Zvuky na mapě města

8.6. -19:30

Večer v rámci doprovodného programu akce Zvukové prahy. Představení projektu, přednáška – performance Pavla Klusáka a zvuky měst ve vystoupeních Stanislava Abraháma, Michala Kindernaye a Filipa Jakše.

Ora pro Nobis a Oldřich Janota

ČT 9. ČERVNA 2011 V 19:30



Já jsem si podle toho popsal svoji úlohu - průvodce v oblasti malého pohraničního styku.Ten, kdo převádí lidi přes nějakou hranici, ale neví, jaké je jejich poslání, ani kam jdou. Neví ani, proč a kým je takovým úkolem pověřen. Cena, kterou člověk za takové zjednodušení platí, nebo možná ten vyšší smysl, je to, že každá ta cesta je i příběhem lidského setkání. O.J.

hrají a zpívají: Lubica Christophory, Tereza Podobská, Nika Janotová - zpěv, Romana Šilhavá - zpěv, housle, Sebastián Janota - klarinet, Oldřich Janota - akustická kytara, zpěv.

Janota v 70. a 80. letech patřil mezi inovátory a hledače nového hudebního výrazu. S Jakubem Nohou hrál v pražské skupině Pentagram, nezvyklé nástrojové obsazení měla skupina Mozart K., experimentální rock a minimal si vyzkoušel při spolupráci s Pavlem Richterem a Lubošem Fidlerem. Na přelomu 70. a 80. let vystupoval s Vojtěchem a Irenou Havlovými a jeho hudba měla blízko k new age. V roce 1985 Janota opustil na čas hudební scénu úplně. Vrátil se tiše, za zvuku akustické kytary a tibetských mís Stanislava Doležala. Komorní hudbě zůstal věrný i v novém tisíciletí, nejčastěji vystupuje sám s kytarou. Ale Janotovo působení není jen spjaté s hudbou, koncem roku 2009 vyšla v nakladatelství Malvern knížka krátkých próz nazvaná Neslyšící děti. Janota zde přináší postřehy na lidi a události kolem něj, nepopírá inspiraci Erbenem nebo ruskými pohádkami.

Na stránkách www.oldrichjanota.com najdete řadu pozoruhodných dokumentů, textů, fotografií a odkazů k tvorbě autora, jehož hudební a literární tvorba je zároveň vzácně aktuální i mimočasová.

Martin Blažíček – Sky blue

vernisáž čt 2. června v 18:00
3. června – 29. června 2011



Audiovizuální instalace pro šedý pokoj. Projekce, senzor, zvuk, PureData.

Sky blue je monochromní projekční instalace zachycující průběžné změny nebeské modré nad prostorem galerie. Aktuální odstín oblohy je pomocí jednoduché analýzy přenášen do statické projekce v galerii. Pozorováním přírodních procesů, jejich abstrakcí a přenesením na plátno tak vzniká film s pomalým tempem, který však během své existence vystřídá širokou paletu odstínů barev. Ty slouží i jako výchozí podnět pro zvukovou kompozici, která v každý okamžik odráží aktuální “modrost” oblohy.

Be Playful
Mezi obrazem a zvukem

vernisáž čt 2. června v 18:00
3. června – 29. června 2011



Koncepce výstavy vychází z širokého pojetí termínu komunikace. Počáteční motivací kurátorské dvojice Jana Matulová a Blanka Švédová byla fascinace grafickými partiturami Milana Grygara, Milana Adamčiaka a dalších československých konceptuálních umělců 60. a 70. let a obecněji položená otázka po možných způsobech přenosu informací mezi dvěma umělci. Pozváním několika mladých umělců pracujících s obrazem a zvukem byl nastolen obgenerační rámec pro vypořádání se s touto problematikou.

