Zkusme předpokládat opačné rozhodnutí. "Vakcíny nelze vinit, protože nemáte k dispozici vědecké důkazy." Také nic moc.
Největší možnost získat důkazy pro i proti mají firmy které je vyvíjejí a zkoušejí. Mělo by tedy být v jejich zájmu rizika minimalizovat. Rozhodně víc, než takový důkaz zatajit.
Argument, že se 30 let nikomu nic nestalo zároveň znamená, že jsem mohl předpokládat, že se nic nestane ani mě. Nevím nic o tom, že by na vakcínách bylo, že to podstupuji na vlastní riziko.
Když si uložíte věc do hotelového tresoru, tak vás také nikdo nenutí vysvětlovat jak je možné, že tam není. Hotel se snaží věc najít, nebo platí náhradu. Argument "Tady se nekrade a nemáme tu nepořádek!" neobstojí. Věc mohla zmizet Boží mocí, nebo rafinovanými mimozemšťany, ale zodpovídá hotel.
Nebo se podívejme do historie. V začátcích výzkumu radioaktivity se o jejím působení vědělo velmi málo. Populárními se staly radioaktivní přívěsky a pilulky, protože slibovali pozitivní vliv na zdraví. A v určité omezené míře to byla i pravda. Jak měl tehdy postupovat soud v případě poškozených zákazníků?
Dnes asi nikoho nenapadne nosit čelenku s plutoniem a uranové náušnice.
Myslím že v tomto případě neexistovalo dobré rozhodnutí a soud zvolil rozhodnutí méně špatné.