sestra chtela na ADHD medikaci, pac proste je brutalni chaot a zapomina furt nekde neco a neni schopna se soustredit.
zije v nemecku a nenio schopna se nechat diagnostikovat, pac na to potrebuje tenhle papir a tenhle papir a tamhle zavolat a tamhle zavolat znovu, pac zrovna nemeli volnej temrin...
a mezi tim platnost toho prvniho papiru pomine.

test je schopna vyplnit bez problemu, kratkodobe se samozrejme soustredi, kdyz uz u toho musi sedet.
ale zaridit prerekvizity k dostani se na diagnostiku...
antreba by pak stejne propadla, kdyz by se byla schopna do toho testu zabrat a dokoncit ho bez maluvek na okraji...

QUANTI: Ach jo :(

KROPUCHA: Mně klinická psycholožka udělala testy a jak se dokážeš soustředit deset minut na test, tak prostě podle jejich notiček poruchu pozornosti mít nemůžeš. To je jedno, že odmala zapomínám na úkoly i události, že mám sešity z gymplu plný omalovánek, protože jsem prostě vypínala, že jsem hned v druhým semestru na VŠ prošvihla zápis do seminářů, že si nedokážu ani po čtyřicítce zorganizovat život, prostě dokážeš sedět v klidu u testu? ADHD nemáš, jdi pryč.

QUANTI: Lektorka nám říkala, že se klientek vždycky ptá, co od diagnózy očekávaj. Že ne vždycky je potřeba, a hlavně se bohužel často stává, že ženy tu diagnózu nedostanou :( Prostě tím sítem propadneme.

Existuje i jedna studie, podle který dívkám po 14 letech věku ADHD mizí. Akorát se v ní ptali jenom rodičů a nezohlednili, že dívky ADHD častěji maskují.

A teď se podrž, tady je důvod proč se to brzo učíme skrývat: Protože u dívek se ADHD rysy častěji považují za charakterové vady :((

KROPUCHA: tak promiň, někdo tu psal, že jejich systém diagnozy je řekněme neetický, ale um dobrý....

COCOBRYCE: To na mna zas vobec nefunguje, pretoze vzdy presne viem, o kolko su posunute (teraz napr. polka hodin so zimnym casom), takze si to upravim :)

KROPUCHA: Krucifix, já fakt nechápu, že mi to nediagnostikovala :(((

SHARKIE: hodiny v bytě jsem často míval třeba o 5min napřed

KROPUCHA: a to jsem u Vacka, které ho si co do kvality terapie vychvalovala
jj, vlastní způsob si na to hledám, co a kdy mi pomáhá, zatím jsem u psaní si úkolů, co je potřeba v dohledné době udělat: přidělat věšák, koupit pipetu, objednat si boty, postupně odškrtávám a večer se z prázdných míst raduju - to celkem funguje, věci který mají jasný deadline mám v el. kalendáři s několika upomínkami - 2dny předem, den předem, hodinu, 10min - akorát to furt kontroluju, nejsem tomu diáři vlastně schopen věřit
a někdy zase propadám panice, když vidím kolikjsem si toho napsal, nedej bože že mám v jeden den více úkolů!!!:)

další pro mě nevýhoda toho plánování je, že najdu den, kdy tam nemám vlastně co napsat, to jsem teprve lemra bez zájmu:D

KROPUCHA: "zapomínáme započítávat, kolik času zaberou aktivity před a po (např. počítáme jen cestu MHD do práce a neuvědomíme si, že se taky musíme oblíct a dojít na tramvaj, a pak dojít do kanceláře, sundat si kabát, zapnout počítač...)"

S tymto mi pomohli hodiny v kupelni na stene rovno proti vani. Tam som uplne mimo s casom a vecne som sa divila, ked som vyliezla zo sprchy, ze som uz mala byt davno v buse. Tohle mi pomohlo fakt asi najviac.

PALEONTOLOG: že bych se ztratil v pořekladu?:D
jako malej jsem to poslouchal často, si pamatuju jak táta kroutil hlavou nad tím jak něco dělám a ano to mi moje sebevědomí krapet pošramotilo

" ADHD is constantly being told “you’re doing it wrong” even though your way also works. ":)

KROPUCHA: někteří z nás nejsou schopní nic dělat celý den, když mají odpoledne nějakou schůzku - tohle mám as nejvíc, stačí že mám např. někde být v 19:00, vyrazit musim 18:30, ale tak cca od 17:00 už vlatně nic nedělám, abych to neprošvihnul a byl na místě včas

plánování - který mám dle terapeuta dělat - mě dohání k šílenství, přímo mě to sere, že mě to omezuje, že neudělám tehdy co jsem tam si napsal, bere mi to svobodu rozhodování, improvizaci, prostě když je venku hezky, tak zůstanu s hafanem mnohem déle venku, ale pak nestihnu ty další věci, takže jsem před sebou zase lemra líná

KROPUCHA: 100%