Východiskem výstavy jsou tři grafické partitury Milana Adamčiaka, instalace ostatních umělců vznikají v reakci na ně, na prostor galerie a na sebe navzájem. Základní princip těchto grafických záznamů hudebních akcí či návodů k nim - převod jednoho média do jiného - je běžným postupem současných audiovizuálních umělců. Výstava klade otázku jak interpretovat termín partitury dnes, jak se během doby proměňuje jejich původní význam a jak současné umění zachází se staršími schématy. Vizuální kompozici můžeme slyšet a zvuk vidět, hranice mezi světem zvuků a vizuálních, grafických schémat je rozrušena. 



Originální partitury Milana Adamčiaka jsou podkladem pro nástěnnou a interaktivní radio instalaci Richarda Loskota. Grafickým záznamem zvuku se zabývá Michal Kindernay a jeho počítačem generované kresby doprovázené videozáznamem jsou obdivným komentářem tvorby Milana Grygara. Radim Labuda uskuteční Lorem ipsum III, koncept formální hry s možnostmi videozáznamu podle předem daných pravidel. Pavel Havrda vystaví „kus štítu“, nalezený předmět, odkazující k hudební tvorbě Milana Adamčiaka. Spolu s Janem Pleslem na něj při vernisáži také zahrají.

Kurátorky: Jana Matulová, Blanka Švédová


Doprovodné programy k výstavě se konají v galerii Tranzitdisplay, Ditrichova 9, Praha 2

6. 6. / 19.00 Transmusic com

Beseda s Milanem Adamčiakem a Michalem Murínem, projekce filmu Muzikológ a tvorca, koncert Transmusic comp. Večerem provede Markéta Lisá

28. - 29.6. / 18.00 - 22.00 Tomáš Dvořák/ RGB

Interaktivní zvuková instalace umožňující skupině 5. diváků vytvářet společně s účinkujícími hudbu v reálném čase. Účastníci performance obdrží speciálně upravené baterky, kterými mohou vrhat tři základní barvy světelného spektra / RGB / na projekční plátno. Mícháním základních barev vznikají nové barvy. Světelná kompozice je snímána, ihned analyzována a převáděna do hudebních algoritmů. Výsledkem je neopakovatelná hudební kompozice.


Vystavující:

Milan Adamčiak (1946) je významný představitel česko-slovenské experimentální tvorby 70. let. Hudebník, skladatel, muzikolog. Významně ovlivnil neoficiální slovenskou scénu a zasloužil se o její propojení s mezinárodní komunitou zabývající se vizuální poesií, performance a intermédii. Věnoval se experimentální poezii, kterou rozšířil i o hudební experimenty, grafickým partiturám a hudebně prostorovým akcím. Zrealizoval řadu koncertů experimentální hudby. V roce 1989 založil sdružení Transmusic comp., o rok později SNEH (Společnost pro nekonvenční hudbu). V letech 1991-1992 organizoval festival Intermediální tvorby v Bratislavě (FIT), v rámci kterého uspořádal i výstavu partitur Johna Cage, a v roce 1997 získal Danihelsovu cenu za hudbu. Jeho grafické partitury byly v poslední době podkladem k hudebním i tanečním vystoupením (např. taneční představení Petry Fornayové Diamondance: Reloaded z roku 2010).

Tomáš Dvořák / Floex (1978) se ve své tvorbě volně pohybuje mezi hudbou a vizuálním uměním. Zabývá se audio-vizuálními interaktivními instalacemi (RGB), často ve spolupráci s dalšími umělci (Live Score), a computer-artovými projekty (Geocit, Candyski). Od roku 1996 se aktivně zabývá elektronickou hudební tvorbou (v roce 2001 vyšlo jeho debutové album Pocustone, které získalo spoustu ocenění u nás i v zahraničí). Od roku 2008 tvoří hudební duo s Jiřím Libanským / Liba, vedle koncertů improvizují např. i hudbu k němému filmu Orlakovy ruce. Pro Amanita design vytvořil soundtrack k počítačové hře Samorost (2006) a Machinarium (2009).

