ROMANET: Já jsem měla největší problém s definicí "volného času" a "času pro sebe". Když dostaneme chuť na buchtu, já ji jdu upéct a dcera mi u toho asistuje, je to běžná povinnost, čas pro mě nebo věnování se dítěti? Když nechám děti doma manželovi a jdu sama na nákup, tak je to co? Od dětí si při tom odpočinu, trochu si i vyčistím hlavu, ale přitom je to zase "práce pro rodinu" a povinnost. Když trávím večer u internetu či televize s miminem spícím v náručí, je to odpočinek nebo péče o dítě? Jsem na mateřské a nemám žádnou pevnou pracovní dobu, všechno se to pořád nějak prolíná a ta hranice se hledá hrozně těžko. Odpovědět na otázku "kolik svého volného času trávíte s dětmi", vlastně nedokážu, protože nevím, CO je "můj volný čas". Pokud to budeme brát tak, že volný čas = čas, se kterým můžu volně disponovat podle svých potřeb, bez omezení nějakou autoritou (školou, zaměstnavatelem...), tak mám teoreticky volného času přehršel a s dětmi ho trávím 99 %. Pokud volný čas = čas, kdy se nemusím věnovat žádné své povinnosti, t.j. ani bazální péči o děti, tak je to logicky jedině čas, kdy jsem bez nich. Cokoliv mezi tím je strašně mlhavé a velmi závislé na úhlu pohledu, momentální náladě a celkové situaci. Stavění věží z lega je někdy bezva zábava a odpočinek, někdy neskutečný opruz a otravná povinnost.