BALAENA: diky kazdopadne v tom dost tapu

CLUBEER: UTFG - http://finexpert.e15.cz/kdy-muzete-uplatnit-slevu-na-manzelku - mateřská se do příjmu počítá, rodičák ne.
"priznanejch 10k" myslíš co? oficiální příjem na pásce? vliv to samozřejmě má, protože slevu na dani můžeš uplatnit, teprve když máš nějakou daňovou povinnost, kterou si tím snížíš. pokud máš nulovou daň, nemáš to od čeho odečíst.

u dětí je to něco jiného, sleva na dani na dítě je vystavěná jako sleva na dani/daňový bonus, takže pokud by daň byla menší než dětská sleva na dani, stát ti ten rozdíl naopak vyplatí. ale u manželky to tak není.

BALAENA: to je mi jasny ze brezen. jsem normalne zamestnanej a manzelka ma materskou pocita se to do prijmu? ja mam priznanejch 10k ma to nakej vliv?

CLUBEER: pokud má manželka roční příjem méně než (nějak kolem 60 kKč, googluj), tak si za ni v ročním zúčtování daně/v ročním daňovém přiznání odečteš od daňové povinnosti nějakou částku (googluj).
čili v tuhle chvíli nijak, máš čas do března

mam rychlej dotaz jakym zpusobem si odepisu manzelku z dani aby mi za ni vratili penize? diky

P_AVEL: no Toník byl hodné miminko za odměnu a když něco, tak to nebylo schválně, když teď zkouší hranice.

MARKYSHA: A jakou má zkušenost s vlastní prchlivostí, když bylo dítě ještě mladší? Máme teprve roční dítě, takže s obdobím vzdoru nemám osobní zkušenost. Nicméně i u mladšího dítěte jsou přece nervní situace, kdy je rodič konfrontován s vlastním vztekem... Jako rodič se postupně sebevychovávám, zpravidla si sám zpětně uvědomím, když se na dítě urvu, stydím se za to a příště se snažím předejít celé situaci (připravím si motivaci, rozptýlení...) nebo, vědom si svého předešlého výbuchu vzteku, se snažím ovládnout vztek současný.
Ale sám jsem zvědav, jaké to bude za půl roku.

Tátové jak dáváte období vzdoru? Muž má s tím hrozný problém, pořád na něj křičí, zbytečně mu naplacá. Pak se tím trápí, přitom s ním chce být. Nějaký tip, jak mít víc trpělivosti z mužského pohledu?

TRISSIE: prostě je to někdo jinej - já sem takhle jako malá tahala nakonec 2 hračky: jednu jetou a druhou novější
KEBAB: no my zas máme období, že je oblíbený jen jedno triko, jedny kalhoty a jedno pyžamo .. eh, 2,5 leťákovi nevysvětlíš :)

Já si to už přesně nevybavuju, ale myslim, že jsme mu taky nic do postýlky nedávali, ale začal si ho brát sám. Pak jsme jako obrannou reakci zkusili dodat jiný hračky, ale nevyměnil to. (Dobrý řešení by bývalo bylo vyměnit to za takový ty malý medvídky a tygříky, co jednu dobu prodávala Ikea, ale ti ho moc nenadchli.)

TRISSIE: jak by řekl můj bratr -- jako fík. Sice jsem manželku přesvědčoval, že novej půjde do "trezoru", dokud se starej nerozpadne, ale trvala na tom, že je bude střídat, byl přijat bez námitek. On je úplně stejnej, akorát míň ohmatanej a opranej. Neni to klasickej plyšák... výška asi 10 cm:


V Čechách jsem nic takovýho neviděl, ale kdybyste na něj narazili... ;-]

CROSS: Tak to tedy mám omnoho lepší! .-) já nedávám plyšáky do postele (starší syn má navíc na roztoče alergii) - ale mladší začal tahat hračku na spaní do postele sám. Usne jen, pokud ji má u hlavy, vedle polštáře. Je to pistole... Naštěstí jde měnit za jinou - ale klasicky revolver vede...

A to jsem si s prvním myslela, že budeme vést děti bez zbraní.. pche. Když dítě chce, je pistolí i věšák, mladší ve 2r postavil z lega pistol i se zaměřovačem, tož jsem plně rezignovala (že tomu prostě jako žena nerozumím a řešit to tedy nebudu).

LACHAUER: no, to já taky, ale je to jen otázka volby, jestli bude scéna dřív nebo později. Fakt je, že nejhorší to bylo, když jsem ho musel svlíknout kvůli toxickému bsahu plenky hned po probuzení, ale i když ho nechám až těsně do rannho odchodu do jeslí, dělá scénu, že na nás asi brzo sousedi zavolaj policajty. ;-] No hádám, že ho to nakonec přejde a najde si jiný objekt zájmu.

MARKYSHA: no, to se dělo doteď (nechtěl tričko, pak no zase nechtěl sundat; nechtěl na tříkolku, pak nechtěl z tříkolky a pod.). Teď je zrovna fixovanej jen na to pyžamo. Dělal scénu i manželce, přitom jinak se chová po ránu vzorně. Ale asi ho to přejde.

A z jiného soudku, jen taková historka. Syn si oblíbil medvídka, kterýho dostal v setu s pyžamem (náhoda, že jo). Je to takovej hadráček. Teď je z něj spací medvídek, kterýho ráno vymění pouze za mlíko a večer bez něj nechse spát. Samo po 19 měsících je medvídek patřičně jetej. Jelikož šlo o set z místního supermarketu a dávno už je nemaj, manželka nelenila a napsala jim, jestli by se ještě někde nenašel. Kupodivu odpověděli obratem, že by se nenašel set, ale že vyšťourali jednoho posledního medvídka a toho nám poslali. (Whoa!) Z novýho medvídka jsem zjistil, že je pro supermarket vyrobila na zakázku německá firma Heunec. Těm jsem napsal sám, ale ti se neozvali (dost možná proto, že jsem jim napsal anglicky, neb němčinou nevládnu). Neni to snadný, s těmahle hračkama.

CROSS: Možná ani ten vzdor - upřímně, komu se chce ráno z vyhřátýho pyžama? jenom konvence nás z něj vyhánějí... Řeším to (možná nesystémově) tak, ze mu ho prostě nechám do doby, než je převlečení spojeno s vyhlídkou nějaké atraktivní aktivity, třeba procházka v loužích.

V poslední době mi syn (19m) nechce ráno z pyžama a dělá hrozný scény. Zkoušel jsem leccos, napadlo mě, že třeba mu je tričko studený, už jsem ho i předehřál, :-] ale nepomáhá. Nevim, co ho to popadlo, nikdy k pyžámku takovou náklonností nelnul. Nějaké tipy? Chladno doma nemáme...

ADD: Třebas ten batoh Babymule je lehoučký a beru to tak, že přebalovací taška se nevozí jen na kočárku. Batoh mám výhradně k nosítku/šátku, počítám s ním i na pěší výlety až bude Radek větší a kočárek už nebude třeba. Na zabalení věcí pro něj, když bude třebas u babičky. Navíc nemám ráda pytle, kam naházím spoustu věcí a pak bych v nich měla hrabat.
Ale každému protě vyhovuje něco jiného.