Pavel Havrda (1984) studuje v ateliéru interaktivních médii na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ve svých pracích zkoumá potřebu sbírání, následného třídění a strukturování, dále abstrahování a vytváření obecných vzorců, jejich přenos (mezi médii, obory, v čase) a jejich zpětné zkonkrétnění, aplikování, personifikování. Jeho práce jsou často prostoupeny utopií, ironií a rotací. Dohromady s Janem Pleslem tvoří elektroakustický tandem NoNo/EarIn.

Jan Plesl (1981) studoval v ateliéru interaktivních médií FUD UJEP v Ústí nad Labem. Vede internetový kulturní rozcestník Foodlab, dohromady s Pavlem Havrdou tvoří elektroakustický tandem NoNo/EarIn. Ve svých audio-vizuálních vystoupeních na pomezí koncertu, interaktivní instalace a pracovní dílny mísí akustické a analogové elektronické zvuky. Propojují tak zájem Pavla Havrdy o mechanické hračky a strojky a možnosti vytváření zvuku samočinnou mechanickou cestou a fascinaci Jan Plesla možnostmi zvuku nejjednoduších elektronických systémů a hracích konzolí.

Michal Kindernay (1978), absolvent FAVU Brno v ateliéru ak. mal. Petra Rónaie, jeho tvorba využívá možnosti interaktivního propojení zvuku, obrazu a dalších podnětů. Pracuje v prostředí interaktivních počítačových aplikací pro práci se zvukem i obrazem, jako je například MAX, nebo PureData. Ty využívá převážně jako otevřené a interaktivní kompoziční systémy, jejichž prostřednictvím definuje podobu díla ve formě algoritmu ovlivňujícího různé parametry audiovizuální kompozice v reálném čase. Jeho předchozí práce zahrnují jak videoperformance a instalace, tak interaktivní internetové projekty (It's fun to be bohemian 2007, spolu s Lenkou Dolanovou), často spolupracuje s belgickým zvukovým umělcem Guy Van Belle.

Radim Labuda (1976) pracuje dlouhodobě s médiem videa, které je pro něj prostředkem záznamu každodenních pozorování, vyprávění osobních příběhů, kritických komentářů společensky závažných témat i reflexe současných diskursů umění. Postprodukovaný pohyblivý obraz tvoří základ jeho vizuálních či audiovizuálních instalací. Zvuk chápe jako nedílnou součást obrazu a domýšlení vztahu forma - obsah ho vede k opakovaným návratům k natočenému materiálu a jeho reinstalacím, u kterých jedinečný kontext jejich prezentace nabízí mnoho možných rovin interpretace.

Richard Loskot (1984) je studentem ateliéru vizuální komunikace Stanislava Zippeho TU v Liberci a ateliéru Magdalény Jetelové ABDK v Mnichově. Ve své tvorbě se nejčastěji zabývá technickými (mechanickými i elektronickými), zvukovými a v poslední době též vizuálními (animovanými) instalacemi. Vytvářený pohyb, zvuk či obraz v sobě spojuje řízený mechanismus s momentem náhody a je výsledkem reakce na signály vysílané vnějším prostředím.

i dnes je instalace Przemysława Jasielskiho on-air
http://skolska28.cz/page.php?page=27

chcete vedet jak probiha instalace Przemysława Jasielskiho – The Opportunity ?

tak zde na tomto linku muzete sledovat jak instaalce probiha

jsme zive on-air

Školská 28: Komunikační prostor / Živě
http://skolska28.cz/page.php?page=27

dnes vecer 3.5. od 19:30

Derek Holzer – Tonewheels live - koncert

Derek Holzer je zvukový umělec vycházející z radioartu, webartu a enviromentálního zvuku. Jeho práce je inspirována kouzlem nečekaného zvuku rukodělných hudebních nástrojů vlastní výroby. Používá terénní nahrávky, analogové syntezátory a počítačové prostředí PureData. Vydává na značkách Nexsound, Mandorla, Sirr, a dal. Některé z jeho kolaborativních webových projektů jsou zveřejněny na Soundtransit.nl. V současnosti pracuje jako odoborný asistent na KHM-Kunsthochschule für Medien Köln.

