Cca jednou měsíčně se dostanu buď u matky nebo jednoho známého k televizi, a dám si s ní jedno odpoledne či večer. Poslední setkání proběhlo včera a napadlo mě, že i když je to samozřejmě zprofanované téma, tak napíšu pár postřehu z toho, co se vysílalo.
Začalo to show Crisse Angela, takového televizního „mága“, který vypadá jak lehce přihřátá načančaná rocková hvězda, takže cílová populace je asi celkem jasná (věk pod 15let či IQ pod 90, převážně ženy, vzhledem k promotion cílenému na fyzický vzhled a přitažlivost). No prostě Copperfield, i když je to stejná sebranka, tak ten měl ještě aspoň nějaký styl a úroveň, tady je to hodně laciný a prvoplánovitý – řetízky, kruhy pod očima, rádobypodmanivý pohled, vampýří sexy tajemno alá Twilight atd. Je ale fascinující, jak se může stát slavným a milionářem někdo, kdo jen dělá laciné televizní triky, u kterých je očividné, že je to fake (chození po vodě, levitace nad mrakodrapem atd.). Věřím ale, že spousta lidí tomu bohužel věří, což mě zároveň děsí, že jsou takoví mezi náma, protože když se někdo nechá zmanipulovat emo panákem, tak asi nebude problém ho manipulovat čimkoliv jiným byť i trochu sofistikovanějším. U těch triků je zcela očividný, že jedinou schopnost, kterou ten chlap má je sehnat dostatek prachů na to, aby ty triky natočil a udělal si z toho televizní show, vydával to na DVDčkách a rozjel kolem toho merchandise s tričkama, knížkama, kšiltovkama atd. s logem „mindfreak“.Příjde mi to trochu podobný jako nějaké velké komerční hudební akce nebo teknivaly. A sice, že schopnost těch lidí je produkovat kvantitu (obří soundsystem, úžasná světla atd.) ale ne kvalitu. Že ta formální nabubřelost a přebujelost přehluší absenci podstaty. Takový zvláštní žert, jak to popisoval Žižek – že západní společnost hezky symbolizuje kinder vajíčko. A sice schopnost prodat hezky zabalené prázdno – není v tom ani dost čokolády, ani dost hračky, je to prostě taková zbytečnost, která se prodává, a lidi si jí kupují.
Pak vysílali první díl nové série farmář hledá ženu. To mi příjde nedůstojný, najdou pár nešťastných chlapů, kteří žijí na vesnici, často nejsou moc bystří, ale pracovití a hodní, žijí ve svých 30 – 40 někdy ještě u rodičů, a většinou mají málo zkušeností s ženami. Trápí je, že jsou sami. Takže televize jim dělá dohazovačku a pošle jim na farmu vesměs podobně životem nějak zasažené ženy (rozvedené, opuštěné atd.), které jsou nejlépe z jiného prostředí a do prostředí farmáře mají potíže zapadnout. Což samozřejmě začne plodit spoustu trapných, smutných, emocionálně vyostřených situací. I když proklamovaný cíl je pozitivní a altruistický – pomoct někomu v nalezení štěstí, tak takových situací je tam statisticky minimum oproti těm špatným, takže se nabízí vysvětlení, že skutečná agenda těchto pořadů je přiživovat se na lidském neštěstí a tendenci lidí smát se cizímu neštěstí. Zase je to podobné jako s tím vajíčkem, že na povrchu je něco jiného, než uvnitř. Respektive, že je to přesně naopak, než se to jeví.
Na druhém programu valila pro změnu další nová reality show „farmář“, kterou uvádí Tereza Pergnerová. To jsem viděl jen chvíli, takže nevím přesné detaily, ale v zásadě půjde o stejný model, kdy pod pláštíkem vznosné myšlenky „měšťáci poznávají krásy přirody, venkova a skutečných hodnot“ půjde spíš o vysmívání se nemotorným zoufalcům hozeným do neznámého prostředí, ve kterém se neumí pohybovat. Nevím proč, ale tahle tendence mainstreamové televizní kultury vyčenichat něco lákavého a voňavého (aktuálně eko/bio/venkov/příroda/skutečné hodnoty) a zvulgarizovat to a ukrást tomu duši mě dokáže pořád znova vytáčet.
