Tak ke Zdroji:
rád bych sem psal výpisky častěji, ale moc nestíhám, takže jen oběcně, nikoliv ke konkrétním pasážím:
Ta otázka kterou Ayn vkládá postavám vedle Roarka a na kterou nedokáže Roark ani sám zatím zodpovědět (musím se zřejmě prokousat dalšími 400-500 stranami!?) - tedy co je Roark a čím některé zneklidňuje/pobuřuje, jiné přitahuje: je sám sebou, je schopný, je pracovitý a řídí se vlastní etikou - tak abych uchoval vlastní já vztyčené - tj. důstojnost sám před sebou. Veškeré konflikty jsou konflikty jeho samotného s lidmi, kteří přejímají obecné názory, s lidmy nadutými - s buržoazií:-)
Tj. Petr za a.) měl dám sám na sebe a byl by z něj výbornej account b.) ta jeho letargie a práve otevřeně propuklá nenávist k Roarkovy vychází z toho že ztratil patéř a Roark ji stále má. Naděje v Kateřině, ke které byl schopný zpočátku mluvit otevřeně,, je už zdá se pasé. Ká. vs Dom. - vtipně vybraná jména - poddajnost/obětavost vs. dominance. V případě Dominiky je zajímavá právě to uvědomění si sebé samé a společenských her kolem, na druhou stranu, ta neurčitost, jakási ztráta perspektivy, kterou Roark má - v reál.kom.umění u nás to byla postava intelektuála na scestí:-)
Btw.. tímhle mně Ayn přesně vytáčí: postavám nedovolí si tohle uvědomit, aby mohla dál podávat výčet různých charakterů a mohla ono zjevení odkrýt na konci. Nemluvě o těch hroznejch okatostech, jak si Peter představuje, jak hrozně bude vypadat Dominika, když je jasný že se s ní v knížce setká a bude hrát proti pól Kateřině, právě tím že bude narušovat společenské očekávání v kterých se Petr našel a de iure ztratil.
Postava levičáckého kritika architektury, který staví lid na piedestal je opět spíš profil buržoazie.
Btw. amíci jsou strašný hovádka co se týče architektury, funkcionalismus se v našem prostředí rozmohl s celou modernou a naše kultura (poezie, literatura, film: machatý, fryč, hackenschmied,, fotografie výt.umění apod.) byla hodně postavená na moderně. V tomhle ten jejich boj moc nechápu, ale furt je vidět v amer. filmech, co vnímaj jako krásu a je to k zblití.
Ale k Roarkovy ještě: jako Roarka u nás vídím v různých svérázech od Ladislava Klímy, přeš Haška, Hrabala, Bondyho (hehe, samosebou do jisté míry, jak by vypadal Roark v totalitní zemi:-) až k některým lidem které vídám kolem sebe.