Podle mě ten základní problém s uklízením je, že to není jedinej problém. kdyby byl, tak se na něj dá soustředit. Ale teď přece nemůžu uklízet, když mám resty v práci. Ok, víkend, teď ale nemůžu uklízet, musíme na zahradu a na nákup a slíbil jsem dětem bobovou dráhu. Kde jsou sakra ty lístky? Jo, úklid, no tak to teď nejde, musím vařit, uklidím pak. Proč je toho nádobí tolik? Aha, ta schůzka je už teď?...

MART1NKA: Mna strasne stvu vsetky otravne zvuky. Do chvile, kedy ich vyrabam ja a vtedy ich naopak milujem. :D

WOLFGAR: Ja neznasam vysoke zvuky :(
Tramvaj, zvonenie telefonu, deti… no takto nas priroda nuti, aby sme sa moc nemnozili.

Respektive cokoli na skale ADHD/AuDHD/ASD samotne ADHD sensory issues mit muze ale nemusi. Tohle vzdycky rozebirame s kamoskou ktera ma hromadu ruznych zajimavych sensory issues barvy/zvuky/hodne hmatovych podmetu a ja skoro vubec ale zase je vyrazne produktivne funkcnejsi. Vzducky ty debaty kdyz si takhle sedneme treba ctyri mi prijdou jako skvela demonstrace toho jak siroka je ta skala protoze tam mas vzdycky nejake prusecniky kde se sejdeme vsichni ale zaroven hromadu individualnich aspektu.

ALONSY: to je jen kombinace sensory overload s overstimulation. Stale suverenne adhd. Je mi lito

ALONSY: jen schizu zas vetsinou nemas nonstop a ty simulatory ukazuji akutni fazi a nektere tipuji, ze to prehaneji respektive to je tak, ze clovek ma ty emoce, ktere ti ta simulace vyvolava, ale emoce ve videu nezobrazis, musi tam byt audiovizualni slozka a ta v atace nemusi byt zas az takova, jak je v tech simulacich. Treba vizualni halucinace jsou spise vzacne.

wohoo, hudba, 4 lidi mluví přes sebe a mě vytryskly slzy a musela jsem pryč. Jenže to bylo všude stejný. :-))
Jako žádný psycho, jenom exploze hlavy.

To se mi nestávalo. Podle mě fakt nemam tolik ADHD jako exekutivní dysfunkci + RSD + dyspraxii a zmatenost + neustálé klepání se a... no nic :D

Často jsem ale spíš schopná zvuky na pozadí filtrovat, spíš než že bych je slyšela tak, jak to popisují jiní ADHD lidi.

btw. na IG mi začaly vyskakovat "simulátory schizofrenie" a svatá adhd, to je fakt... těžký :(

TMA: Proto jsem psala, ze jsem z nekterych neoblibenych proste udelala cinnosti oblibeny. Naucila jsem se to v korporatu a pri peci o deti (cizi, pote vlastni). Myslim, ze to byl coping mechanismus, abych mela minimum nezazivnejch cinnosti. Uklid jde (u nas doma) resit dohodou a rozdelenim cinnosti. Mam privilegium, ze muzu varit jen kdyz chci. Muj muz nemusi nikdy vysavat a tak. V praci udela hodne veci studentstvo a jeste je to rozvoj mekkejch dovednosti, nebo uz dneska AI nastroje. Ale treba jsem jen lina vychcana mrcha, co si usnadnuje praci, aby mohla vic jezdit na kole a cist. Premyslim nad tim cely odpoledne, ale myslim, ze to tak vazne mam. Kdyz neco delat nechci, nedelam to. A snazim se to jasne komunikovat (nestekat prikazy/nevymyslet, ale normalne to rict, vysvetlit.)

TMA: GTD říká ,že je třeba vidět cíl, znát cestu a mít jasný první krok.
Čili se podívám na hromadu nepořádku, představím si to místo uklízené, zhruba odhadnu kam co patří a nakonec si vyberu jednu věc, se kterou přesně vím, co udělat (většinou teda zhodnotím, co z té hromady je odpad nebo špinavé prádlo a řeknu si "začnu tím, že támhlety dvě věci hodím do koše". Často mě to rozhýbe dost na to, abych pak v uklízení pokračoval.

