_BENNY: jsem si jistý, že strach nebyl tou motivací.
prosím, jaké jsou ty axiomy objektivismu, které nezahrnují chování "obyčejného člověka" (kdo to vlastně je? to jsou ti, na něž se obracejí socialisté se svými billboardy?)
samozřejmě, že člověk filozofii potřebuje. nemám důvod tady vysvětlovat naprosté základy. pokud máš zájem, přečti si (nebo poslechni, to je pohodlější) Ayn Rand: Philosophy - Who Needs It. Pak můžem probrat, co ti nebude jasné, nebo s čím nebudeš souhlasit. (ovšem nečekám, že si to skutečně poslechneš)
Ono navíc, k čemu něco číst nebo poslouchat, když smysly a rozum ti tu hromadu textu nebo sluchových vjemů stejně interpretují úplně špatně, že?
Máš pravdu, že svoboda se definuje negativně. Jenomže svoboda není axiom. Svoboda musí být zdůvodněna a odvozena z faktů reality.
Jednáš na základě svědomí? Co to je? Jak víš, že tě svědomí neinformuje špatně? Samozřejmě ovšem je to jasné: svědomí - pocit provinění při špatném činu, nebo pocit harmonie při správném jednání - je jen samovolnou emocí. pokud budeš "vědět", že krást je správné, žádné svědomí tě při krádeži trýznit nebude (spíš naopak - bude tě trápit, pokud nevyužiješ příležitost ke krádeži). pokud budeš vědět, že krást je špatné, a přesto něco ukradneš, svědomí (emoce) se ozve. Takže, konstatoval jsi zde, že jednáš na základě emocí, a nikoliv racionálně.
Omezenost rozumu: to jsem zde již vysvětlil. Pokud uznáš omezenost rozumu, pak nejsi schopný obhájit žádné své poznání, žádné své stanovisko. (samozřejmě, schopnost poznání je omezena - časem, prostorem, kontextem již poznaného. to, že v 18. století dejme tomu neznali teorii černých děr neznamaná, že byla schopnost rozumu tehdejších lidí omezena. ale takto to samozřejmě skeptici nevykládají. ti vidí rozum omezený principiálně)
k poslednímu odstavci: nikolivěk. ano, jeden z nich nemusel přemýšlet racionálně. ale také jeden z nich mohl udělat chybu. co je na tom? to, že dva lidé mohou dojít k opačným závěrům neznamená, že by lidský rozum byl principiálně neschopný. pokud by pak tito dva lidé svoje výsledky konfrontovali, a ten, který se zmýlil, by se praštil do čela a se zvoláním "Á vida!" škrtl na svém papíře chybu, a zbytek už pak dořešil správně - pak je to přesně to, co tady tvrdím. člověk může být omylný, ale protože má rozum, může svůj omyl poznat a napravit.