STARE_CASY: No vidíš, co se týká vztahu obsah – forma, tak tam to právě vnímám obráceně. Girl fo Glass je (tedy zřejmě) soubor básní, ke kterému se váže i použitá forma. Kdežto u Domova desky vytvářejí pouze jakousi exkluzivitu, která ale významově nemá s hymnou, co dělat. Navíc úprava vnitřku na mě nevím proč působí lehce secesně (dekorativní písmo + barva papíru, resp. podtisku?).
A do třetice je to knížka o české hymně psaná anglicky, čili jestli se nemýlím, tak v podstatě turistický suvenýr (byť zřejmě pro turisty diplomatického typu). V takovém případě se vůbec nedivím, že do toho klient toliko investoval.
Ale jinak technologicky je to samozřejmě fajnová věc (to jsem předtím opomenul) a o řemeslné práci knihařů a sklářů není pochyb. Jen kdyby to třeba byla kniha o skle, anebo se to nějak jinak tématicky vázalo.
Girl of Glass samozřejmě je volným umělecký počinem (byť v praxi by kniha jistě byla realizovatelná a publikovatelná). Ale jde mi i o to, že volné umělecké počiny (vytvářené designéry) mají schopnost alespoň trochu ukázat, kam by se pak i užitá tvorba mohla ubírat a tím pádem mi přijde jako nesmysl vytvářet něco, co bude sice zajímavé, ale ve své podstatě se bude jednat o nevýznamovou pompu.