Představení Tonewheels je experimentálním převodem obrazu do zvuku inspirovaná pionýrskou prací zvukových umělců 20. století. Průhledné tonální disky s opakujícími se vzorky a barvami jsou přehrávány jako gramofonové desky, na kterých místo drážek zvuk vytváří samotná kresba na povrchu. Jejich vizuální podoba je současně promítána pomocí meotaru. Tonewheels je jednou z možných variant otevřeného “black boxu” elektronické hudby a obrazu, kde je otevřena hranice mezi nástrojem, umělcem a publikem.

Představení bylo vyvinuto pro festival Passengers International Festival of Public Art (Varšava, 2007) jako systém dvou projektorů, z nichž jeden vytvářel zvuk a druhý obraz. V průběhu rezidence v Tesla Berlin a STEIM Amsterdam Holzer vyvinul Tonewheels jako unikátní synestetický nástroj, který umožňuje současně reprodukovat obraz i zvuk na základě jednoho barevného disku. Jednou z variant projektu i je interaktivní instalace, na níž mohou návštěvnící sami obrazy a zvuky vytvářet (Access Space, Sheffiled, 2008).

DNES VECER VERNISAZ A KONCERT

vernisaz: Audrey Ellis Fox – i have to wonder
koncert: Jorge Haro / Transport Puzzle od 19:30

Audrey Ellis Fox – i have to wonder

Video instalace

29. dubna – 27. května 2011
vernisáž čt 28. dubna v 18:00



here i am // here you are // here it is

Site specific video instalace "i have to wonder" se zabývá vztahem mezi prostorem lidské mysli a okolním světem. Audrey Ellis Fox se v práci, připravené během její studijní stáže v Praze pro Šedý pokoj, uvažuje, jakým způsobem myšlení a emoce ovlivňují naši koncepci "reality", naši percepci světa. Fox vychází z předpokladu, že okolní svět vždycky konstruujeme a vnímáme prismatem našich smyslů a "vnitřního oka". Když se zamýšlíme, jak naši osobnost ovlivňuje vnímání okolí, měli bychom se take ptát, jak obrazy, které lidská mysl vytváří a realitě ovlivňují naší osobnost.


Audrey Ellis Fox je mladá studentka a umělkyně z Los Angeles. Zabývá se hlavně performancí, zvukem a videem. Studuje na Brown University v Providence, Rhode Island hudbu a videoart a v Praze je na studijním pobytu na FAMU, v Centru audiovizuálních studií. Zaajímá se o psychologii video obrazu, píše texty, písně, skládá hudbu a performuje experimentální hudbu a pop. Zajímají ji také guerillové a intervenční formy divadla, poesie, zkoumá možnosti karaoke a ráda rozmlouvá se podivíny.

Marold Langer Philippsen – Rádio ve veřejném prostoru
Radio workshop

29. dubna – 30. dubna 2011



Dvoudenni dilna je zamerena na seznameni s moznostmi, nastroji a strategiemi, ktere vyuzivaji napriklad umelci, nebo kulturni aktiviste, intervenujici do verejneho prostoru pomoci krakodobych komunitnich rozhlasovych medii. Pro ucast na dilne neni treba predchazejici znalost s vysilaci technikou, atd. Je urcena pro studenty, kulturni aktivisty,
umelce, hudebniky, pro kazdeho, kdo chce zasahnout do dialogu o verejnem prostoru a zajima se o to, jak se verejnost muze teto debaty aktivne
zcastnit.

Predpoklady: castecna znalost anglictiny, nebo nemciny.

Komunitni rozhlas, nebo media tzv, treti sektor, jako umelecka forma neni zavisly ani na statnich, ani komercnich institucich a luxusne vybavenych studiich. Naopak pouziva dostupnych, levnych technologii, je mobilni, zamereny lokalne a nema zamestnance, ale tvori jej otevrena komunita a sit umelcu a dobrovolniku.

