_BENNY: Dokud nedefinuješ, podle čeho určuješ kategorii správného a nesprávného chování, tedy jakýsi morální kodex, tak není možné určit, je-li toto chování správné.
Potíž je v tom, že morální kodex je podle zkušeností antropologů velmi pravděpodobně čistě sociokulturní kontext a nenajdeš jedinou univerzálii na které by se jako na normě chování dohodli všichni lidé na světě (některé kmeny mají boha zlodějů, pro jiné národy je v pořádku sníst souseda, cena lidského života je velmi různá kontinet od kontinentu, někde je monogamie, někde mužská polygamie, ale existují i ženské polygamie).
Jak v takové situaci určíš, co je dobré a co je špatné?
NICOLE: Nikoliv. Budu používat svou hlavu, vycházet ze svých zkušeností a počítat s tím, že i já se mohu mýlit. Pokud ale začnu o svých názorech mluvit v gnómickém prézentu (pozn.: obecně platné pravdy vyjodřované pomocí přítomného času), tak se nechovám o nic lépe než Ti, které kritizuji. Což sice nijak neomlouvá kritizované, ale bohužel mě to řadí k nim, což považuji za nežádoucí.