KUKIDE:
AMBIENTIUM:
Soucasna tendence v ladeni komorniho a je takova, ze naprosta vetsina orchestru dnes ladi na 442-3Hz, tzn. šponuje to ješte výš. Proč tomu tak je, není jasné a jednoznacne, me osobne to prijemne neni, a dle mych zkusenosti soudim ze ladeni se neda unifikovat - a jsem zastancem a propagatorem tzv. prirozeneho ladeni , i kdyz samozrejme vim, ze nejde aplikovat plosne, narozdil od temperovaneho ladeni.
Tech 440 to je presny priklad takove svetova unifikace - ISO norma, duvod proc, je jednoduchy: zjednodusuje to praktickou stranku cele veci - provadeni hudby, - jeste v baroku se ladilo vselijak, hral jsem z orchestrem v kostele v želivě, který má původní ladění varhan a tam bylo a 416Hz coz je uz o cely pulton niz nez soucasny stav. Pro muj mozek sileny otres, jelikoz je zvykli, ze pokud polozi prst na strune na urcite misto ma se mu ozvat urcity ton, tady to bylo o pul tonu vedle, tzn. zmatek pro referencni aparat v mozku (nevim co za centrum to sefuje) - a hmatova pamet se s tim vyporadavala dost spatne a vcelku jsem byl pri hrani provazen znacnou nejistotou.
LOOK: je to komplikovane, vyvoj vnimani zvuku lidskym uchem je hodne abstraktni zalezitost a resili to a stale resi vedci i hudebnici na celem svete.
Zrovna tvuj priklad s bachovym dilem je vymluvny sam za sebe, ta popisovana snaha od interpretu tu bezpochyby je a vzdy byla, ale o vysledcich (maximalni priblizeni se bachovu zameru) radsi pomlcim.
PIZI: rozdil uz jenom 3Hz, je dost velky a muze se projevit ruznymi zpusoby v zavislosti na situaci. nejde takto generalizovat.
Tomuto tematu se venuju uz par let a stale si pripadam dost na zacatku neb zrovna u toho zvuku nejaky objektivni ucinek pro lidske ucho je dost nejisty sam o sobe
doporucuju vsem, koho toto zajima lehce citelnou knihu neurologa O. Sackse "Musicophilia", kde se zabyva pripady svych pacientu, kteri maji trable s vnimanim hudby od tinitu az po hudebni halucinace.