GTK a Qt jsou frameworky/toolkity, knihovny, na kterých jsou postavené jednotlivé aplikace a případně celá prostředí.

Jak vlastně pojmout co je základni prostředí? Gtk a qt znám, jsou tak nejznámější, Xfce patří také mezi tyhle dva,nebo už bere něco z gtk? A co mate atd. Tohle je pro mě úplně neznámá,tak hluboko se v počítačích nevyznám. Na práci v konzoli jsem úplně tupej, takže potřebuju klikaci prostředí no a tam bych rád ať je co nejmíň komplikací. Pokud jedu na Xfce, tak se snažím vyhnout věcem co jsou pro kde atd. Kdysi v počátcích jsem mel Ubuntu snad s 3 desktopama a přepínal,ale dělalo to jen bordel, do každého se nacpaly appky z těch ostatních. Tak se to snažím udržet na jednom optimalizovaném na max.

JINX: Tedy máš pravdu, že když máš nainstalováno víc kompletních prostředí to také jde (potom je můžeš přepínat.tak když měníš parametry jednoho prostředí v jiném, může dojít k veselým situacím.

Když nastavuješ jen to spuštěné, je to v pořádku.

JINX: Pokud jde o javu, python a další tak to k programu(pokud to potřebuje) musíš mít bez ohledu na prostředí.Tedy žádný rozdíl.

LXQT a KDE: jo máš pravdu Ale prováděl jsem to i s LXDE a dalším.

Dnes běží uživatelské programy víc odděleně. takže jestli to natáhne GTK2 aplikaci a vedle GTK3 aplikaci a ta třetí je QT už nehraje takovou roli a i v novější distribuci může dokonce běžet program se starší knihovnou vedle programu s novější. To už dřív dělalo problémy.

Celé to QT, GTK a další v podstatě určuje jak bude vypadat prostředí, menu, nabídky, odkud se budou stahovat programy, jaký program nastaví obrazovku, jak se spravuje RAM, schránku a tak.
Na úrovni uživatelských programů třeba určoval zda má zavírátko vlevo, nebo vpravo a zda má ostré nebo kulaté rohy. Některé zvrhlosti naštěstí zmizely.

Některé programy (a přibývají) si nesou všechny potřebné závislosti sebou a je zcela jedno v jakém prostředí běží. V podstatě jsou uzavřené ve svém světě.
Ostatní si natáhnou z disku k sobě do paměti knihovny které zrovna potřebují.
Dá se říct, že program spuštěný v jiném prostředí, sežere stejně prostředků, jako v prostředí pro které byl napsán.

V důsledku když nemáš ve své distribuci program který chceš, a je v jiné, tak ho nainstaluješ z jiného zdroje a po splnění závislostí bude jako v té jiné distribuci. O ty závislosti navíc se se zmenší jen místo na disku.

ERGOSUM: ty jsi zase vybral priklad s lxqt a kde coz je oboji qt, realne se pak natahne x dalsich gtk2/gtk3 aplikaci, nedejboze jeste nejaka java nebo neco jineho jako wxWidgets nebo FOX toolkit... pak je to vsechno nekonzistentni a zbytecne to zere pamet nebo se pletu?

MCKIDNEY: No minulý měsíc jsem na slabém stroji řešil 400M na kořenovém disku, které jsem potřeboval uvolnit. Ale to je extrém po experimentech. :-)

Jinak je rozdíl dodatečných knihoven v řádu desítky až nizkých stovek KB na běžící aplikaci. Takže kvůli tomu určitě paměť nedojde.A ta funkčnost by se stejně musela nějak dotáhnout.

ERGOSUM: To te sub 500MB knibovny nezachrani.

MCKIDNEY: To záleží, kolik čeho ti běží současně. A větší množství rozežraných webových stránek, když zrovna stahuješ ti dovede ukázat limity.

Navíc mnoho programů prostě počítá s tím, že máš paměti mnohem víc než před 20 lety.

JINX: Každá distribuce je přestavou někoho, kdo ji sestavil. Pokud ti tak vyhovuje tak fajn. Nainstaluješ co potřebuješ, případně odinstaluješ co nechceš a hotovo.
Když váháš, kterou distribuci vybrat a v každé ti něco schází, máš možnost přidat co ti schází i napříč distribucemi.

Pak jsou programy mimo distribuce, které podporují pár distribucí(nebo jen jednu) a to v ne zrovna aktuální verzi. Když to pořebuješ, dá se i to. Vezmi si takovou e-občanku, nebo některé CADy

Do paměti taháš jen co máš spuštěné a i z toho jen něco. (to je zjednodušené, ale zatím stačí) Pokud tedy v LXQT nespustíš program pro KDE tak jako by na disku nic s KDE nebylo. A když dávám přednost lehkému prostředí, tak ja nainstalované a běží jen to nutné.

Dnes se navíc část prostředí stěhuje do programů. (je to bezpečnější, ale zabere to víc místa na disku i v paměti. Je to ve způsobu instalace. Do určité míry je pak jedno, v čem ten program běží.

Na druhou stranu mít všechny programy ve všech prostředích a udržovat je ve všech distribucích by byla noční můra. Většina uživatelů je spokojená ve své distribuci a schází jim jen pár věcí.

Pameti je vesmes dost, takze i na starych strojich nevidim bonus v puritanstvi.

ERGOSUM: a v cem presne spociva vyhoda ze natahnu x knihoven do pameti? proc vsechno nemuze byt v jednom toolkitu?

Jj vím to,ale snažím se tomu vyhnout,přeci jen si to sebou tahá spoustu věcí které to potřebuje. Snažím se držet pokud možno jednoho základu. Přijde mi divné mít Xfce nacpane vecma z qt, proč nejí rovnou do lxqt pak. Myslím že to pak má vliv i na běh systému, nebo se pletu?

HARPER: A to víš, že můžeš prostředí kombinovat? Jednotlivé programy můžeš mít různých prostředích.
Tady nám například Lubuntu (v LXQT) a v něm na disky GParted(Gnome) a Správce diskových oddílů KDE.
Jistě. řekne si to o závislosti, ale ne o celou nadstavbu.

Zkoušel jsem teď MX a ta jejich Xfce verze je docela pěkná a vymakana. Taky jsem chvilku koukal na tu fluxbox verzi,ale tam to byla dost bída, openbox Sparky je mnohem líp udělaný. Dal jsem i pár hodin s live miniOS a líbí se mi čím dál tím víc, jen mám pocit že je tam Xfce s qt promixovany a teda nevím jestli to nemá vliv na běh - to samé ten fluxbox MX byl nacpaný vecma co běžně bývají v Xfce. Pořád se snažím poskládat něco úplně light,ale nejsem tak zběhlý,aby sosnul třeba jen Debian základ a doplacal to podle sebe.

MARASAN: bohužel ne, ale dík

MEJLA77: já bootuju z USB mašinu starou 20 let, máš tam nějaký hw problém,nebo je to ošetřeny sw proti USB bootu?