• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    UNREALONEAD(H)D - porucha pozornosti s hyperaktivitou i bez
    MAJKA
    MAJKA --- ---
    Ale tak dementi po ránu jsou i normíci, ne? Tak nějak jsem to vždy přičítala spíš tomu, jestli je člověk ranní ptáče, nebo noční můra. Já jsem jasná noční můra. Každopádně jsem ráno naprosto debilní, takže se snažím večer před dělat prostě VŠECHNO. Úplně boží bylo i mít málo oblečení (po stěhování jsem měla vybaleno asi půl roku jen 2 kalhoty, 3 halenky a 1 šaty a sako. Takže odpadlo ranní oblékací martyrium, to bylo super). Ale celkem někdy fungovalo si připravit na ráno i oblečení, ať můžu bejt první hodinu ráno naprostá autopilot-zombie.

    Bohužel s dětma se tohle dost zkomplikuje. Ale tak ve školkách už se smiřujou s tím, že vždycky prostě něco zapomenu. A děti už se pomalu učej mě kontrolovat a připomínat, takže snad se to nějak vyvrbí :)
    Z_RYBY_KOST
    Z_RYBY_KOST --- ---
    UNREALONE: vstát o hodinu dřív?! Bože, nesnáším rána a vstávání (bez ohledu na čas), a za celý život jsem neobjevila jedinou motivaci, proč vylézt z postele byť i jen o minutu dřív než je nezbytně nutné...
    TRAFO
    TRAFO --- ---
    Pro doplneni v ramci adhd overexplainigu: Mel jsem break down, zkousel ruznou medikaci, vsechno napicu, tak jedu bez. Prestal jsem maskovat. Bed rot. Pak jsem po sobe zase musel slapat proto ta posledni metoda. Konec hlaseni.
    VON_GILOTINE
    VON_GILOTINE --- ---
    No ne,pac tyhle veci fungujou jen na normies
    KAMCZA
    KAMCZA --- ---
    UNREALONE
    UNREALONE --- ---
    No tím se trochu sám sebe hejtuju že přece "nejde", "nemůžu" a podobný je blbost a že přece mi nic nebrání tu kterou věc dělat / netrávit čas prokrastinací, ale někdy ten odpor je fakt velkej. Říkám si ale vždyť "normální" lidi mají taky kopr a nechuť něco dělat, tak se na to nechci vymlouvat a říkám si že jsem teda asi prostě na sebe málo drsnej...
    AXTHEB
    AXTHEB --- ---
    COCOBRYCE: Jinak tedy "dělá jenom věci, který chce" je u mně opravdu daleko od pravdy. Občas se mi stává, že něco dělám (čtu diskuzák, skroluju na Facebooku, hraju hru, čtu knihu) a třeba i polohlasem si k tomu říkám "pomoc, co to dělám, já tohle dělat nechci " a nejde přestat :)
    AXTHEB
    AXTHEB --- ---
    COCOBRYCE: Já mám na ráno teoreticky optimální program, vstát, pustit psa z kenely, vzít si proteiňák a ritalin, naházet na sebe hadry, jít na procházku se psem (20 minut). Po návratu zbytek léků, hygiena, snídaně atd.
    Samozřejmě, že to většinou nevyjde,
    Ale když se mi tohle povede, je pak den zcela výtečný.
    UNREALONE
    UNREALONE --- ---
    Zkoušel jsem chvíli něco co jsem četl na internetu - vstávat o hodinu dřív a pak hodinu dělat cokoliv vás napadne - číst, hrát hry, vzdělávat se, mýt nádobí ze včerejška, ...
    Bylo to super že má pak člověk pocit že stihl víc věcí.
    Asi tušíte že mi to dlouho nevydrželo :⁠-⁠D
    COCOBRYCE
    COCOBRYCE --- ---
    CNV: muhehe:) nabízím na to pozitivní náhled, člověk si aspoň může říct, že dělá jenom věci, který chce! většina společnosti takový štěstí nemá!:) kvůli tomu, že jsme někdy něco neudělali nebo to oddalovali až do úplného zapomnění, stalo se něco tragického? někdo umřel? někomu to vážně ublížilo? Ne, že ne? Tudíž nejsme pro společnost ani pro sebe nijak nebezpeční, to se o spoustě lidí říct nedá:D
    jinak si z tebou dovolím nesouhlasit, kdyby se s tím totiž nedalo nic dělat, tak bychom asi nevedli životy jaké vedeme, nezastávali funkce, které máme a svět by nejspíš už dávno byl jedna velká apokalypsa, protože nakonec si buď vytvoříme určité postupy vis Trafo, Kulhy, Mar_tina nebo to ve finále udělat chceme, ať už jsou důvody jakýkoliv nebo se to udělat prostě NEmusí:)

    TRAFO: zkusim vyzkoušet, běžně všechno dělám na poslední chvíli dokud z toho nejsem ve stresu a nežene mě adrenalin

    AXTHEB: hned po ránu, to je hroznej masakr, vůbec nejsem schopen určit jestli jít dřív se psem na dlouhou nebo na krátkou vycházku, kdy jít naloupit, uklidit, nejřív pro snídani nebo velkej nákup nebo jak kua pomoooc!!! ale tak cca za hodinu to naskočí samo a jedu, týdnu to jde jinak, to jsou to naučený postupy / rituály a nutnost to všechno stihnout do odchodu do práce

    jinak k tomuhle se kopu od včera odpoledne, tak jsem to sfouknul teď najednou :DDD
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    AXTHEB: aha!

    Mně dobře funguje, když si to do list udělám večer předem - ráno vymýšlet co kdy je strašný zápřah. A na ráno si naplánuju něco běžného jednoduchého, co udělám nice and smooth a tím se jako povzbudím na další věci. Buď snadné psaní krátké závěrečné zprávy, kterou si "rozdělám", stačí připravit pojmenovaný soubor, nebo jet na venkovní práce a mít vytištěnou mapu a terénní zápisník v deskách.

    Úplně selhávám, když se ráno snažím začít vyřízením mailů - spousta různých drobných úkolů, které chctějí se zasoustředit, něco nějak naplánovat nebo zjistit a zapsat a jít na další. Moje smrt ty maily. Jenže to jako je logické, začít maily, takže se kolikrát ranními úkoly brzdím do oběda. Zkusím to tak nedělat striktně, prostě maily po 11:00.
    AXTHEB
    AXTHEB --- ---
    UNREALONE: Problém je, že po ránu má běžný ADHD mozek málo dopaminu, a tak se jakýkoliv úkol zdá mnohem těžší a odhad uspokojení z dokončení tasku se blíží nule.
    KULHY
    KULHY --- ---
    Problém mého (nediagnostikovaného) ADHD je, že kažá nová technika, kterou se snažím uvést svůj svět do většího pořádku, je sice ze začátku funkční, ale je to jen nadšení z něčeho nového, ale jakmile se z toho má stát rutina, okamžitě to se z toho stane položka s nálepkou „teď ne“.

    Moje stavy hyper-produktivity a hyper-rozbitosti jsou nepředvídatelné. Každopádně vím, že když je ten výrazně horší stav, tak nemá cenu na sebe tlačit a vím, že to za den, dva, tři opadne.

    Ale na těch ránech něco je. Většinou když ráno něco důležitého odbavím, je vysoká šance že mi zůstane ta dopaminová setrvačnost a celý den se může proměnit v hyper-produktivní. Jenže zatím co pozoruju, tak ten první krok ráno nemám pod kontrolou. Někdy se i probudím a už vím, že dneska všechno půjde ztuha.

    Kdo se v tom vidíte?
    UNREALONE
    UNREALONE --- ---
    TRAFO: něco na tom je. Slyšel jsem poučku, že "žáby se mají jíst po ránu" a je to fakt lepší že už to má pak člověk z krku. Jen překonat jen odpor. Ono to často ani tak hrozné není, ale vykládej to sám sobě :⁠-⁠D
    AXTHEB
    AXTHEB --- ---
    TRAFO: Tak to ti závidím, já bych po takový otázce tak maximálně strčil hlavu pod polštář a plakal.
    TRAFO
    TRAFO --- ---
    Me ted funguje rano vstat a polozit si otazku: “Co se mi ted fakt nejvic nechce delat?”. A jdu to udelat. Je to dobry a hrozny zaroven :D Jsem zvedavej jak dlouho mi to vydrzi.
    VON_GILOTINE
    VON_GILOTINE --- ---
    Haha, kez by to na me fungovalo. Bohuzel
    MART1NKA
    MART1NKA --- ---
    UNREALONE: No, mna zenie dopredu uzkost z toho, co sa stane, ked to neurobim a vacsinou nejaky strach z financnymch strat vacsich nez jednotky tisic.
    UNREALONE
    UNREALONE --- ---
    MART1NKA: "nemá smysl se bičovat" jj to si říkám furt, ale stejně je tam ještě hlásek který říká "a možná trochu má"...snažím se ho neposlouchat
    MART1NKA
    MART1NKA --- ---
    Ale mne teda vacsinou staci to nechat trochu vyhnit a dostane sa to na pomyselnu prvu priecku v poradi na zozname “shit co nezvladam riesit”.
    Ako jasne, radsej by som to vedela riesit hned… ale tiez by som chcela dalsie veci ktore nejdu a nepojdu. Nema zmysel sa za to bicovat.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam