Blbý je, že si málokdo, kdo chce prosadit něco užitečného a prospěšného, může dovolit nebýt průrazný. Svým způsobem potřebuje "být vidět", svým způsobem potřebuje "být silný"... a to jsou přesně ty momenty, kdy se síla může zvrtnout ve slabost a často tak činí.

GAISAKA: ja jsem ted videl Baudyse po mnoha letech. drive na me pusobil dojmem arogantniho vseznalka, ted uz na me pusobi vyznamne lepe. tez asi dospel. takze muzu rici, ze ani jednoho neznam a vypovidam z dojmu jaky ve me vyvstava v prubehu toho hodinoveho videa.

GAISAKA: Měl jsem na mysli "Nejlepší v rámci jejich vlastní vize světa". To jak je ta vize zrovna pokřivená je v tuto chvíli jiná otázka. Ať už těch faktorů majících vliv na jednání účastníků je kolik chce, pořád v těchto okolnostech ti účastníci dělají nějaká rozhodnutí. Ta rozhodnutí mohou být téměř zcela určena "nižšími pudy" tj. nějakými nevědomými/fyziologickými potřebami, reagováním na "světlo a teplo" z okolního prostředí, nebo nějakým chronicky se objevujícím vzorcem mysli, ... a nebo je tam nějak víc přítomná ta emoční a/nebo kognitivní složka, a to rozhodování je víc vědomé než automatické.

Ta moje "noble" vize mi pomáhá zůstávat v úzkém kontaktu se světem, tj. se jej nezříkat/neutíkat od něj, ale zároveň se nenechávat chytat do hněvu a agresivity co mně má tendenci dost zabarvovat jakýkoli další úsudek. Osobně si rád ponechávám tu svobodu vnímat věci pokud možno v jejich "fenomenologické takovosti" a když už je teda ta mysl má nějak interpretovat, tak ať ty její racionalizace a vývody jsou pořád ještě celkem "wholesome". Když totiž zapojím svou mysl "naplno" do toho procesu posuzování, hledání chyb atd., a ten filtr pro odmítání nastavím moc přísně, tak začnu až příliš velkou část světa resp. lidí odmítat pro jejich omezenost/nevyzrálost/nedokonalost atd. - jednak mi už není příjemné se cítit jako někdo "výjimečný" spolu s nějakou malou elitní hrstkou lidí, kteří projdou těmito filtry, a tu většinu ostatních zařadit kamsi do skupiny "ti ostatní tam někde" byť fyzicky vzato jde třeba o mé sousedy z vedlejšího baráku; a jednak si nedovedu představit, jak bych asi tak měl vytvářet třeba terapeutický vztah s člověkem, jenž pravděpodobněji bude z té skupiny těch, vůči kterým mám milion různých námitek - minimálně v tomto "terapeutickém" kontextu prostě příjímám člověka jako člověka s tím svým lidstvím a neřeším, jestli to je zrovna ten "hajzl Hnízdil", "socializovaný autista Janeček" apod. Nedovedu si představit, jak se s takovým Hnízdilem nebo Janečkem normálně bavit, pokud je na základě svých mentálních vývodů předem takhle onálepkovávám.
Tenhle přístup používám a kultivuji i vzhledem k mé osobní důvěře v duchovní nauky, které následuji, kde se uvádí:

If you fail to purify your perception toward the guru then, even if the guru is truly a living Buddha, you will not be capable of seeing him or her as an enlightened being and you will not be open to receiving blessings from him or her. On the other hand, if you purify your perception toward the guru, even if your guru is not fully enlightened, you will be able to view the guru as an enlightened being and thus receive the blessings of the enlightened beings from him or her. Therefore, seeing the guru as a living Buddha is crucial to spiritual practice.

s tím, že není nutné tohle s vnímámím dělat jen při pohlížení na někoho kdo si říká přímo guru, ale na kohokoli... díky tomu jsem schopnej za své učitele pro nějakou dílčí věc přijmout i ty, kteří by mě jinak nějakou svou jinou osobnostní vlastností/názorem neskutečně srali, a naučit se od nich aspoň to, v čem vidím, že jsou opravdu dobří bez ohledu na to, jaký sranec se válí všude kolem toho. Kdysi ve škole jsem to měl tak, že když mě chemikářka srala, tak jsem se "jí pomstil" tím, že se záměrně nic z chemie neučil - taková ta naprosto pubertální černobílá reakce ... :-)

GAISAKA: Čím posuzuješ zasranost čůráků? Moje vize je obecně totiž taková, že všichni se zpravidla snažíme dělat, to co považujeme za nejlepší možné v dané chvíli. Problém je samozřejmě, že míra schopnosti vidět věci v souvislostech, míra schopnosti sebereflexe a nějakého toho uzávorkování ega, ochota vůbec dostávat na případné egotripy zpětné vazby je často nízká až nulová, atd. atd. Prostě kombinace různých druhů zatemnění, nevědomosti, sebeklamu, neuróz, poruch osobnosti, atd. docela často vedou k tomu, že čin A přináší narozdíl od očekávaného následku B nějaký docela jiný, neočekávaný následek B', který je docela často úplně protichůdný té zamýšlené cestě, kam jsme chtěli věci "vylepšit". (The law of reverse effect)

Takže Hnízdil konkrétně v mém pohledu nějakou dobu působil jako normální lékař, pak zjistil že to má svá omezení a začal se domnívat, že jeho psychosomatický přístup je lepší, protože překračuje některá tato omezení. A vedle toho své myšlenky propaguje a podporuje jiné, o nichž se domnívá, že adresují podobná témata - Janeček se mu patrně vešel do této škatulky. Ti, kteří se s Janečkem účastnili těch Pozitivních měst, IMHO nesdílejí totožný pohled na věc jako JAneček sám - přinášejí své vlastní pohledy, které mohou být užitečné při hledání nějaké syntézy, ale tím že sedí na židli vedle Janečka ještě neříkají, že plně a bez výhrad podepisují Janečkovu volební reformy apod...

ANABEL_LEE: http://www.youtube.com/watch?v=6iDJx6rSvcg

ted jsem se na to dival na kousek znovu. je mi neprijemna i jeho mimika v urcitych okamzicich. jako, je to asi "duchovni clovek", ale svoje deti bych mu na vikend na hlidani nepujcil.

GAISAKA: vcera vecer jsem sledoval nejake video Igora Chauna s Baudysem ml. a i kdyz Chaun mluvi radu veci rozumne, neco mi na nem nesedi. Nevoni mi. Tezko se to popisuje. Baudys to ma, Chaun to nema. Mel jsem z Chauna pocit, ze je to clovek, ktery "umi noty, ale hrat na zadny nastroj neumi". ale mozna, jak on je z tech "hvezd", tak je jiny zivocisny druh nez ja, tak ho plne nepobiram :o).

GAISAKA: igor faun, to je mi příklad... omg.))