PAKOBYLKA_: V jistém smyslu to nejde jinak. "Chtít" je jen jiné pojmenování pro motivaci, která způsobí, že něco uděláme.

Ale můžeme mít konfliktní tužby: můžeme chtít mít uklizeno, ale nechtít uklízet. Můžeme chtít být na zajímavých místech, ale můžeme nechtít cestovat na ta zajímavá místa.

Gratuluji ke štěstí, že můžeš neoblíbené činnosti delegovat. Osobně musím některé neoblíbené činnosti vykonávat sám, protože delegovat je nemůžu, není na koho. (Např. uklízení na uklízečku, ale kde ji sehnat? Sehnat uklízečku delegovat na osobního asistenta. Kde sehnat osobního asistenta? Nelze delegovat shánění osobního asistenta na osobního asistenta, kterého člověk nemá.)

WOLFGAR: Jo, tohle mne také štve s tím odhadem času. Víc mne na tom zaujala pasáž "It's not good enough to pull everything out of your garage and not know what you're going to do with it. If you don't mentally plan, then you're not mentally organized." Když se podívám na hromádku bordelu, že si musím představit (naplánovat) ten proces/postup, kterým se dostanu k představě uklizeného místa.

Ta knížka není pro neurodivergenty, ale pro neurotypiky. Nicméně ten pohled "potřebujete si připravit scénář pro postup, vidět jen výsledek nestačí" mi před pár dny připadal jako velmi inovativní. Nějak jsem si myslel, že "vidět cíl" magicky způsobí, že na správný postup přijdu, jen co se začnu v dané věci angažovat. A přitom vím, že to není pravda, že třeba pro lepší komunikaci s lidmi bylo potřeba přečíst mnoho knih o psychologii, magicky se to nezlepšilo. A žádná kniha či člověk mi takovou věc neřekl, asi je to moc očividné a samozřejmé. Tohle je nejexplicitnější vyjádření toho principu, které jsem potkal.

TMA: Jo v podstate obecna rada ktera narazi na dva typicke problemy " and it's going to take this much time" clovek s time blindness absolutne nedokaze adekvatne posoudit jak moc casu neco zabere a ma vetsinou tendenci veskere odhady nerealne podhodnocovat takze si pripravi failure uz v tom okamziku kdy se snazi si ty tasky rozdelit a organizovat protoze to zalozi na naprosto nerealistickem timeframe. Druhy problem je samotne rozdelovani tasku, to je metodika ktera velmi dobre funguje neurotypicalum, ale u hromady neurodivergentu narazi na to, ze zatimco obri giganticky task se zda obtizny a neuskutecnitelny tak rozdelenim do hromady malych tasku je uplne stejne overwhelming ne-li vic protoze to najednou vyzaduje trackovani hromady separatnich tasku. Vyzaduje to o to vic impulzu k tomu s necim zacit, coz je casto nejvetsi hurdle, ne provedeni samotneho tasku a hromadu malych tasku lze mnohem snaz ignorovat, odsunovat nebo provest v poradi ke se na konci ukaze, ze se tim ten celkovy ukol udelal jeste hure dosazitelnym atd.

Knizky podobneho razeni mi vzdycky prijdou jako pokusy neurotypicalu radit neurodivergentum aniz by moc meli sanci pochopit kde ve skutecnosti je jadro pudla. Mam kamarada, ktery ma podobnych publikaci nactenych hromadu a perfektne mu to funguje na sebe a pak se snazi to aplikovat na bandu neurodivergentu kolem sebe a je rozcarovany z toho, jak je mozne, ze kdyz jemu to funguje tak dobre tak pro kamarady kolem je nemozne a casto dochazi k zaveru, ze to je urcite tim, ze malo chcou. Jenze o tom to neni, jen ja uz mam z podobnych pokusu dost zkusenosti abych vedel, ze na moje zviratko v hlave tohle fungovat proste nebude a jeste tam je hromada pasti, co nejspis celou situaci jeste zhorsi.

