MART1NKA: u mě chlap vaří a uklízí
A to chodí jen na návštěvu. Cítím. Se u toho dost strašně.

Stejně jako přitom, jak se vyhýbám pomoci na těch návštěvách. Což je dané primárně tou nemotornosti.... To, že když se snazim pomahat, tak to dopadne opravdu blbě, nepomáhá.

ALONSY: Sa vzdy chodim domacich spytat, ci nepotrebuju pomoct.
Ja som teda typ, ze bud vobec alebo 150% a lupou by ste nenasli chybicku. Strasna vlastnost :D
Doma mam domnely seznam todos. Akurat ten zufalo nefunguje. Napriklad uz ten tyzden neodlozeny susak. Ja vas falt obdivujem tie, co mate na sebe domacnost a stereotypneho ceskeho chlapa co to nechava na zenskej, ze este nevisite niekde na lustri.

MARKYSHA:
QUANTI: já mám strašně nepříjemnej pocit dělat věci u někoho jiného.

Pamatuju si, jak ke mě šla jednou přespat kámoška a hned do kuchyně a začala tam vařit.

Já jsem přesně opak
Na návštěvách a akcích vypadám jako... Flákač. Jenže já mám hrůzu sahat na cizí věci.

A ohledně nádobí vím, že ho neumeju pořádně ani za nic na světě :////

ALONSY: kdysi jsem uklízela každý den a přesto jsem měla neustále pocit, že mám neskutečný bordel. A teď mám bordel doopravdy, ale ty pocity jsou stejný, i když samozřejmě ještě hlubší. Přítel myslel, že mi tím, že mi to uklidí, pomůže. Ale vůbec to nepomohlo. Akorát k jeho frustraci, že přijede a může začít znova. Tak teď to nedělá. Je strašně zajímavý, že když přijedu k němu, tak jako by do toho jeho pořádku vklouznu a udržuju ho. I když zase, to mě dost triggeruje, se směje, že to prý odbývám. Jako bych slyšela svoji mámu.

MARKYSHA:
MARKYSHA: jo, ty pocity znám, taky mě to strašně mrzí a úplně to nechápu.

Naštěstí se mi podařilo dostat se z nejhoršího. Jak ohledně těch zachvatů, tak bordelu (myslím, že by pár nyxáků, co mě znali před lety, mohlo o mém bordelu vykládat hororové příběhy.)

Na jednu stranu je to tím ale i trochu horší.

TMA: ono je to třeba něco, co trvá deset minut, jako třeba převléknout peřiny a já to odkládám a mám k tomu úplný odpor. Když si řeknu úkoly - udělám to, to a to, nepřeženu to. Tak udělám jenom to jedno to a pak si to vyčítám. Všechno mi připadá jako nesplnitelný úkol.

ALONSY: u mě ne vztek, ale zoufalství. Mám to v takovém stavu, že to nechce dvě hodiny úklidu, ale týden. Každá činnost je kapička v moři, není vidět. Před dvěma lety mi to pomohl uklidit přítel a je to zase stejné. Proč jsem taková? Takovým prasatům, co mívají takový bordel, je to jedno, já se trápím a stejně je to pro mě těžký se k té činnosti dokopat.

PAKOBYLKA_: Mezi živly

ALONSY: Hele, je to takovy vachrlatý reseni a neni asi pro kazdyho, ale mela jsem obdobi, kdy jsem nemohla sehnat terapii a nemela silu na dalsi telefonat a pripadny odmitnuti. A v ty dobe jsme zacali se synem procitat detsky knizky o emocich (kvuli ditku primarne) a nejak do toho vyslo V hlave (prvni dil) a pak Vlhos a Jiskra (nevim ted nazev filmu) a mne to ohromne pomohlo prave se vztekem, vybuchama. Zacala jsem vnimat a rozpoznavat trigger pointy a diky tomu predvidat a po case se to zlepsilo. Nasledna terapie, ktera potom prisla, to vsechno tak jako… usadila? Zpecetila? Nemam vyraz spravnej. Ted uz vcas poznam, kdy by hrozil meltdown a dokazu s tim pracovat.

Taky se vám stává, že když už se dokopete k TÉ činnosti (u mě typicky úklid a je to další důvod proč ho nesnáším), tak místo spokojenosti dostanete záchvat vzteku, protože...?

Úklid dvě hodiny, a jsem vzteklá, protože to není dokonalý, „byt je debilní protože se tu moc práší" (je celkem super a holt je u hlavní silnice a pár stovek metrů od kolejí) a poslední kapkou bylo pomackane povlečení, které samozřejmě nezehlim...

Spirála vzteku atd.

NAŠTĚSTÍ už nemám skutečné záchvaty vzteku, jako před pár lety, ale znechucení silné..

Nedej bože když si všimnu pak všeho, co jsem přehlédla, což s mou pečlivostí a smyslem pro detail může být... Cokoliv. :)

Moc bych si přála terapii.
Ještě s tou prací... Ale všichni terapeuti, co jsem našla (chtěla jsem naživo...) vypadají moc ezo.

A online z toho taky nemám kdo ví jak super pocit, už jsem za to utratila fakt strašně peněz, a nikdy jsem z toho nic neměla.

ja som dnes zasa nasla svoju detsku fotku :D
NT brat vpravo :D a ja... no.

Hm.
Tohle na sobě taky nemůžu vystát.
Ale trauma si fakt neuvědomuju. I když by vysvětlilo dost věcí.
Instagram
https://www.instagram.com/reel/DLOJUloM7rN/?igsh=aWIwazRvbHpkOXpp