LUKK: nestačím koukat, kolik těch pořadu, rozhovoru a článku o adhd teď je. Je to super a je to dobře. Na druhou stranu, už by to pomalu chtělo zabrušovat do spodnejsich vrstev. Přijde mi, že popis symptomů a realita kontaktu s takovým člověkem je nebe a dudy. Zvlášť když jsou to složitý situace. A jak poznat že ten otravnej kolega, co nezavre pusu není dement ale adhad. (Měli jsme teď jednoho na školení a dalo mi hodně práce, abych se soustredila na svoji origami zoo ze stickitů a nesla mu o přestávce nabídnout Ritalin. 😂)

_BAZY_: úplně bych zapomněl to nejlepší na řízení..... :) i když jsem se bál, že někoho zrakvím, nebo v lepším případě něco zničím, tak me řízení po 10t Km začalo neskutečně bavit a díky teleportovadlu stihnu realizovat mnohem více snů a plánů.

Dá se to trénovat, úspěšně se tři roky řítím silnicema 25t Km ročně, ale je to boj, to zas né že né. Hodně dělá dodržování rychlosti a repetetivní, až obsedantní, hlídání přechodů, chodců a hlavňe detí. Obecně spíš vnímám ohrožení od ostatních, ridičů kteří neumí předpisy a nezvládají "jet s davem".

já se třeba na začátku už v autoškole hrozně rychle sžil s ovládáním auta jako takového - podobné věci mi jdou
to ostatní bylo trochu horší (tedy v rámci autoškoly), ale dal jsem to
při příležitostném řízení jsem to vydržel bez nehody celou dobu
pak když jsem si konečně pořídil svoje auto tak jsem se pěkně vyjezdil a stres už vůbec nemám
řídil jsem i třeba na Sicílii nebo letos v Dominikánské Republice, což teda bylo trochu divočejší, ale ve finále OK
občas sám sebe kontroluju abych zbytečně nekoukal třeba moc dlouho do autorádia a připomínám si, že bych měl sledovat značky, ale asi celkem dobrý

obecně myslím, že vyjezdit se musí i ne-adhd lidi a je potřeba si na to dát dost času
moje ex mě dost jebala v autě že různé věci dělám pomalu nebo třeba jinak než ona :D a že jsem parkoval až moc opatrně, což mě moc nepřidávalo na pohodě
je dobré být v autě s někým kdo vás podporuje a nedělá z vás idiota :D

POZITRON: Ridicak mam dlouho, hrozně mě to bavilo a za volantem jsem ze začatku měla téměř pokaždý takovej ten "flow" stav soustředění. Pak se mi ale postupem let stalo parkrat, že jsem prostě jela asi 2x na červenou. Teda - dvakrat jsem na to byla upozorněna, kolikrat se to stalo ještě bez mého povšimnutí nevím. Strašně mě to vyděsilo, prostě mi nějak vypla pozornost, nevim. Od té doby za volant sedám vzácně, bojím se. Nebo si na delší cestu schovávám Ritalin. A snažím se jezdit s maximální pozorností, když už řídím. Ale neni to fajn. To, že jsem sem tam vyignorovala nakou značku, budiž, ale ta červená, to může bejt velký špatný.

POZITRON: ja taky v praze nerad jezdim na kole. Neni na tom n8c d8vneho.
Ale ver tomu ze na rizeni auta budto mas nebo nemas. Adhd v tom hraje spis pozitivni roli.

erm sorry ale to fakt nejsou stejny situace.

jezdis na kole? asi stejne narocny to je. copak se ti na kole stava ze nedokazes prestat koukat na znacku tak vjedes do prikopu?