Muž jel autem, které se mu porouchalo blízko kláštera. Zaklepal tedy na vrata. Otevřel mu starý mnich. Muž mu vysvětlil, co se mu stalo a požádal o nocleh. Mnich ho milostivě uvedl do kláštera, hojně ho pohostil a dokonce mu opravil i to auto. Když se muž pokoušel usnout, zaslechl podivný zvuk.
Ráno se mnicha na tento zvuk ptal, ale ten jen řekl: "To ti nemohu prozradit. Nejsi mnich."
Muž byl sice zklamaný, ale poděkoval a šel svou cestou.
Po několika letech se tomu muži porouchalo auto před tím samým klášterem. Mnichové ho uvítali, pohostili a dokonce opravili auto. V noci uslyšel ten samý podivný zvuk, který už slyšel tenkrát před lety.
Ráno se ptal, co to bylo za zvuk, ale mnichové odpověděli: "To ti nemůžeme prozradit. Nejsi mnich."
"Dobrá, dobrá. Umírám zvědavostí. Jak se tedy stanu mnichem?"
"Musíš procestovat svět a pak nám říct, kolik je na světě stébel trávy a kolik zrnek písku. Když to zjistíš, staneš se mnichem."
Muž se vydal splnit tento úkol. Vrátil se za čtyřicet pět let a v klášteře oznamoval: "Procestoval jsem svět a zjistil jsem, na co jste se ptali. Na světe je 145 236 284 232 stébel trávy a 231 281 219 999 129 382 zrnek písku."
Mnichové odpověděli: "Blahopřejeme. Teď je z tebe mnich. Nyní ti ukážeme cestu k tomu zvuku."
Přivedli ho k dřevěným dveřím a opat řekl: "Ten zvuk je za těmito dveřmi"
Muž vzal za kliku, ale dveře byly zamčené. Řekl tedy: "Mohu dostat klíč?"
Mniši mu dali klíč a on odemkl dveře. Za dřevěnými dveřmi však byly ještě jedny - kamenné. Požádal o klíč k těmto kamenným dveřím. Mniši mu jej dali, on je odemkl a našel dveře vyrobené z rubínu. Požádal mnichy o klíč a když mu jej poskytli, našel další dveře ze safíru. Tak to pokračovalo přes smaragdové dveře, stříbrné dveře, topasové dveře a ametystové dveře.
Konečně mniši řekli: "Tak toto je poslední klíč k posledním dveřím."
Muž si oddechl, odemknul dveře, vzal za kliku a za těmito dveřmi celý ohromený našel příčinu toho divného zvuku. Ale tobě to nemohu říci, protože nejsi mnich.

Kněz a rabín měli své svatostánky hned vedle sebe a tak si koupili společně auto, aby mohli spolu jezdit do práce. Když rabín vykoukne z okna, vidí, že kněz polévá auto vodou, přestože je auto čisté. Přiběhne k němu a ptá se, co to dělá. Kněz mu odpoví, že ho podle křesťanského zvyku křtí vodou. Rabín odběhne, po chvíli se vrátí s pilkou na železo a autu uřízne 3 centimetry výfuku...

Chlápek, který smrděl jako lihovar, se těžce svalil na sedadlo v metru vedle faráře. Měl flekatou kravatu, stopy jasně červené rtěnky po tvářích a z půlky plnou láhev ginu čouhající v kapse. Vytáhl značně zmuchlané noviny a chvilku v nich četl.
Pak se ptá faráře: "Otče, nevíte, co způsobuje artritidu?"
"No, myslím, že nadměrná konzumace alkoholu a nevázaný sexuální život."
Opilec se s divným výrazem vrátil k novinám a pomrmlával si něco o nepochopitelných věcech a osudu.
Kněz chvilku přemýslí o tom, co řekl, a pak se opilci omlouvá: "Víte, nechtěl jsem být tak tvrdý. Jak dlouho máte artritidu?"
"Já ji nemám, ale tady píšou, že ji má Papež."

Jde farář po poušti a najednou se před ním objeví lev.
Farář se začne modlit:
"Pane Bože, dej tomuto lvovi křesťanské city."
Lev se postaví na zadní, sepne tlapy a říká:
"Děkuji ti, Bože, za jídlo, které teď přijmu."

Jde cestovatel jihoamerickou džunglí, když ho náhle obklíčí domorodci.
On na ně kouká, vidí ty napřažené oštěpy a šípy, povzdechne si a povídá:
"Jo, tak teď jsem v prdeli!"
Najednou se vedle něj objeví anděl a říká mu:
"Ne, nejsi. Seber ten velký kámen a vší silou s ním prašti do hlavy jejich náčelníka."
Cestovatel to udělá, náčelník padne mrtev na zem a anděl povídá:
"Teď jsi teprve v prdeli!"

Když Voltaire umíral, nikdo nevěděl co dělat, nakonec přeci zavolali kněze.
Kněz chtěl být raději důkladný, tak začal: Synu, odříkáš se Satana?
Voltaire: Drahý otče, teď mi opravdu nepřijde nejvhodnější doba začít si dělat nové nepřátele ...

Svatý Petr uslyší klepání na nebeskou bránu, otevře a uvidí tam stát muže.
Než se ho stačí na cokoliv zeptat, muž zmizí.
Po chvíli se klepání ozve znovu.
Když svatý Petr otevře, stojí před ním tentýž muž, ale v příští vteřině zmizí.
Poslyšte!"
zavolá za ním svatý Petr.
"Vy si ze mě děláte srandu, nebo co?"
"Ne,"
ozve se v dálce.
"Oni se mě snaží vzkřísit."

Ulicí Jeruzaléma běží Maří Magdaléna pronásledovaná davem, který chce cizoložnici kamenovat.
Ježíš ho však zarazí výzvou:
"Hoď kamenem, kdo sám jsi bez viny!"
Kameny padají z dlaní, jeden však přesto zasviští.
Ježíš zapátrá v davu a vyčítavě řekne:
"Ale mami...

Ježíš přijde znovu a hned vyrazí do Vatikánu.
- Poznáváte mě? Jsem tady, přesně jak jste doufali.
- Ale hned toho houmlesáka vyhoďte.
Dorazí tedy do Bílého domu.
- Poznáváte mě? Jsem tady, přesně jak jste čekali.
- Ale ať už tu toho hipísáka nevidím.
Vrátí se tedy nakonec do Izraele, prochází se po Tel Avivu.
- Opradu mě nikdo nezná?
Izák - No někoho mi ....ty poslechni .... rozpaž? No jasně! Sára honem, prkna a hřebíky, vždyť von už je tu zas!