OGMIOS: vcela divoka je jen oznaceni pro vcelstvo zijici mimo ul vcelaruv. drive bylo mozna vic divokych nez domestikovanych, dnes uz to neni pravda. jejich puvod je vesmes z roju uletlych nejakemu vcelari. divokych je velmi malo. zaprve nemaji kde bydlet - prakticky vymizely velke stare stromy s dutinama, takze spis bydli v opustenych ulech, ktere byvaly majitel neuklidil, zadruhe k nam v 80. letech minuleho stoleti priputoval roztoc
varroa destructor, se kterym nase vcela medonosna neumi koexistovat. takze v prubehu dvou let prakticky jakekoliv nelecene vcelstvo konci. nebo presneji 99procent vcelstev. to jedno procento jsou vcely, ktere trochu umi s klestikem zit. a pro slechtitele tady zacina prace selektivne slechtit (vyberem a rozchovem) linie vcel, ktere nebudou muset byt leceny a presto prezijou. na tom uz se par let pracuje, ale vysledky jeste nejsou uplne stoprocentni. navic od vysledku byt i uspokojivych, dosazenych na slechtitelskych stanicich k jejich plnemu prenosu ke vsem vcelarum je tak pul generace az generaci prace :o). v nasich krajich uz nejsou zadne puvodni ciste linie. nutno si uvedomit, jak se vlastne vcely "rozmnozujou" - silne vcelstvo, kdyz ma dost zasob narazi matecniky. z tech se vylihne jedna az N mladych matek. nekdy se poperou nebo ta prvni znici ostatni nevylihle matecniky, aby zustala jen sama. pokud se chce vcelstvo vyrojit, tak stara matka s casti vcelstva naberou zasob a odleti nekam na vetev, kde se usadi a pruzkumnici se vydaji vyhledat novy domov. kdyz se jedna o tichou vymenu, tak stara matka nikam neleti, ale zustava s mladou az nekdy do zimy. pak se "vytrati". to uz nas prestava zajimat. pro nas je dulezite, ze aby mlada matka mohla klast vajicka pro delnice nebo eventuelne dalsi matky, musi byt oplozena trubci (trubci samotni se lihnou z !neoplodnenych! vajicek). oplodneni se deje mimo ul na tzv. trubcich shromazdistich, coz jsou mista v krajine, ktera jsou z nejakeho duvodu trubcum sympaticka a sdruzuji se tam. takze tam zaleti mlada matka a postupne se spari s nekolika desitkami trubcu. jejich sperma pak nosi ve svem tele po celou dobu sveho produktivniho zivota, ktery muze byt nekolik let, pricemz v sezone klade denne az 2 000 vajicek. trubci, se kterymi se oplodni, jsou velmi ruznorodi - z ruznych ulu ruznych vcelaru ruznych genetickych linii. jejich vlastnosti se pak promitaji do novych generaci vcel. z toho vychazeje - neni vubec jednoduche zmenit v krajine geneticky material, protoze je tady velka pocetni setrvacnost prave pri oplodnovni matek. samozrejme da se to trochu ovlivnovat tim, ze muzes chovat vic trubcu vhodnyma technikama vcelareni, muzes spolupracovat se sousedy..., ale tim, ze i mezi vcelari existuje ne az tak male procento lidi, se kterymi se rekneme obtizneji spolupracuje (jak hezky eufemismus! :o), tak to neni nikdy snadne.