Kromě toho taky dávali ukázku na reality show nějak hotel paradise, ostrov paradise nebo něco. Tu jsem viděl při předchozím setkání s televizí. Tam je zase očividný, že ty lidi vybíral nějakej tým psychologů, který měl za výběr najít pokud možno co nejpovrchnější a nejlabilnější bandu svalnatých diskofilů a zmalovaných štětek, hodit je do pohádkových kulis přepychového hotelu, přislíbit jim nějakou výhru a pak už jen pozorovat, jak se mezi sebou navzájem požerou a kolotoč urážek, pomluv, žárlivých scén, výčitek, manipulací a falše může začít.
Další reality show – americký pořad, ve kterém vyberou nějakou osudem postiženou rodinu a těm strhnou dům a postaví nový, plus splní nějaká další přání (rybáři, co přišel o ruku, koupí novou větší loď atd.). V ní se hezky projevila imho typicky americká vlastnost, a sice „bigger, better, faster, stronger“. Prostě, když nový dům, tak musí být postavený co nejdřív, musí být co největší a nejdražší, přeplněný vychytávečkami a pičovinkami všeho druhu, které má na starost tým těch nejlepších designérů, architektů atd, a když tenhle splněný sen předáváte šťastné rodině, tak oni slzí a křičí dojetím a kolem nich je stohlavý dav, který dojatě a nadšeně aplauduje. Takový ten důraz na pažravost, nenasytnost, chceme všechno a hned, prostě opak střídmosti.
Ohledně reklam - koukáte na reklamu na „poctivou českou polévku“, která je jen směskou chemek a dochucovadel schopných obarvit tu vodu s pár nudlema dohněda a říkáte si, to jako nikdo neví, že daleko jednodušší a normálnější (a nijak zvlášť časově náročnější) je prostě kurva hodit do hrnce nějakou zeleninu, chvíli to povařit a dochutit solí nebo misem, než vařit tyhle sračky?. Nebo jiná reklama – mimino sedí a slyšíme jeho myšlenky, jak se dívá na ledničku, do které matka vyskládává nákup. Říká si „hurá dnes nekoupila zeleninu, nebude polévka“. Pointa je v tom, že dotyčná lednička má schopnost udržet zeleninu déle čerstvou, takže matka ve finále uvaří polévku ze staré zeleniny, která už tam byla, a miminko je podvedeno. Jádro vidím v té myšlence, proč by si mělo to dítě sakra myslet, že zelenina je něco nedobrého? Je v tom takový protimluv, že na jednu stranu prodáváte ledničky, kde zelenina vydrží déle, a na druhou vedle toho postavíte informaci, že zeleninová polévka není dobrá. Což si myslím, že je podvědomý dopad této reklamy a na těchto paradoxech a efektech funguje většina reklam, potažmo všech reality show, zábavných pořadů, filmů atd. I ta skladba reklam je dost vypovídající, za večer jsem třeba viděl 3krát reklamu na nějaký klepky na erekci, jednou na kondomy a lubrikanty, a do toho spousta reklam operátorů, aneb čím víc si voláte a čím lepší a chytřejší máte telefon, tím si připadáte odcizenější, což zaženete tím, že si koupíte ještě novější telefon a voláte ještě více....
Takhle jednou za čas, když se dostanu k televizi, tak to vnímám hodně vyostřeně a fascinuje mě, že se tím někdo dokáže denodenně krmit několik hodin a radši si nechci představovat, co to dělá s jeho vnímáním reality. Přičemž si tím seru i do vlastního hnízda, protože jsem vpodstatě panelákové televizní dítě, které v tomhle prostředí vyrůstalo a dodnes se to se mnou táhne. I když za ta léta jsem to dokázal sublimovat, takže si sám vybírám, kolik a čeho budu tímto způsobem konzumovat. Ale přesto mi často příjde, že i těch pár filmů týdně je hodně a je to zbytečná rozežranost.