Neziskova komunitni media hraji v zapadoevropskych zemich dulezitou roli prostrednika v procesu socialni a kulturni inkluze. Ceska republika se potyka s problemy socialniho vylouceni a s pasivnim vztahem obcanu k verejnemu prostoru a rozhodovani o obcanskych zalezitostech. Absence komunitniho, nebo umeleckeho rozhlasu je priznakem krize nasi verze demokracie. Soucasti dilny je i debata nad komuntnimi medii u nas ve srovnani se zapadni Evropou.

Pomucky:
Jakykoliv nastroj na nahravani zvuku, kaze\'tak, digitalni rekorder, digitalni kameru, mobilni telefon s moznosti nahravat zvuk.

Dilna je zakoncena koncertem spolecnym vystoupenim a internetovym vysilanim v sobotu vecer:

Streetmusicthree - Koncert pro Musique concrete, hlas & kytaru a videoprojekci

koncept: Marold Langer Philippsen

Presny program bude zverejnen:

prozatimni:

patek: 10.hod. setkani v Komunikacnim prostoru Skolska 28

0. uvod a ukazky nekterych z Philippsenovych radio intervenci
1. pribeh pro docasnou radiovou stanici ve verejnem prostoru
2. testovani nastroju na nahravani: rekordery, nebo mobilni telefony
3. diskuze nad mistem odkud vysilat
4 prvni cesta
5 editace / kompozice signalu pro rozhlasovou stanici

sobota, Komunikacni prostor Skolska 28 10. hod

6 feedback
7 druha cesta
8 vysilani s FM vysilac
9 archivovani
10 zivy prenos koncertu, oslava radio carodejnice, misto koncertu bude
upresneno behem prubehu dilny


prispevek na provoz dilny: 300 kc, studenti 150 kc


Marold Langer-Philippsen se narodil v roce 1964 v Mnichove.Pracuje v obasti time-based arts, zabyva se socialnim, sensorickym media designem, zajima se hlavne o verejny prostor. Je autorem rady divadelnich her, pise poezii a je autorem experimentalni tvorby pro rozhlas (napriklad ORF/BR/HR/NDR, Ars Electronica Linz (2002-10), spolupracuje s radou nezavislych radii v zapadni a stredni Europe. Jeho
projekty byly realizovany v Berline, Bochumi, Bordeaux, Bratislave, Desave, Haife, Halle, Ljubljani, Melbourne, Mnichove, Parizi, Rize, Rimini, Rime, Vidni, Wittenbergu, Curichu, atd.

Je iniciatorem a autorem rady projektu, kde ziva performance, internetove, nebo docasne fungujici FM rozhlasove vysilani hraje dulezitou roli. V poslednich letech realizoval naprikad: radiomaya (2010) rozhlasovy projekt pro transmediale 2010; “[funk]� (2009/10), kolektivni scena a rozhlasova hra o meste Desava, (pripraveno ve spolupraci s Bauhaus Dessau, Anhaltisches Theater Dessau a German
Federal Cultural Foundation); “RAETERADIO� (2008), vyhlaseni sovetske republiky 1918/2008 (oceneno Kurt-Eisner-Preis); “AN-GELA.DE�: participatorni projekt s mladymi lidmi o netradicnich formach politiky pro divadlo Thalia Theater v Halle.

ml-philippsen.org
http://www.ml-philippsen.org/

Jorge Haro / Transport Puzzle

čt 28. dubna 2011 v 19:30



Jorge Haro je jedním z nejvýznamnějších hudebníků jihoamerické elektronické scény. Jeho multimediální projekty jsou založeny na futuristické kombinaci digitální a analogové technologie. Pohybuje se na pomezí experimentální hudby, zvukových instalací a audiovizuálních děl. Pracuje s estetickými i vědeckými aspekty zvuku a vibrací, přičemž hlavním jeho zájmem jsou rozšířená schopnost poslechu, vizualizace zvuku a procesy transformace dat. Svoje akusmatické a audiovizuální koncerty a instalace již prezentoval v mnoha zemích Jižní i Severní Ameriky a Evropy. Jako skladatel spolupracoval mimo jiné s lidmi jako Francisco López, Zbigniew Karkowski, Mitchell Akiyama, Sergi Jordà a 1605munro.
Před koncertem argentinského hráče se v galerii Školská 28 představí i slovenský projekt Transport Puzzle.
Transport Puzzle (SK) - solový projekt laptopového hudebníka Petra Stehlíka (1982) aktuálně působícího v Praze a Bratislavě. Svou produkci zakládá na field recordings různých zdrojů od kuchyňského náčiní až po zvuky strojů a transportace, za pomoci Powerbooku/Abletonu živě improvizovaných v delší, převážně ambientní plochy. Bývalý člen seskupení Eduardo Borsuci in Optima Forma, projektu známého italského zpěváka. Učastnil se workshopů se Seijirem Murayamou a Xavierem Charlesem.

