CHEVALIER: Samozrejme se to udelat da, neni to zadny problem. Proste jak Ubuntu, tak Arch Linuxy nastavis v /etc/fstab prislusne zaznamy.
Linuxove distribuce se vetsinou lisi zejmena balickovacim systemem (cili jak systemu rict, co ma nainstalovat a co se povazuje za bezny spolecny zaklad) a defaultnimi nastavenimi (kdyz instalujes neco noveho, zda to bude modre, nebo hnede). Ale jednotlive programy (pokud jsou ve stejne verzi) by mely byt stejne. A zejmena jejich konfiguraky by mely mit stejnou syntaxi a moznosti. Takze pokud budes mit v obou systemech nainstalovany programy ve stejne verzi, tak by to melo jit snadno a nic by si nemelo stezovat. Defaulty te vlastne nezajimaji, jakmile je prepises, tak plati nova hodnota (proc by Ubuntu nemohlo byt treba blede zelene, ze)
Dale pak treba vzit v uvahu, ze i pri zmene verze ten program stejne precte a pouzije spravne konfiguraky starsi, takze by to melo vetsinou jit i kdyz se ty verze nebudou lisit prilis.
Jine problemy ale muzou vzniknout pokud na tech systemech budes mit nainstalovane ruzne sady programu a konfigurace jednoho se bude odkazovat na programy, ktere jsi v tom druhem nenainstaloval (napr. defaultni prohlizec obrazku a podobne "asociace souboru"). Ale to bys mel vychytat pomerne rychle a resi se to jednoduse doinstalovanim tech chybejicich i na tom druhem systemu.
Takze pokud se nebojis si trochu hrat, tak bys to mel zvladnout a velmi rychle privest do pouzitelneho stavu (pricemz zaseky, nez to tam dovedes, by nemely byt nijak tragicke, par chybovych hlasek clovek prezije, zakladni system by mel fungovat porad).
Na druhou stranu to znamena pri kazdem updatu but trochu riskovat, nebo udelat uplne stejny update na obou systemech, pricemz ale ty systemy asi nebudou samy chtit updatovat samovolna na stejnou verzi (jeden bude trochu rychleji sledovat zmeny, druhy bude vic konzervativni). Takze pri updatech se bud poperes s balickovacim systemem a vnutis mu svou vuli, nebo budes doufat, ze se konfiguraky nezmenily a znamenaji stale totez.