TRISSIE: Na to mam bohuzial este moc analogovy sporak. :)

Ale mam hlasic. Niekde v supliku, alebo skrini? Pocitam, ze ked sa raz vybije, tak ho podla alarmu konecne najdem.

lepší než minutka je časovač na plotýnce, který ji sám vypne - pak maximálně hrozí, že se zapomenuté těstoviny rozmočí a polívka vychladne, ale aspoň se to nespálí. ocení každej, kdo nemá čas nebo náladu stát v kuchyni a koukat, jak voda vře.

TRAFO: Manualna minutka mi nikdy nefungovala. Ale pouzivam hlasovu na asistentovi a na tu si dokazem sem tam spomenut. :)

Kedysi som si robila script na zabudnuty caj v praci, ktory sa pripominal viac krat. Ale vzdy to stroskotalo na tom, ze som ho zabudla spustit. :D

Ostatne, to je moj najvacsi problem. Cokolvek na pomoc (apky, pripomienky, budiky, zoznamy) mi nejak v ramci moznosti funguje. Ale mam sakra problem si spomenut na zaciatku na to ich pouzitie. Na to by som potrebovala niekoho ineho. :)

TRAFO: Papinak!
I ked uz som spalila i nieco v papinaku, pretoze som vytuhla na niekolko hodin.

Já dneska spálil guláš. Mám rad vaření ikdyž je to pro mě náročné na smysly a jejich přehlcení. Už jsem si docela našel svůj kompromisní styl (aby to bylo jedlé a příprava netrvá tři hodiny).
Jedním ze základních kamenů toho stylu je minutka. Bez té všechno spálím. Cokoli i toasty. No a dneska jsem minutku špatně namačkal a daň z ADHD byla zaplacena :D

MART1NKA: Mna bavi nastastie tiez. Ale mam strasne vykyvy medzi robim toho moc a super a nerobim nic, alebo je to bieda.

ja som tak strasne rada, ze ma moja praca bavi natolko, ze chytnem taky ten sileny naval energie a frcim do vycerpania.
teda dnes som tak mimo, ze vyuzivam vsetku energiu na to, aby som znela ako koherentna osoba. mozog jede opicky a tympanom.

VON_GILOTINE: chápu. I těch pár dní a par chvilek prostě pomůže dost. :(

Zavidim. Mi nic takeho nefunguje.

MART1NKA: však ale ono to tak je pojmenované podle té klasické rajčatové minutky. :D

Redstavujem si rajče a nemôžem to brať vážne.

SHARKIE: Jo, tak nějak no....

U mě je Pomodoro ještě fajn, že když už do toho jdu, tak se snažím držet to správně. Tzn., že v pauze nejdu otevřít ten Nyx, ale prostě se projdu po bytě, něco poklidím a tak.

Teď mi došlo, že vlastně od snídaně jen sedím a čumím. :/

ALONSY: U mna pomodoro funguje len par dni v tyzdni, ked si nahodou spomeniem. A tak na 2-3 kolecka. Potom to uz hlava vypusti a je koniec.

LAUNCHER: No, Pomodoro, stejně jako time boxing a spoustu dalších věcí funguje skvěle. Když "chci". :( A když to jde.
Ale asi to teď zkusím pustit, třeba to nakopne, donutit se vydržet aspoň těch 25 minut. Dík za nakopnutí / připomenutí.

ALONSY: Kolik toho Ritalinu? Zkousela jsi / funguje na Tebe Pomodoro? ( https://en.wikipedia.org/wiki/Pomodoro_Technique )

ALONSY: Safra, mohl bych napsat z fleku to samý.
Zajímavý ale je když jsem někde na cestách, tak funguju. Jakmile však zapadnu do nějakého stereotypu začne se projevovat ta roztěkanost.
Mám teorii že je to tím, že na cestách jsou priority tak nějak jasné.
Jakmile ale jeden zapadne do pěny dní, váhy úkonů se tak nějak rozpliznou a jeden začne přepínat protože není uplně jasný co je třeba udělat dříve ...

ALONSY: (A ano, mam speciální prohlížeč na práci, ale prostě dneska i když vše pozavírám a vypnu, tak je to nějak silnější než já. Asi pořídím sluchátka a zkusím to chválené Brain.fm, ale když nepomůže Ritalin, tak teda nevím nevím)

Píšu článek, kterej mě baví.
Fakt.
Vzala jsem si Ritalin.
A můj proces stejně vypadá: Napíšu větu a jdu psát jinýmu klientovi jak se má.
Volám kolegyni, se kterou to máme komplikovaný pro konzulaci.
Věta.
Nyx.
Věta.
WA...
Jako to ani nemusí být ADHD, ale normální roztěkanost moderního člověka, ale strašně mě to sere a nechci to dělat a stejně dělám. Grrr.

Začátek měsíce. Resty na poslední chvíli dohnaný.
Sice to musí být dneska, ale ve skutečnosti ne až tak akutně.
Ach jo.


VON_GILOTINE:
RANDOM_NIGHT: S tím taky bojuju, no. Jsem prostě dost otevřená s tím, jak to mám a jak (ne)funguju. Ale už jsem se naučila, že se na to vymlouvat prostě moc nemůžu. Nemůžu si poškozovat svou neexistující pověst a strkat si klacek do kola.
Ale občas to nepomáhá.

A ta moje už asi 15letá touha udělat si jméno, publikovat svoje věci a prostě být známá a vydělávat "důstojný" peníze, tak.. tu furt nevzdávám, ale vždy udělám půl kroku vpřed a pak půl roku nic. To je se vším.

VON_GILOTINE: Já už pak těm lidem říkám: „To není nezájem, to je čirá neschopnost,“ a doufám, že je taková upřímnost odzbrojí, podobně jako když dají bezdomovci pětku, když jim řekne: „Nebudu lhát, je to na chlast.“