AMBIENTIUM: Jo tak, jako ze aktualne mas dojem, ze silnejsi prerozdelovani by pomohlo ekonomice (a asi socialni rozdily mozna beres jako spatne).

To bych resila napr. odpoctem 10k z dani kazde rodine, ktera ma deti. Protoze 1) kvalitni decka stat potrebuje, uvolnit trochu ruce rodicum muze prinest nejaky benefit 2) neni to 'nepodminene', ale nejdriv musi rodina neco vyprodukovat a pak dostane danovou ulevu.

Normalni levicovy pozadavek, ktery treba komunisticko-levicova vlada casem prosadi.

Mne prave nejvic rizikova pripada ta nepodminenost. Z pohledu statu tyhle mandatorni vydaje (zakon rika, ze stat MUSI valorizovat a vyplacet duchody, ber kde ber) jsou docela psycho. Co bude stat delat, kdyz zvysenim DPH na 100 % se ekonomika naopak zastavi (viz nekonecny spor makroekonomu, ze/jestli zvysovani dani nici ekonomiku), resp. lidi zacnou smelit s nekolkovanym zbozim a sluzbami, aby DPH odvadet nemuseli, nic moc se nevybere, ale stejne zakon rika, ze musis sehnat 300mld dalsich mandatornich vydaju (rozpocet ma cca 1000mld), ci kolik ti to vyslo.

Schusky rozdělil dějiny druhu Homo sapiens sapiens na tři základní periody oddělené od sebe zásadními technologickými revolucemi v produkci potravin. Zpočátku se lidé živili jako lovci a sběrači. V té době prostě nějakou lokalitu "vylovili a vysbírali", poté ji opustili a ponechali přirozené obnově. Tento systém byl relativně udržitelný, alespoň pokud lidé nedosáhli příliš velkého počtu. Sběračství, jak ukazuje Schusky (který důkladně prostudoval několik indiánských kultur), vyžadovalo méně práce a poskytovalo výživnější dietu než pozdější domestikace rostlin a zvířat.
Když ovšem zhruba před deseti tisíci lety došlo k neolitické revoluci, zemědělské systémy dokázaly velmi efektivně koncentrovat solární energii a tím umožnily usedlý způsob života i vyšší hustotu osídlení. Lidé za tímto účelem zavedli umělé ekosystémy a obhospodařovali je s použitím lidské a zvířecí práce.
Pak ovšem na počátku 20. století přišel další radikální zlom, který zahájil třetí periodu. Po neolitické éře nastalo to, co Schusky nazývá "neokalorická éra". Průmyslová revoluce naplno zasáhla zemědělskou produkci a zcela změnila způsob, jakým se prakticky bez podstatnějších změn hospodařilo v předchozích několika tisících letech. Nový systém hospodaření byl plně založen na využití "starých kalorií" koncentrovaných ve fosilních palivech, místo na lidské a zvířecí práci.
Malá odbočka: Ekonomové Joseph Stiglitz a Bruce Greenwald nedávno ukázali, že tzv. Velká deprese 30. let v USA nebyla primárně vyvolána labilitou finančního sektoru, jak se tradičně tvrdí (bankovní systém se rozložil až v roce 1933, ekonomické problémy začaly již o čtyři roky dříve), ale právě zásadními strukturálními změnami v reálné ekonomice. Na počátku deprese ještě více než 20% obyvatel USA pracovalo v zemědělství, ale po zprůmyslnění sektoru příjmy farmářů v důsledku nadprodukce potravin klesly o 30-60%, takže farmy ve velkém bankrotovaly a lidé končili na dně. Na konci celého procesu restrukturalizace zemědělství pouhá 2% obyvatel - vybavená ovšem značným množstvím fosilní energie - uživí celé USA a ještě dokážou vyprodukovat spoustu potravin na export. Tedy zatím...

Třetí potravinová revoluce, aneb Proč nejde o průmysl, ale o krk
http://www.blisty.cz/art/66514.html

JUNIPETRUS: ale furt nam musi platit axiom, ze to co rozdame, musime nejdriv vybrat. a vybrat musime vlastne mnohem vic, protoze stat investuje do cele rady oblasti, dopravou pocinaje, pres skolstvi, armadu... tedy 1/ je realne vubec tolik vybrat? 2/ jses si vedom, ze budeme muset sakramentsky zprisnit pristehovaleckou politiku, protoze se tim padem staneme rajem pro bezprizorni obyvatele vsech okolnich statu, kteri ti nebudou nicim moc prispivat nez konzumovanim?

jeste me napadla jedna vec, ktera mozna je dulezita - penize jsou jen prostredek smeny. maji stanovenou urcitou hodnotu v zavislosti na kryti (v minulosti), schopnosti ekonomiky..nevim na cem vsem zavisi hodnota meny. kazdopadne se za nimi skryvaji realne veci a predmety, ktere si za ne muzes koupit. tedy nemuze byt zkonzumovano vic, nez je vyprodukovano. realne. papirove asi ano, to se daji ruzne cachry. dnes jsou lide nuceni podilet se na vyrobe ve svem segmentu a na oplatku mohou konzumovat. penize usnadnuji smenu. co vyvola, kdyz se snizi mnozstvi vyprodukovaneho (diskutabilni) a zvysi mnozstvi penez v ekonomice? inflace? deflace?

