OTAVA: Já jsem právník, mně to nebaví. Ale ty máš v sobě ekonoma, který si rád počte:
Německo: V předchozích kolech postupu při makroekonomické nerovnováze nebyla v
případě Německa zjištěna nerovnováha. V aktualizovaném srovnávacím přehledu řada
ukazatelů překročila příslušné orientační prahové hodnoty, konkrétně přebytek běžného účtu,
oslabení reálného efektivního směnného kurzu, ztráty podílů na vývozních trzích a zadlužení
veřejného sektoru. Pokud jde o vnější faktory, ukazatele týkající se salda běžného účtu značně
převyšují orientační prahovou hodnotu a německý přebytek běžného účtu představuje
vzhledem k velikosti německé ekonomiky většinu přebytku eurozóny. V důsledku revize
statistických údajů tento ukazatel překračuje prahovou hodnotu od roku 2007 každý rok.
Nejnovější čtvrtletní údaje a podzimní prognóza Komise uvádějí přebytek v roce 2013
na stejné úrovni jako v roce 2012: 7 % HDP. V dalších letech se podle posledních prognóz
útvarů Komise očekává, že přebytek zůstane nad orientační prahovou hodnotou po celé
posuzované období, takže se nejedná o krátkodobý cyklický jev. Velké přebytky se odrážejí
ve velmi kladné a narůstající čisté investiční pozici vůči zahraničí a v pozitivní bilanci
na straně příjmů. Tyto faktory mohou vyvíjet tlak na posílení eura vůči jiným měnám. Pokud
k takovým tlakům opravdu dojde, znesnadnilo by to zotavení konkurenceschopnosti
okrajových zemí prostřednictvím interního snížení hodnoty. Velký přebytek odráží v
německém hospodářství vyšší úspory než investice. Míra úspor domácností patří k nejvyšším
v eurozóně. Navzdory druhému nejnižšímu poměru dluhu soukromého sektoru (podniků a
domácností) k HDP v eurozóně a příznivým podmínkám úrokové míry pokračovalo snižování
zadlužení soukromého sektoru, byť sníženým tempem, a takže soukromé zadlužení nedokáže
posilovat soukromou poptávku. Poskytování úvěrů soukromému sektoru zůstalo umírněné,
zatímco tvorba hrubého fixního kapitálu se v minulém roce snížila. Předchozí doporučení
byla zaměřena na potřebu posílit domácí zdroje možného růstu v souvislosti s nepříznivými
demografickými vyhlídkami. Dynamika vnější pozice Německa zasluhuje další šetření za
účelem lepšího pochopení mj. úlohy některých vnitrostátních znaků, včetně finančních toků,
pro odvětvovou rovnováhu mezi úsporami a investicemi a vývoj běžného účtu. Reálný
efektivní směnný kurz založený na harmonizovaných indexech spotřebitelských cen (HISC)
v období 2010–2012 oslaboval zejména vůči partnerům mimo eurozónu, a odrážel tak
nominální snížení hodnoty eura, ale v menší míře také vůči partnerům v eurozóně. To přispělo
ke konkurenceschopnosti německých podniků vůči soutěžitelům mimo eurozónu. Náklady na
jednotku pracovní síly se nadále zvyšovaly rychleji než průměr eurozóny, na základě
robustního trhu práce se zvyšujícími se mzdami a relativně nízkým růstem produktivity.
Související posílení odpovídajícího reálného efektivního směnného kurzu je však nízké
ve srovnání se zisky zaznamenanými v desetiletí před krizí. Hrubý veřejný dluh překračuje
orientační prahovou hodnotu, podle projekce se má ale od roku 2013 snižovat. Ceny
nemovitostí se mírně zvýšily, přičemž v některých městských oblastech došlo k větším
skokům. Celkově lze konstatovat, že Komise považuje za užitečné, aby provedla hloubkovou
analýzu s cílem posoudit, zda existuje nerovnováha.