POZITRON: měl jsem podobný nápad, ale ztroskotalo to na naprosté nedostupnosti částečných úvazků. Dneska už to možná bude lepší, bylo to pár let zpátky.

Nesmyslně mi to nezní, naopak. Akorát bacha, že pak budou chtít ať děláš těch deset věcí pořádně :)

Premyslim ted hodne o tom, proc se netesim na navrat do prace po rodicovske a asi to bude znit zvlastne, ale mne opravdu vice vyhovuje ten nesvar lidi s ADHD delat deset veci napul nez jednu poradne. Tak si rikam, ze by bylo bezva delat treba 2 zcela odlisne prace. Treba 3 dny v tydnu v kancelari a 2 dny klidne neco i rukama, u ceho se nejlepe jeste nemusi myslet. Predstava, ze chodim kazdy den do te stejne prace, koukam na ty stejne ksichty a delam tam to same, me fakt desi. Zni to asi nesmyslne, kdyz jsem nekolik let na rodicovske, nabizi se predstava stereotypu, ale to prave ne, jsem panem sveho casu, muzu si planovat aktivity i nahle dle momentalniho napadu.

... a jak "jinak" je právě ta největší detektivka.

DRABICZ: přesně. Já se do detailů nacházím v těch článcích typu "jaké to je mít partnera s ADHD" (až na to, že většinou jsou teda opačně a AD(H)D je chlap). Můj muž nemá moc rád, když takové věci řeším, má pocit, že se "škatulkuju" a že na to prostě budu jen moct všechno svádět. Ale jak píšeš, je to úplně naopak, člověk si uvědomí, že není zaplaťpámbu úplně neschopnej budižkničemu, jenom k sobě musí přistupovat jinak.

QUANTI: protože má prcek diagnostikované poruchy chování - zatim jen disortografii (u šestiletého ještě těžko definovat ACDC nebo ADD), ale žena četla nahlas nějaký ty symptomy, říkám si tvl to jsem celek já! 31 z 34 otázek! Jedeme trochu podle knihy "vidím to jinak" a tam se zmiňuje o skupině na facebooku s názvem "ADHD v dospělosti". Inu vlezl jsem tam, prošel články, osobní zkušenosti i odpovědi na pokládané otázky. Pohltilo mne to na dva dny a pak přišel ohromný pocit úlevy, že konečně jsem se našel a přišel na příčinu svých problémů ať už psychosomatických, v chování, udržení pozornosti, neschopnosti dodržet termíny atp. Pak jsem si našel tenhle chlívek a je to fajn vědět, že většina věcí je nevědomá a nejsou naschvál....takže v pohodě, je to normální, nech ten kámen spadnout a nadechni se :) dost mi to pomohlo v sebeuvědomění si sebe a tím i snahu s tím něco dělat.

QUANTI: Tak ja este 2 tyzdne dozadu netusila, ze existuje varianta bez H a tym padom ma vobec nenapadlo riesit moje "nefungovanie" tymto smerom. Jake bolo moje prekvapenie, ked som na to nahodou narazila a nasla sa v tom uplne presne. Teraz pomaly zistujem, co s tym.

MUI: nemocnice, thomayerka naptlr.

POZITRON: oh, my high school. minimalne tridni dutka kazdy pulrok. idioti.

QUANTI: tak i s impulzivitou a hyperaktivitou bylo napr. na zakladce vzdy vysvetleni c. 1: je proste zlobiva a dela to vsechno naschval, tak sup poznamka jedna, druha, treti, padesata, rodice do reditelny, napomenuti, tridni dutka atd.

nebo jsem nenáviděla být první v takových různých drahách na tělocviku - jakože, nevím, doběhnete někam, tam něco přeskočíte, pak uděláte kotrmelec a běžíte slalomem zpátky. Nikdy jsem si to nedokázala zapamatovat, vždycky jsem běžela podle těch přede mnou. Všechno to tam bylo, celou dobu. Ach jo.

ZUZKAOU: uááá, ježiš. Když si vzpomenu, kolikrát jsem třeba při hodině matiky pokresila sešit doodles nebo prostě psala básničky. Jak jsem se nedokázala soustředit na pracovní meetingy. Jenomže jak tam nebyla ta hyperaktivita a impulzivnost, tak to nikoho absolutně ani nenapadlo.

Hahaha vína v každém bodě


ADHD Inattentive Type: 5 Overlooked Signs of ADD
https://www.additudemag.com/adhd-inattentive-type-5-signs/

Uvědomila jsem si, že když mi dojde Euphyllin, který mám na astma, funguju mnohem hůř, tak jsem to zkoumala – a hele, nějaká studie porovnávala účinky metylfenidátu a teofylinu a obojí fungovalo podobně, takže moje kombinace Ritalin+Euphyllin mi hezky hraje do karet, aniž bych to věděla… :)

CYBERWOLF: Závěry týmu Taylorové jsou v souladu s teorií „Doplňujícího se poznávání světa“ (Complementary Cognition Theory). Podle této teorie se naši dávní předci vyvíjeli tak, aby v rámci tlup byli lidé s odlišným, ale ve skutečnosti se doplňujícím způsobem myšlení. To by mělo posilovat schopnost adaptace na komplikované prostředí a situace. Účinné využívání stávajících zdrojů a poznatků vyžaduje úplně jiný typ myšlení než intenzivní zkoumání nového. Pro dlouhodobý úspěch je ale často nutné oboje. V jedné osobě to je velmi těžké skloubit, takže zřejmě právě proto existuje minoritní strategie „dyslexie“.

To je hezkej pohled, díky.

CYBERWOLF: jo, jednomu jsem říkal "easytom" páč byl fakt jednoduchej, ten druhej uměl alespoň svářet, tomu jsem říkal jitrnice, protože jelito byla jeho stará. Co ti budu povídat, už tam dávno nejsem!