(...) Dvě předcházející americké oligarchie (...) Také korumpovali vládu, brutálně snižovali mzdy, vytvářeli nebývalou nerovnost a městskou chudobu, drancovali konkurenty, zavírali konkurenty a vydělávali jako lupiči - proto si vysloužili přezdívku "loupeživí baroni".
(...) POČÍNAJE ROKEM 1980 SE OBJEVILA TŘETÍ AMERICKÁ OLIGARCHIE. Je ještě méně zásadová a ochotnější rozvracet demokracii než ta druhá.
Podle analýzy mých kolegů z Berkeley Emmanuela Saeze a Gabriela Zucmana se od roku 1980 podíl národního bohatství, které vlastní 400 nejbohatších Američanů, zečtyřnásobil - z necelého 1 % na 3,5 % -, zatímco podíl, který vlastní celá spodní polovina Ameriky, klesl na 1,3 %.
Nejbohatších 130 000 amerických rodin nyní vlastní téměř tolik bohatství jako dolních 90 procent - 117 milionů rodin - dohromady.
Tři nejbohatší Američané vlastní tolik, co celá spodní polovina populace.
Jedinou další zemí s podobně vysokou mírou koncentrace bohatství je Rusko.
To je doprovázeno dramatickým nárůstem politické moci superbohatých a stejně dramatickým poklesem politického vlivu všech ostatních.
Dva z nejuznávanějších amerických politologů - profesoři Martin Gilens z Princetonu a Benjamin Page z Northwestern University - analyzovali 1 799 politických otázek a zjistili, že "preference průměrného Američana mají na veřejnou politiku zřejmě jen nepatrný, téměř nulový, statisticky nevýznamný vliv".Mainstream media is playing into Trump’s neo-fascist hands. I’m sticking with democracy and the Guardian | Robert Reich | The Guardianhttps://www.theguardian.com/commentisfree/2023/dec/31/mainstream-media-is-playing-into-trumps-neo-fascist-hands-im-sticking-with-democracy-and-the-guardianMísto toho zjistili, že američtí zákonodárci reagují na požadavky bohatých jednotlivců (obvykle ředitelů firem a magnátů z Wall Street) a velkých korporací - těch, kteří mají největší lobbistické schopnosti a nejhlubší kapsy na financování kampaní. A "když většina občanů nesouhlasí s ekonomickými elitami nebo s organizovanými zájmy, většinou prohrají".
Pozoruhodné je, že Gilensův a Pageův výzkum vycházel z údajů shromážděných v letech 1981 až 2002 - tedy ještě předtím, než Nejvyšší soud otevřel stavidla velkým penězům ve věci Citizens United v. Federal Election Commission (2010) a McCutcheon v. Federal Election Commission (2014).
Jestliže preference průměrných Američanů neměly proti požadavkům ekonomických elit velkou šanci před rozhodnutím v těchto případech, dnes mají šanci ještě menší.Všimněme si, že velké peníze se do americké politiky dostávaly již dříve díky dvěma předchozím rozhodnutím Nejvyššího soudu - Buckley v. Valeo (1976) a First National Bank of Boston v. Bellotti (1978) -, která rozhodla, že uplácení politiků miliardáři a korporacemi není trestné, a dala korporátním "osobám" právo sypat do politických kampaní neomezené množství "temných peněz". (Rozhodnutí ve věci Bellotti napsal sám Lewis Powell - autor nechvalně proslulého memoranda pro Obchodní komoru USA z roku 1971, v němž vyzýval k většímu zapojení korporátních peněz do americké politiky).
(...) Oligarchové vědí, že politici nebudou útočit na ty, kteří je živí. Nebudou odvážně reagovat na to, že většině lidí nerostou výplaty, ani na klimatické změny, ani na systémový rasismus, ani na rostoucí náklady na zdravotní pojištění, léky, vysoké školy a bydlení. To nejsou hlavní starosti oligarchie.
Nedojde k žádnému prosazování antimonopolních pravidel, které by omezilo moc jejich obřích korporací. Místo toho se jejich korporace budou zvětšovat. Nebude existovat žádné významné omezení nebezpečné závislosti Wall Street na hazardu. Hazardní hry budou růst.
Nebudou omezeny platy generálních ředitelů, obchodníků z Wall Street, manažerů hedgeových fondů a soukromých kapitálových fondů. Jejich platy budou i nadále růst. Vláda bude velkým korporacím a Wall Street poskytovat ještě více dotací, záchranných programů a úvěrových záruk. Omezí nebo zruší ochranu spotřebitelů, pracovníků a životního prostředí. Stane se vládou pro oligarchii, z oligarchie a pro oligarchii.
Dokáží se Spojené státy vyhnout neofašismu? | 5. 1. 2024 | Britské listy
https://blisty.cz/art/116975-dokazi-se-spojene-staty-vyhnout-neofasismu.htmlRobert B. Reich – Wikipediehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_B._ReichRobert B. Reich [raiš] (* 24. června 1946, Scranton, Pensylvánie) je americký právník, ekonom a politik, ministr práce v první administrativě Billa Clintona. Je profesorem veřejné politiky na Kalifornské univerzitě v Berkeley a píše politické komentáře pro řadu časopisů i televizních programů.
