukcí na vakuum.

    * Spor je o

    "jenže tíha je standardně určena jako výsledek součinu hmotnosti a tíhového zrychlení, kdy hmotnost jde poměrně přesně spočítat, např. pokud známe počet částic a jejich molární hmotnost."

    * To až na výjimky (započítat počet částic) nejsme schopni a v praxi se to nepoužívá.

    " Přeci neříkáme, "

    * tady již utíkáte z definice tíhy a používáte volné vyjádření co se říká. Naopak se říká, že těžší je kufr, který nesu v ruce než kufr, který ponořím do vody (jistě jste si všiml, že nepoužívám pojem tíha, ale co je těžší).
    Ještě poznámka co říkáme. Jaká by byla vaše odpověď na velikost tíhy na oběžné dráze ve stavu beztíže? Buďme konkrétní, nízká oběžná dráha v 500 km nad zemským povrchem. Přestože je tam stav beztíže, tak podle definice by byla tíha rovna zhruba 80 % toho co by bylo na zemském povrchu. Jestliže na zemském povrchu počítáme s hodnotou g = 10 m s^-2, pak ve stavu beztíže na oběžné dráze má hodnotu okolo g = 8 m s^-2 .

    "že těleso ponořené do vody ztratilo tíhu a nyní je jeho tíha např. jen poloviční - ne tíha tělesa je stejná, ale působí na něj hydrostatická vztlaková síla a proto těleso plave na hladině, klesá ke dnu nebo plove - k tomu výsledku se dá jednoduše dostat porovnáním hustoty kapaliny a tělesa. Jiný příklad: např. ve výšce 20 km nad mořem je již hustota vzduchu velmi nízká a jeho vztlaková síla menší, bude tedy rozdíl tíhy 1 kg železa a 1 kg peří v jinéím poměru než na povrchu Země v nulové nadmořské výšce?

    " Mění se tíha tělesa vlivem prostředí, ve kterém je?"
    "Je to takto standardně chápáno ve fyzice?"

    * Nevím co je standardní a nestandardní chápání. Myslím, že oba chápeme, že ukázka nebyla o přesných definicích, ale reálném výsledku pokusu (bylo to řečeno v ukázce, včetně příkladů jak zadání chápat a výsledek vyhodnotit). Všude se hodnotilo co je těžší a ne jaká je tíha.

    @@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@
    Protože mě těší, že Vás fyzika zajímá jen na zamyšlenou, nejdete kolik jednotek napětí je níže uvedeno?

    [m],[kg],[V],[C],[Pa],[cd],[N m^-1],[K],[F m^-1],[A],[N],[T],[J],[Wb s^-1],[W]

    "Děkuji předem za odpověď."

    * Děkuji za zájem

    Zdraví
    Láďa Sieger

    P.S. Jednotek napětí je uvedeno 5


    Dobrý den,

    děkuji za vaši odpověď, teď asi už chápu, jak jste to myslel - zvukovou nahrávku jsem si poslechl až teď, nicméně ta hádanka je tedy spíš jazykový problém - tedy ta otázka je nepřesná a jde ji chápat více způsoby, přesnější by asi bylo: jaké je silové působení 1 kg železa (možná spíše oceli, získat kilogram čistého železa by asi bylo poměrně náročné) a 1 kg peří - pak by bylo jasnější, na co se ptáme a bylo by vhodné uvést i okolní podmínky (měříme na Zemi v nějaké nadmořské výšce, tlaku vzduchu nebo ve vakuu apod.), jinak může lehce dojít ke zmatení.