Vybrané kapitoly německého videoartu

Přednáška Tomáše Pospiszyla

pá 22. dubna 2011 v 19:30



Teoretik umění a pedagog FAMU Tomáš Pospiszyl uvádí vybrané kapitoly z dějin německého videoartu.

zbrusu nova publikace
Cinepur


casopis pro moderni cinefily
C I N E P U R / Časopis pro moderní cinefily
http://cinepur.cz/

dalsi nova cisla k prodeji

A2

http://www.advojka.cz/

Art+Antique

http://www.artantiques.cz/

UNIJAZZ

http://magazinuni.cz/

Vj Kolouch + Strangelet / Kateřina Bílková
Live a–v

ČT 21. DUBNA 2011 V 19:30



Nejnovější živé audiovizuální představení "Untitled", vycházející ze spolupráce Strangelet (ambient/drone, glitch elektronika) a Vj Koloucha, navazuje na galerijní verzi téhož díla vystavenou v rámci výstavy Planeta Eden (Galerie DOX, 2010). Podobně jako v předchozím případě, Kolouch je autorem animací a Strangelet autorem hudby. "Untitled" je živým audiovizuálním tvarem výtvarně ovlivněným modernistickou sci-fi ilustrací 60. let 20. století, příběhem o ztracené civilizaci, opuštěných světech a vyprázdněných městech.

Kateřina Bílková (nar.1988 v Praze) se dlohodobě zabývá divadlem (improvizace, členka souboru Depresivní děti touží po penězích). Od roku 2008 do podzimu 2010 byla dramaturginí a režisérkou večerů pro Fřesh Fľesh (freshflesh.cz).
Občasně vystupuje s různými VJ-sety v kombinacích digitálních a analogových projekcí, meotaru a filmu (IMAJAM: Super Normal Bio s Alexandrou Moralesovou, Akile Nazli Kaya a Tomášem Polenským).
Od dětství se věnovala recitaci.
Od roku 2009 je studentkou Centra audiovizuálních studií FAMU, kde je jejím významným tématem remediace (film 8mm, papír a video).
V rámci ScreenLabu vystoupí s představením Scan Moment založeným na performativním psaní a použití scanneru jako obrazového i zvukového nástroje.

vstupné 80,- Kč (studenti 60,- Kč)

Record>Again!
40jahrevideokunst.de – část 2

12. DUBNA – 30. DUBNA 2011
VERNISÁŽ PO 11. DUBNA V 18:00




Výstavní projekt 40jahrevideokunst.de, který vznikl v koprodukci mezinárodního Centra pro umění a technologii v Karlsruhe (ZKM) a Goethe Institutu představil vznik a aktuální umění videa v Německu. První části výstavního projektu předcházela několikaletá intenzivní práce věnovaná restaurování původních pásek z šedesátých a sedmdesátých letech, jejichž osud byl ohrožen procesem stárnutí a rozpadu.

