KOIRA: Uplne v pohode. Prvni, kdo mi neodpovedel v duchu “to mame vsichni”. Ale podotykam, ze je to alterna zalozena mimo jine i na respektu jeden k druhemu + je tam X adhd deti a “problemovych” rodicu. Ve statni skole nebo v “normalni” praci bych s tim ven nesla. Ucitelky, i relativne mlady, mluvily o adhd detech jako o “tech hlupych”. Ten system je prave pro nas hrozne nepratelskej per se.

A kdyz jsem ucila soukrome (v jazykovkach) a nenapadne jsem to natukla, tak podle reakci jsem vzdy couvla, jelikoz to bylo spis smerem na velky spatny a vedel to jen jeden kolega, Brit, kterej se furt o me bal, ze specham a jestli jsem ok. :) A pak jeden student, kterej vykazoval priznaky adhd a ja to riskla a navrhla jsem jinej zpusob uceni. A dobry.

A treba, pro srovnani, v rodine to bere/chape vicemene jen mama a muj muz. Ale jeden az po přirovnani k fyzickemu neduhu dolozenemu v dospelosti (kdy mnohe zapadlo a dalo smysl) a druhy po predlozeni nejakych holych faktu a po shlednuti par vysvetlujicich videi.

POZITRON: Ja mam tendenci dorikavat veci za ne, dost problem v praci (ucim na zakladce aj). A pokud nekdo mluvi az moc zesiroka (coz paradoxne delam i ja), tak se vetsinou ztratim. Pomahaj mi fidget hracky, nebo aspon si malovat po papire, klasicky pri poradach. Doma i v praci mi to tolerujou, ale musela jsem jim to vysvetlit. A uz jsem se taky naucila dopredu (tridni schuzky treba) rict, hele tocim si se spinnerem ne proto, ze te neposloucham, ale prave proto, abych te vnimala.

POZITRON: ADHD nemam, ale dělám to samý u lidí, co mluví pomalu. Nějak nemám trpělivost :D

K4N3C: dobre, tak Zeman byl asi blbej priklad. :) proste kdyz nekdo mluvi pomalu, tak neudrzim soustredeni a myslim na neco jinyho, posloucham na pul ucha, obsah mi castecne unikne, pak kdyz si to uvedomim, tak se snazim zareagovat aspon na konec toho sdeleni, kdy jsem se snazila ze vsech sil vnimat, aby to vypadalo, ze jsem vnimala celou dobu, no nic prijemneho.
KOLLUCHA: jj, tak to je presny! nejlepe nejakou monotonni hru, kterou je mozne hrat na autopilota, treba 2048, ale to by pusobilo dost neslusne. i kdyz ja jsem si ted ve 36 letech priznala, ze nekdy v nekterych situacich vazne trpim socialni slepotou a bylo to docela osvobozujici. jakoze mnohokrat jsem se fakt uprimne snazila neurazit, napsat nebo rict neco taktne, vynalozila jsem na to dost energie a vysledek se zase po milionty uplne minul ucinkem a dostala jsem pojeb. tak ted stojim na rozcesti a rikam si, jestli se na to proste nevysrat, evidentne marna snaha, tak muzu zkusit vytahnout mobil, az bude nekdo mluvit pomalu a dam vedet, jaka byla reakce. :)

Mate nekdo problem vnimat, co rika nekdo, kdo mluvi pomalu? Zda se mi, ze se to zhorsuje, nedokazu se soustredit, myslenky utikaji jinam. Bohuzel z meho pohledu mluvi pomalu tak pulka lidi. :(

Manzel je imho akorat nediagnostikovanej asperger, sam to priznava, takze ho tim nijak nepomlouvam, ja adhd a mam podezreni, ze nejaky naznak pas by se taky nasel. :)

Nam se asi s manzelem nejak stalo, nebo zatim to tak vypada, ze jeden z nasich dvou synu je normalni, ze neni uplnej mental jako my ostatni. :) Je ve vsem naprosto jiny nez starsi a je to pro nas kazdy den uplne novy a zaroven dost nezvykly. Bavi ho normalni detske aktivity, prohlizet si obrazky v knizkach, bavi ho jezdit autem po zemi, delat u toho vrum vrum, stavet kostky, stavet na sebe kelimky, vydrzi u techto aktivit dyl nez pul vteriny a bez zachvatu vzteku, hraje si i sam, atd. Je mu cerstve 11 mesicu. To je fakt ulet, to vam reknu. :)

KOIRA: jednoduše jako šinkanzen myšlenek které mi prolínají hlavou a to téměř pořád. Někdy mi připadá že vnímána paralelně víc myšlenkových proudů zároveň. Lidé mém okolí mne mají všeobecně za cvoka. Mám za sebou i vleklé závislostní chování (stimulanty). Zajímavá jje korelace adhd u lidí a jejich závislosti na speedech. Mám dokonce takové přirovnání k myšlenkám.Vědomí je spřažené s podvědomím jen jinak zpřevodované.Proto intuici (apod) nelze moc vysvětlit. když myšlenky letí větší rychlostí intuice tím pádem taky.Tak si vysvětluju
svoji kreativitu a schopnost ve velmi krátkém čase přijít s řešením problémů, které se mi zjeví v hlavě téměř okamžitě. A to většinou tím nejnečekanějším způsobem. Na druhou stranu jsem pověstný tím jak je můj životní prostor posázený předměty které buď neustále hledám, ztrácím anebo kombinuje. A to vysvětlovat nemusím. Horší je to s tím když narážím na fakt že adhd je vlastně mozková dysfunkce. Jak to máš ty?

POZITRON: rozumím, já na určitej typ práce už taky nejsem stavěnej a znám svý skromný možnosti. takže no offense