QUANTI: jo to i ja rada peru, presne! :)

MART1NKA: Ajo, tak preto nepostojim na zastavke a vacsinou sa idem prejst na tu dalsiu. A obcas nielen jednu.

Dik, tohle mi taky nedoslo. Ono taky to, ze nevydrzim stat u zubov v kupelni je kvoli ADHD, mi tiez doslo az relativne nedavno. Nastastie uz aj mama prestala riesit, ze u nich pochodujem po celom byte a robim este nieco dalsie. Nie teda vzdy vhodne. Napr. obliekat si rolak s kartackom v plnej puse, je fakt blby napad. 😃

Lezenie by ma bavilo moc, viem si to uplne jasne predstavit. Len mam na to bohuzial rozbite klby. Ale rozmyslam buduci rok nad lukostrelbou - skusit, ci by nesla.

SHARKIE: Jo to je presne muj problem, kdyz to mam pripravene tak si to na chvilku zapnu snadno, ale prez leto jsem z toho vypadl to jsem mel pohybu dost i bez toho a znova jsem se nerozhoupal to zase zprovoznit. Ale budu muset slibil jsem kamaradovi, ze mu ukazu Ragnarock.

ELLIE: V tomhle mam "vyhodu" ze ja byl divnej uz od detstvi a docela jsem se v tom nasel takze jsem nemel nikdy potrebu zapadat a misto toho si nasel divny kamarady. Aro nejsem taky vubec, ale je to jak rikas s tou iniciativou. Nikdy jsem se moc nemel sanci naucit jak nejaky hledani partnerky vlastne funguje zvlast kdyz z rovnice vyradis sex a od urciteho veku uz se tak nejak predpoklada, ze tyhle veci znas. Celkove jsem nekoho teoreticky kompatibilniho nasel jen parkrat a nikdy nebyl zajem z druhe strany coz popravde naprosto chapu a nemuzu mit nikomu za zle. Tak jsem si nejak zvyknul fungovat cely zivot sam. Mival jsem z toho slusne deprese, ale ted uz jsem dospel k nejakemu smireni. Jsem celkem extrovert, socializuju se hodne s kamarady, jezdim na akce, cestuju, chovam kocky a proste nejak funguju jak se da.

mala som tu tu istu kamosku nedavno a bola uplne nadsena z toho, ze mi moze uklidit ten moj "roztomily clutter" :D pozbierala vsetko co sa nahodne valalo po byte, vacsine nasla miesto, vytriedila mi veci do popelnic a krabicu do sklepa...
az na to, ze tie veci do popelnic sa tam same neodniesli a krabice do sklepa je stale v chodbe :D

IOM_NUKSO: Já třeba nějakým zvláštním myšlenkovým pochodem ráda peru. Má to pro mě trochu prvky nějaký rozřazovaci hry a relativně levný dopamin, když to tam nastrkám a zapnu :)) ale uklízení je moc složitý a tenhle požitek z toho nemám.

ELLIE: Já bych tak strašně ráda kompenzovala úzkosti uklízením!!

IOM_NUKSO: Mám kámošku, co ráda uklízí. Myslím , že si tím kompenzuje úzkosti. Jinak je v pohodě 🤣

Ale když jsme takhle spolu uklidily zdevastovaný byt depresivní kamarádce, přišlo to uspokojující i mně.

IOM_NUKSO: ono jim to může pomoct nevnímat tu činnost jako bezmezné utrpení. Já si u spousty činností třeba dřív musela připomínat, že to za pár minut budu mít za sebou apod. A to třeba i u aktivit týkajících se péče o sebe (použití tělového mléka, fénování vlasů apod.).

ELLIE: jj videla som na stene par deti s ADHD (od pohladu to vidis, vcera so mnou jel na stenu kluk okolo 15 busom a obaja sme obchadzali zastavku lebo nedokazeme stat na mieste a len tak cakat na bus, on este u toho kyval hlavou :D) a vidim, jak to pre nich je absolutne super, proste to decko sa na tom 100% zabavi a potom spokojene lezi na matraci a usmieva sa. ani nikomu nevadi, ked u toho rve.
je dobry este trailovy beh, beh v terene, to je podobne, clovek sa musi koukat pod nohy inak sa prizabije, ale to sa da robit len v lete...

posilku mozem, ale chodim sama so sluchatkami a nebavim sa s nikym.

MART1NKA: Lezení je vynikající sport. To má rád i můj autistickej syn, dokázal dokonce chvíli chodit na kroužek, což jinak nesnáší. Doporučil nám to dětský psychiatr, že to pro děti s ADHD a / nebo na spektru je super. Není to týmové. Já bych nemohla chodit ani do posilovny, stresují mě lidi a komunikace. Výjimka jsou právě lidi z lezeckýho centra, ti jsou totálně v pohodě. Přesně, tam musíš přemýšlet! Ne nadarmo se boulderovým cestám říká "problémy" :D

ECLECTICA: jj mam kamosku dizajnerku co rada uklizi, pretoze ma rada ten pocit toho, ze sa z niecoho spinaveho stane nieco ciste, hezke...
to ja fakt nemam teda :)

ECLECTICA: skusim si vypitat nabuduce ked u nej budem... ale je to trochu narocne s tou mojou citlivostou. ja po kazdom pokuse musim naberat odvahu na dalsi. moje telo uz sa tomu i fyzicky dost brani.

poznate to, ked ma clovek dobry den a hovori si, ze takto keby to bolo stale :)

IOM_NUKSO: Procházky si lidi povětšinou fakt užívají a u úklidu funguje jako motivace ten očekávaný výsledek (a satisfakce z toho, že mám splněno a uklizeno).

ja vam tie fungujuce AD fakt zavidim. zasa som sa dostala do momentu, kde som toho robila tolik, ze som sa z toho zosypala. proste som sa zbortila do vlastnej intenzity. mam tu kapicky Cipralexu, co mi dala doktorka na tieto ataky... tak som si ich dala, ale zas mi najeli take vedlajsie ucinky, ze to musim prestat brat. a to to bola 1/10 normalnej davky.
ale vzali ma do psyonu, idem na jar na KAT.
inak ja doma cvicit nezvladam. pomaha mi chodit do fitka s trenerom, alebo teraz nove liezt na stenu s kamoskou (btw to je super pohyb pre niekoho komu jede hyper mozog od rana do vecera ako mne a potrebuje nieco, u coho sa fyzicky vysili a zaroven bude musiet premyslat co robi (takze sa mu vytesni ten kolotoc), len jedno z toho mi nestaci).
mne je behanie na pase a k tomu podcast proste malo vnemov sucasne... :(

WOLFGAR: My ženy na spektru a s ADHD víc napodobujeme ostatní a necháme si víc vnutit, abychom se tvářily jako "normální"... Plus teda nejsem aromantik, zamilovaná umím bejt pořádně. Neumím si to představit z druhý strany, kdy od tebe jako chlapa se čeká, že budeš mít tu iniciativu :/
S tím sportem, já to mám spojený s výjimečně šťastnýma vzpomínkama. Moje máma byla skvělá, když jsme mohly být venku. Doma pila. Takže jsme jezdily na kole, lyžovaly, lezly po skalách, jezdily veslovat na Mácháč. Tam byla hodná a nesrala jsem ji.