Na nepodmíněném příjmu je nejnebezpečnější to vymazání vztahu mezi vlastním příspěvkem ostatním a jejich příspěvkem mně. Když na Slovensku osekali sociální dávky, rozčilovali se "nepřizpůsobiví", že jim stát bere jejich peníze. Když jim redaktorka namítala, že jim nikdo nic nebere, jen ostatní nechtějí tolik přispívat, tak namítala, že přece sociální dávky stát dostává na každého člověka, že jsou od Boha, a jejich zastavení je tedy od státu "krádež" "jejich" peněz.

Naopak uklidnění lidí v tom smyslu, že jsme skutečně natolik produktivní a bohatí, že jim nehrozí existenční potíže a mohou dělat, co je baví, je určitě přínosné. Ale už to funguje bez státu - nebo snad Jaroslav Dušek, David Kukla, nebo já neděláme, co nás baví a je přínosné?

YMLADRIS: my na zadne dovolene moc nejezdime. letos jsme chteli do chorvatska prvne k mori, ale nebyly nakonec prachy, pac se setrilo na novou kanalizaci, akorat jsme byli na par dni v jiznich cechach a par dni v jesenikach pod stanem. oba byli letos prvne na tabore (jeseniky, uprostred lesa, reka, ruzne hry) - 2x3500kc, to se jim tuze libilo, pristi rok chteji zase. vetsinou decka litaji venku, cimz se zabavi. potrebujou nejake kola. syn chova holuby a kraliky, takze na to potrebuje nejake zrni, seno mame svoje. hraje na kytaru, takze nastroj + 2x1300kc rocne. chova akvarijni rybicky, nejaka stovka mesicne zradlo, elektrina. dcera furt neco doma maluje (papiry, pastelky, barvicky) a chodi na umeleckou skolu do tvoriciho krouzku - 2x650kc/rok. hadry se daji poridit relativne za levno z druhe ruky. beztak rostou rychle, takze je dlouho neuzijou. s botama je to tezsi, ty z druhe ruky moc nesezenes. z jidla mame svoje brambory, zeleninu, vetsinu ovoce (naseho), ktere se zavarilo, namarmeladovalo, a v pripade jablek uskladnilo. maso koupime levneji od mistnich nebo od myslivcu. mleko berem od kravy na nasi ulici, jogurty a kysku delame z toho mleka. knih by bylo doma dost po me :o), ale syn necte vubec, dcera trochu. ted jak uz jsou vetsi, bude nutno pomalu prejit na sofistikovanejsi zajmy jako zacit jim ukazovat, jak funguji veci kolem - jednoduche technologicke a chemicke experimenty - galvanickym clankem pocinaje, pres ruzne dratko-diodo-baterky, jednoduche reakce, pestovani krystalu, taveni, slevani... vesmes to nechce velke castky, ale spis muj cas, protoze to budu muset delat s nima a dodavat impulzy (a dohlizet na bezpecnost :o). az bude synator vetsi, zkusim ho zacit ucit programovat. rad bych ho privedl ke vcelareni, kdyz uz ho bavi se o neco starat. proste mi jde o to, naucit je, ze tento svet je velka prekrasna skladanka a ze je tu co objevovat. a ze to objevovani je zabavnejsi a ma prakticke aplikace!, nez sedet na prdeli u televize, zrat krupky a zapijet kolou :o). penize jsou IMHO u vychovy mnohem snazsi vklad, nez cas a energie rodice.

YMLADRIS: Nase aktualni mesicni spotreba je 30 litru, mame dve deti 1 a 5 let. Jsou v tom splatky auta 5 litru a 3 litry splatky za pozemek. Najemne 3 litry (bydlime u rodicu v rodinnym dome, pristi rok chceme stavet). Za benzin davam kolem 3 tis. (dojizdim 20 km do prace). Na jidlo kolem 6 tis.

YMLADRIS:
RAVNOS:
Mám dvojčata, byli jsme letos v létě na dovolené v Beskydech, Slovenském ráji a Itálii v Alpách. První vyšla na 5.000 (chatka, benzin, jídlo), druhá na 2.000 (benzin, ubytko u dědečka na chatě, vařila babička) a třetí asi na 30.000. Taky chodíme na výlety zadarmo.

Děti si užívají všechno absolutně stejně moc, o penězích to není. Knih máme doma plno, asi jako každý, ale kdyžtak permice do knihovny je pár stovek. Vychytané hračky od Lamaze za pětikolo je nezajímají, spíš balonek za desetikačku a obaly od těch hraček. Takže v čem je problém?