Jeden problém už jsem našel - doinstaloval jsem ghostscript, ale stejně to netiskne - na displeji tiskárny je probíhá zpracování a pak nic. Počítač zahlásí tisk dokončen.

CHOROBA: No už jsem narazil. Nefunguje mi Canon PIXMA TS8251

updates us delej pres yay, pacman ti totiz pak updatne jen official, kdezto yay official i AUR.
a jo, trochu sem u archu zustal pac neni treba snap ani flatpak a je super na hrani s audio

CHOROBA: snazej se zjevne prodavat podporu - no meli nejake ty bezpecnostni ostudy v minulosti, tak nevim jestli to nekdo kupuje :)
Fakta:
Manjaro je rolling‑release, bez LTS vydání jako u Ubuntu/Debian.
Existují ISO s LTS jádrem, ale to neznamená LTS systému.
Existuje corporate / enterprise podpora přímo od Manjaro GmbH & Co. KG, ale je komerční a není to LTS jako u enterprise distribucí typu RHEL/Ubuntu LTS.
Spekulace / neověřeno:
Pokud by někdo říkal, že „Manjaro je LTS jako Ubuntu“, je to nepravda – Manjaro má jiný model.

SUK: proste takove Nerdi Sobe :D

Jak se Arch liší od firemních distribucí
Firemní distribuce (např. Red Hat Enterprise Linux, SUSE SLE, Ubuntu LTS od Canonicalu) jsou typicky:
- podnikově zaměřené – zaměřené na dlouhodobou stabilitu, podporu a servis,
- majitelé/obchodní subjekty kontrolují vývoj, marketing, roadmapy a podporu,mají pevné verze (LTS), které se aktualizují hlavně v rámci bezpečnostních oprav, nikoli po celé řady softwaru najednou.

Arch Linux je naopak:
- nezávislý, komunitně spravovaný projekt bez podnikového zadavatele,
- rolling‑release – pravidelná aktualizace celého systému, včetně aplikací, nikoli pouze „součástí“ jako v LTS
- minimalistický – základní instalace je velmi úzká, uživatel si sam přidá jen to, co potřebuje
- zaměřený na pokročilé uživatele, kteří si berou na starosti konfiguraci, zálohování a řešení problémů.

Hlavní rozdíl je tedy v modelu vývoje (LTS vs. rolling), stabilitě vs. aktualitě a v tom, jestli je distribuce podnikově řízená (firemní) nebo komunitně řízená (Arch).

XARGH: Jsem těch 128 přehnal ad absurdum, ale těm 16 GB taky nevěřím na uspokojivý používání, když tam vlastně víceméně každá aplikace běží jako vlastní Virtual Machine. Když se koukneš na jaký notebooky se to běžně instaluje, pokud si to chceš koupit předinstalovaný, tak to jsou všechno nabušený železa.

HOWKING: me prijde ze resej to samy oddeleni oba, ale uz mi to nemysli, je pozde ;)
nic, neni to nic co by me palilo, jdu od toho

HOWKING: nestrada, resp strada, protoze vyvojari nechtej delat byrokraty :)

HONZA09: Recommended
CPU: 64-bit Intel processor (also known as x86_64, x64, and Intel 64)

Intel VT-x with EPT

Intel VT-d

For security, we recommend processors that are recent enough to still be receiving microcode updates (see Important Notes for details).

AMD processors are not recommended due to inconsistent security support on client platforms (see Important Notes for details).
Memory: 16 GB RAM

Jo a když máš 128GB RAM tak ještě můžeš rozjet QubesOS :)

HOWKING: Tak kromě Debianu, Fedory už je snad jen z těch velkejch Arch ne? Pak OpenSuSE, Slackware a Gentoo, což je pro nerdy.

HOWKING: chapu dobre, ze nejde moc o vyvojare, ale spis ghostujici byrokraty? :DD

rozumim tomu jak koza petrzeli, takze:

Model: Perplexity (GPT‑5.1)

Debianí Data Protection Team (DDPT) je v podstatě interní „GDPR tým“ / ekvivalent pověřence pro ochranu osobních údajů (DPO) pro celý projekt Debian.

Co ten tým konkrétně dělá
Podle popisů Debianu a článků o jeho rozpuštění:

Kontaktní místo pro veřejnost a úřady

Odpovídá lidem mimo projekt na dotazy typu:

Jaké osobní údaje Debian shromažďuje (mailing listy, BTS, účty vývojářů, SSO atd.).

K čemu je používá, jak dlouho se uchovávají, komu se zpřístupňují.

Slouží jako kontakt pro dozorové úřady v kontextu GDPR.

Vyřizování žádostí subjektů údajů (DSAR)

Zpracovává žádosti ve smyslu GDPR: přístup k údajům, oprava, výmaz, omezení zpracování apod.

V roce 2025 řešil tým jen několik málo (4) formálních požadavků.

Údržba a rozvoj zásad ochrany soukromí

Udržuje a aktualizuje veřejně dostupnou privacy policy Debianu.
​

Pomáhá jednotlivým službám (mailing listy, bugtracker, buildd, snapshoty, web, příp. třetí strany) sladit se s těmito zásadami a s GDPR.

Poradenství pro interní týmy Debianu

Radí správcům služeb a vývojářům ohledně:

Jaké údaje smí/musí sbírat.

Jak data minimalizovat, anonymizovat, kdy je mazat (retence).

Jak psát interní postupy v souladu s GDPR a dalšími zákony o ochraně dat.

Koordinace compliance / „dohled“

Sleduje, zda se služby Debianu chovají v souladu s GDPR (v mezích dobrovolnických kapacit).

Dohlíží na reakce při incidentech souvisejících s osobními údaji (např. únik mailing listu, logů).

Funkčně je to tedy kombinace:

interního pověřence pro ochranu osobních údajů (DPO) podle čl. 37–39 GDPR,

a kontaktního místa pro uživatele / přispěvatele a dozorové úřady v oblasti ochrany dat.

Proč je to důležité
Debian provozuje spoustu služeb, kde se vyskytují osobní data (jména, e‑maily, IP adresy, logy, metadata v bugzille atd.), takže někdo musí řešit právní stránku a GDPR.

Bez tohoto týmu má Debian jen ad‑hoc pokrytí (aktuálně to dočasně dělá DPL Andreas Tille), což není dlouhodobě udržitelné a může to být problém pro důvěru i regulátory.

TBC: Hodně dister je založených na debianu a další spousta dister je založena na distrech založených na Debianu. Statistiku jsem si nedělal, ale mám pocit, že kromě Fedory jsou to snad všechny přední distra.