NICOLE: ono to asi není snadné pochopit nebo alespoň připustit, ale smyslem sčítání lidu není zařídit, aby se Franta ze Lhoty měl líp a do Lhoty jezdil častěji autobus. Smysl sčítání je pořídit datovou bázi, do které je možné sáhnout kdykoli, když informace, které obsahuje, budeme potřebovat.

Zkusil jsem dát příklad ze života, kdy do těch dat sahám já (a to rozhodně nejsem typický uživatel). Ten nebereš, protože... no nevím, prostě ho nebereš. Stejně jako já ta data používá každý, kdo potřebuje podklady pro nějaké rozhodování. Samozřejmě půjde spíš o rozhodování dejme tomu o výstavbě infrastruktury, územně-správní organizace, formulace politiky bydlení nebo sociální politiky, než o rozhodování jestli si dám k obědu řízek nebo salát.

Jistě by bylo ideální, kdyby sem přišel dát příklady ze života někdo, kdo z daty z censu a obecně s daty z ČSÚ (jak už jsem taky napsal, data z censů se používají jako referenční rámec pro výběrová šetření, která ČSÚ provádí).

Tvoje otázka "v čem je to užitečné" pro mě trochu nepochopitelná být začíná, protože vede pouze k tomu, že ty arbitrárně posuzuješ, jestli nějaká konkrétní aplikace je nebo není užitečná. Zatím jsme ze stolu shodili populační data jako podklad pro rozhodování ve firmách, stejným způsobem můžeme pokračovat k tomu, že dejme tomu Ministerstvo pro místní rozvoj nepotřebuje znát aktuální stav bytového fondu, že ČSÚ nemusí provádět šetření příjmů a životních podmínek domácností, že MSPV nepotřebuje znát data o lokální zaměstnanosti, a tak dále.

To jsme zase u toho, že vyplnit formulář zvládne každý, což dělá z každého experta na to, zda census k něčemu je nebo ne.

Beru ideový (nebo ideologický) argument, že stát se nemá do otázek zaměstnanosti, vzdělávání a sociálnách věcí míchat, tudíž se nepotřebujeme na institucionální úrovni v těchto oblastech o ničem rozhodovat, a tudíž statistický úřad s jeho metodami a sbíráním informací vůbec nepotřebujeme - nicméně to je na jinou debatu než specificky o sčítání lidu, domů a bytů.

NICOLE: ale stát nesbírá data pro soukromé firmy. Jak jsi sama podotkla, soukromé firmy se bez těch dat obejdou, když na to přijde. Možnost použití dat shromažďovaných státem je externalita toho, že stát shromažďuje vůbec nějaká data. (Převážně pro potřeby, jak jsem už napsal, efektivní veřejné správy, ne pro jednotlivce, ale pro instituce.)

Začínám mít pocit, že chápeš stát jako nějakou abstraktní entitu existující vně společnosti. Přitom je to tak, že společnost, zastoupená parlamentem, pověřila konkrétní instituci (ČSÚ) shromážděním řečených informací, nejpíš proto, že soudí, že je to ve společenském zájmu. Pokud se společnost - prostřednictvím svých zástupců - rozhodne, že se informace shromažďovat nebudou, třeba proto, že je nepotřebujeme, nebo proto, že na to nemáme, nebo proto, že je to neekologické, nebo z jakéhokoli jiného důvodu, nebude ani census, ani ČSÚ, a tak dále.

Takže apelujme na své zvolené zástupce. To pěkně poměří síly mezi těmi, pro koho to je téma, a těmi, pro koho to téma není, a vyhneme se tak polemikám o konkrétních příkladech. Za sebe můžu říct, že kvůli tomu ani poslancům, ani senátorovi psát nebudu.