    Přeji pěkný den.
    M.R.
    ENDER
    ENDER --- ---
    SEJDA: Pamatuju si jak nam na zacatku paty tridy moje skvela matematikarka ukazala trojclenku. Rekla nam, ze nas to sice uci o rok drive, ale ze se nam to bude hodit. Dodnes z toho ziju a kdyz je hlava lina, porad si v excelu delam jeji zapis a opakuju si jeji slova :)
    CHAOS_RK
    CHAOS_RK --- ---
    MEJLA77: si ho mel dorazit dotazem: a resime teda hmotnost nebo vahu? :)
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    PHOBOS99: narazil jsem někde na FB na článek nějakého člověka a tuším, že i učil na vš, ten tvrdil, že kilo železa je těžší než kilo peří, když jsem se s ním hádal, že není, tak dospěl k tomu, že kilo železa i peří musí být váženo ve vakuu a pak v atmosféře na Zemi na peří, protože má větší objem působí větší vztlaková síla a tedy má menší tíhu než to kilo železa, které má menší objem a vliv atmosféry je tedy menší než u peří... a je tedy těžší :)
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    QWWERTY: ja jsem komunikoval s ucitelkou, ktera ucila deti zlou trojclenku. Uz si nevzpomenu jak presne zrusila deleni / zlomky. A vsechny priklady, ktere ukazala ve tride a dala za domaci ukol sedely s jejim zlym vypoctem.
    Kdyz jsem ji napsal, podekovala, napsala, ze je rada, ze to nekdo vidi a dokaze opravit a dale pokracovala, ze zadny z jejich zaku by spravnou trojclenku nepochopil.
    Z toho plyne ponauceni. Vzdy kdyz si myslis, ze vsichni musi dojit k tomu jedinemu spravnemu reseni, je cela spousta lidi, kteri provedou zle vypocty a dosmrti si budou myslet, ze to maji spravne a ty si bridil.
    QWWERTY
    QWWERTY --- ---
    KAERO: muze to byt i uplne normalni skola, ale jeho jedina dalsi moznost je priznat, ze se ucitel plete
    a pokud do toho zamichas faktory jako cest/jesitnost, tak by si musel pripustit, ze "jeho ucitel" na "jeho skole" nema pravdu. nedejboze kdyby nekdo chtel implikovat ze ON udelal chybu a zamestnal nekompetentniho ucitele

    a nebo je to jeho defaultni reakce, protoze je zvykly, ze za nim chodi rodice studentu s uplnymy nesmysly a v 99% pripadu ma pravdu ucitel
    zhruba jako doktor tady: [LA_PIOVRA @ VEGETA NÁRODA aneb Černej klacek, vždycky nácek!]

    a samozrejme treti varianta - nobody would go to the internet to tell lies :)
    KAERO
    KAERO --- ---
    QWWERTY: Potkal. Ale v dobach bez internetu. A pri emailove komunikaci rediteli bych cekal ze to googleni (alespon u reditele) nastane, kdyz uz sedi u toho pocitace. Ale co ja vim, treba to je jedna z tech skol kde uci ze svet je stary 6000 let a dinosauri kosti vlozil inteligentni stvoritel do te spravne hloubky pod zemi aby zmatl vsechny paleontology.

    Jinak muj nejhorsi zazitek neznalosti ucitele bylo kdyz mi fyzikarka v osme tride tvrdila ze na Mesici kladivo dopadne driv nez peri. Takova klasika a ona to nezvladla...
    BROUKOID
    BROUKOID --- ---
    KAERO: nam to, ze deleni nulou dava nulu ve 4. rocniku na CVUT tvrdil cvicici z ekonomiky (inzenyr z VSE) kdyz psal nejakej vzorecek na pocitani uroku :)
    ... ale teda hadal se jenom asi 10min.. (cca 2003)... pak pripustil ze se mozna plete...
    PHOBOS99
    PHOBOS99 --- ---
    QWWERTY: kolega dostal v první třídě poznámku za to, že se s učitelkou hádal, že pytel železa je fakt těžší, než pytel peří
    QWWERTY
    QWWERTY --- ---
    KAERO: nikdy jsi nepotkal ucitele, ktery navzdory faktum aplikoval pouze "dukaz autoritou" a pravdu ma on, protoze je ucitel?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam