Dnes som zvladla doma nezabudnut ani obed, ani svacinu a dokonca som si spomenula po par tyzdnoch vziat aj veci na ryzove/ovesne kase do prace. Mam z toho radost, ako keby som zlozila statnice. :D

ELLIE: To rozhodně hrozně moc pomohlo, ale nevysvětluje to ten zlom na konci ledna. Jakožto agilní programátor mám čísla, podle kterých se dá zpětně hodnotit jak mi šla práce. V lednu mám kolem 5 bodů za týden, v únoru mám přes dva body denně, aniž bych nějak optimalizoval. Zbytek týmu zůstává na svých číslech. Dneska jsem bez bolestivých pocitů udělal práci, kterou bych normálně dělal třeba týden, a to jsem šel spát po druhé a stával v sedm.

Jsem si vybudovala takovy OCD stavy a treba emaily resila fakt hned. Vzdycky. Jenze pak jsem se vratila po letech do skolstvi. A tam se to fakt stíhat nedá, obzvlášť, když člověk upřednostní svoje tělesný potřeby před dotahováním restů. A predtim jsem prosla korporatem. A jsem imunni na veskery ASAP a "vcera bylo pozde" a mam tak trochu v pazi. Vcera jsem zjistila, ze mam od rijna rest. NIKDO po mne nic nechtel. Jen jsem to odmavla.

AXTHEB: Tohle. AXTHEB:

AXTHEB: Až na to prídeš, tak sa podel. :)

Nevíte co jsem začal dělat jinak, že už asi třetí týden nemám problém pracovat celou pracovní dobu? Jako je to super, ale ta panika, že to může každou chvíli zmizet, mě docela ničí.

MAJKA: Děti se učí kontrolovat a připomínat?? Ony to nezdědily? ... šťastná to žena. 😅

Mne celkom funguje lithium orotate na symptomy. Mam po tom akoby jasnejsiu mysel, neni tak zajebana tym fluffom co sa mi tam generuje.

Z_RYBY_KOST: já jsem schopnej být v posteli do 12ti klidně :⁠-⁠D standardně když si večer řeknu že ráno vstanu trochu dřív abych něco dělal nebo šel pracovat, tak v zápětí usoudím, že ta teplá měkká postel je mnohem lepší varianta, ale občas mě posedne nadšení pro něco nebo všechno a pak to jde

Ale tak dementi po ránu jsou i normíci, ne? Tak nějak jsem to vždy přičítala spíš tomu, jestli je člověk ranní ptáče, nebo noční můra. Já jsem jasná noční můra. Každopádně jsem ráno naprosto debilní, takže se snažím večer před dělat prostě VŠECHNO. Úplně boží bylo i mít málo oblečení (po stěhování jsem měla vybaleno asi půl roku jen 2 kalhoty, 3 halenky a 1 šaty a sako. Takže odpadlo ranní oblékací martyrium, to bylo super). Ale celkem někdy fungovalo si připravit na ráno i oblečení, ať můžu bejt první hodinu ráno naprostá autopilot-zombie.

Bohužel s dětma se tohle dost zkomplikuje. Ale tak ve školkách už se smiřujou s tím, že vždycky prostě něco zapomenu. A děti už se pomalu učej mě kontrolovat a připomínat, takže snad se to nějak vyvrbí :)

UNREALONE: vstát o hodinu dřív?! Bože, nesnáším rána a vstávání (bez ohledu na čas), a za celý život jsem neobjevila jedinou motivaci, proč vylézt z postele byť i jen o minutu dřív než je nezbytně nutné...

Pro doplneni v ramci adhd overexplainigu: Mel jsem break down, zkousel ruznou medikaci, vsechno napicu, tak jedu bez. Prestal jsem maskovat. Bed rot. Pak jsem po sobe zase musel slapat proto ta posledni metoda. Konec hlaseni.

No ne,pac tyhle veci fungujou jen na normies

No tím se trochu sám sebe hejtuju že přece "nejde", "nemůžu" a podobný je blbost a že přece mi nic nebrání tu kterou věc dělat / netrávit čas prokrastinací, ale někdy ten odpor je fakt velkej. Říkám si ale vždyť "normální" lidi mají taky kopr a nechuť něco dělat, tak se na to nechci vymlouvat a říkám si že jsem teda asi prostě na sebe málo drsnej...

COCOBRYCE: Jinak tedy "dělá jenom věci, který chce" je u mně opravdu daleko od pravdy. Občas se mi stává, že něco dělám (čtu diskuzák, skroluju na Facebooku, hraju hru, čtu knihu) a třeba i polohlasem si k tomu říkám "pomoc, co to dělám, já tohle dělat nechci " a nejde přestat :)

COCOBRYCE: Já mám na ráno teoreticky optimální program, vstát, pustit psa z kenely, vzít si proteiňák a ritalin, naházet na sebe hadry, jít na procházku se psem (20 minut). Po návratu zbytek léků, hygiena, snídaně atd.
Samozřejmě, že to většinou nevyjde,
Ale když se mi tohle povede, je pak den zcela výtečný.