Ve Spojených státech se podíl finančního průmyslu na HDP od padesátých let 20. století ztrojnásobil, v roce 2008 na něj připadalo více než 30 procent všech korporátních zisků. Jeho zaměstnanci vydělávají o 70 procent více než podobně kvalifikovaní pracovníci v jiných oborech. To by nebyl žádný problém – pokud by tato finanční aktivita byla produktivní, tedy zvyšovala by schopnost ekonomiky vytvářet hodnotné statky a služby. Ale tak tomu není.
Bývalý šéf britského regulačního úřadu Financial Services Authority Adair Turner odhaduje, že ve vyspělých ekonomikách, jako jsou USA a Velká Británie, plyne jen 15 procent finančních toků do nových produktivních podniků. Zbytek proudí do spekulací s již existujícími statky nebo do sofistikovaných finančních derivátů. Vzestup finančnictví je asi nejjasnějším příkladem zvětšující se propasti mezi tržními odměnami a tím, co skutečně přispívá k obecné prosperitě.
Krize roku 2008 upoutala k finančnímu sektoru pozornost veřejnosti. Následná debata se točila hlavně kolem otázky, jak reformovat Wall Street a za jakých podmínek banky z peněz daňových poplatníků zachránit. Na pokraji zájmu zůstaly morální a občanské souvislosti moderního finančnictví. Politika, které záleží na důstojnosti práce, by využila daňový systém tak, aby podpořila produktivní práci a odradila od spekulace. Radikálním návrhem by bylo snížení, nebo dokonce zrušení daně z příjmu a naopak zdanění spotřeby, majetku a finančních transakcí. Skromným krokem tímto směrem by bylo snížení daně z příjmu a nahrazení tohoto příjmového výpadku zdaněním vysokorychlostního obchodování na burze, které jen minimálně prospívá reálné ekonomice.
Vždyť ani nechodil na vysokou • RESPEKT
https://www.respekt.cz/...sokou?fbclid=IwAR1lrk_HhR6K24vBbSsfQjlENEKSHAYH3PODdhv964n0VfQpPkfybJOmUuk