TMA: Me tak rozciluje to jenom cist, ze muj vnitrni spratek by nejradsi mrstil telefonem o zed.
Myslim, ze nedelam co delat nechci. Uklizim kdyz se mi chce. “Ale v tovote budes muset delat veci ktery nechces!” u me nikdy neplatilo. Bud si cinnoat oblibim, nebo ji nedelam a deleguju.

MARKYSHA: Taky neuklizim prubezne. Neumim to. Fajn. Vim, ze v nasranosti uklidim vsechen povrchovej bordel za hodinu a k tomu umeju, co je aktualne potreba (koupelna, podlahy). Sleduju uklizeci videa na YT - motivace. A delam si plan (na Pinterestu plno napadu). Zacala jsem na rodicaku, takze to nebylo lusknutim prstu a uz mam nejakou rutinu, presto jsou dny a tydny, kdy je uprostred obyvaku vysavac, vyzehleny, ale neuklizeny pradlo, otevrenej neuklizenej balik z dmka, na zemi drobky, na balkone pradlo a ja sedim a pisu na nyx. :) A pak jdu a uklidim a dobry. Ale nenadavam si za to. Proste to tak je. Co uz.

TMA: vlastně je to podobné jako jiné "návody".. Včera jsem se k tomu dokopala až večer, udělala polovinu, páč mě vykolejil, že mi přestala prát pračka. Panika, zvládnu zajistit opravu přes záruční servis nebo mám radši něco zkusit sama? To určitě nezvládnu. Atd.

Tohle mi přišlo jako zajímavá úvaha nad tím, jak uklízet. Doporučení, jak dosáhnout cílového stavu, který je popisován, neuvádím, protože postup nemám vyzkoušený.

Subpart 6 of Part 4 of Bandler, Richard. Get the life you want ISBN-13: 978-0-7573-0776-8 (hard cover) ISBN-I0: 0-7573-0776-0 (hard cover)


GETTING TO BE MORE ORGANIZED

[...]

You have to see whatever kind of order you want to create in your life. Then you have to back up and decide, In order to get to that place, I have to create this much chaos and it's going to take this much time, so you see yourself going through the chaos. If you don't think you look like you're enjoying the process of pulling everything out because you're thinking about the fact that you could be playing tennis or going to the beach then, of course, you're going to suffer.

However, if you look at it in steps so you break it into pieces-you have a piece that you can accomplish and you make sure that the closer you get to the end of it the better you feel-then it will be different. The first thing is that you have to pull everything out and then sort everything out and then you have to have a plan for how you are going to put it back in. It's not good enough to pull everything out of your garage and not know what you're going to do with it. If you don't mentally plan, then you're not mentally organized. If you're not mentally organized, then it's harder to create organization on the outside.

This is also why some people are too organized. There are some people who end up being clean freaks to the point that if one fork is out of place, they go ballistic. They overplan things. Whenever you overplan or underplan, you haven't really got a useful plan, so what you need to do is to be able to create a realistic plan. It is a plan that also involves you looking happy and being happy.

[...]

Your plan should also have a way to keep it that way so you don't end up redoing big things over and over again. Instead, they take care of themselves. [...]

[...]

If you believe it's going to be hard, then it will be, and if you believe it's just the natural order of life, then it'll be easy. I recommend that you make things easier rather than planning on making them difficult because if you plan on them being difficult, they will be. If you plan on them and believe in them being easy, they get easier.

[...]

Na mě gamifikace funguje tak měsíc, pak jak jednou vynechám, tak se k tomu nevrátím.

MART1NKA: Zkousel jsem i nejaky stranky nebo appky a software co ti tyhle tasky gamifikuje ale vzdycky to crashlo na neschopnosti dodrzovat delsi dobu jakoukoli rutinu. V zime mi to vykoleji na prvni nemoci kdy se vyseru na vsechno a v lete je muj program tak chaoticky a protkany festaky, cestovanim, akcema a vsim moznym ze za sebe vic jak tri "bezne" dny nemam sanci poskladat. I takove blbosti jako zrat kazdy den vitaminy je problem, natoz nejaky pravidelny uklid.