Druhý díl projektu Record > Again! představuje výsledky výzkumu a přepisu historických materiálů na digitální formáty. Putovní výstava, doprovázená rozsáhlým katalogem a antologií DVD obsahuje soubor význačných prací, které vznikly za posledních 40 let na video scéně v Německu. Najdeme zde například dokument z proslulého boxerského zápasu Josepha Beuyse na výstavě Documenta V (1972), doposud zcela neznámé pásky Ulriky Rosenbachové a Klause vom Brucha, záznam guerrilové intervence Ulaye do sbírek berlínské Neue Nationalgalerie, nebo první vidodeopásky Michaela Bielického. Hlavní problém restaurátorů spočíval v různorodosti typů pásek a kazet, používaných hlavně do konce sedmdesátých let. Tyto formáty jsou dnes většinou zcela zapomenuty a navíc nebyly k dispozici žádné dobové přehrávací systémy. Dohledání, akvizice a oprava doposud funkčních přehrávacích soustav umožnila historikům umění, kurátorům a technickým pracovníkům ZKM nakonec převést většinu archivních videopásků na digitální formát a tak je uchovat pro budoucnost.

Doprovodné programy:

11. 4. v 18:00 - Vernisáž za přítmonosti performera a fotografa Uwe Laysiepena (Ulay) zastoupeného v kolekci Record>Again!
12. 4. v 17:30 - Autorská přednáška Uwe Laysiepana na FAMU, Smetanovo náb. 2, místnost U1.
22. 4. v 19:30 - Vybraná hesla z německého videoartu. Přednáška pedagoga FAMU, kurátora a historika umění Tomáše Pospiszyla.

Umělecký ředitel projektu: Peter Weibel
Manažer a kurátor: Christoph Blase
Připraveno ve spolupráci s Goethe Institut v Praze a Filmovou a televizní fakultou AMU. "40jahrevideokunst.de - část 2" je putovní výstava Goethe-Institutu, která vznikla na základě konceptu ZKM Karlsruhe.

Record>Again!
http://skolska28.cz/recordagain/

prehledny seznam publikaci, ktere lze u nas zakoupit

Školská 28: Komunikační prostor / Kiosk
http://www.skolska28.cz/page.php?page=13

Will Guthrie (aus)

koncert

ne 27. března 2011 v 19:30



Ve Francii usazený australský bubeník, perkusionista a elektronik Will Guthrie (1977) se na melbournské scéně objevil zhruba ve svých šestnácti letech. Po dobu deseti let ji velmi aktivním způsobem formoval a dodnes je se svými pravidelnými návraty její nedílnou součástí. Guthrie prošel akademickým studiem improvizace a soukromými lekcemi nejen u australských hudeníků (Graham Morgan a Adrian Sherriff) ale i u legendárního bubeníka Tonyho Williamse (někdejšího spoluhráče MIlese Davise) a později u Eddieho Prévosta v Anglii.

Paralelně rozvíjel svůj osobitý přístup v mnoha kapelách (např. New Blood a Antboy) a žánrově pestrých projektech. Ty by se daly shrnout pod několik škatulek, začínaje rockem, jazzem a free jazzem, pokračuje přes flamenco, hip hop a různé spolupráce s divadlem (i loutkovým), tancem a filmem, až po experimenty s elektronikou, nalezenými objekty a rádii. Kromě jiného spoluzaložil a vede malý label Antboy. Mezi jeho nejaktuálnější projekty patři THYMOLPHTHALEIN,(WG, Anthony Pateras, Clayton Thomas, Jerome Noetinger, Natasha Anderson) a trio The Ames Room (WG, Jean-Luc Guionnet, Clayton Thomas), které Will definuje jako "minimalist maximalist terror jazz". Vloni jim vyšlo LP u polských Monotype Records.

Výběrová diskografie:

Solo:
Rose Coded (antboy, 2002)
Building Blocks (antboy, 2003)
Body and limbs still look to light (cathnor, 2006)
Spike(s) - 7" single (pica disc, 2009)

Patrice Grente, Will Guthrie, Cedric Piromalli (Petit Label, 2008)
The Ames Room: In (MonotypeRec, 2009)
Thymolphthalein: Ni maitre, Ni Marteau (DeMEGO, 2010)

vstupné 100,- Kč (studenti 80,- Kč)

art+antique 03 v prodeji
Art+Antiques
http://www.artantiques.cz/