Mne ta filosofie Ayn Randove pripada v tomhle paradoxne mnohem vic socialisticka nez ty puvodni anarchisticke pristupy. Mam pocit, ze anarchiste se chovali kdysi mnohem vic sobecky, nez by si i Randova prala. Myslim, ze pri dusledne aplikaci filosofie Randove skoncime v jakemsi korporatnim socialismu, a to proto, ze Randova se domniva, ze trzni smluvni vztahy vzdy nejlepe vyjadruji realne zajmy svych ucastniku, coz ale v pripade rozdilu v ekonomicky moci tech ucastniku neni pravda.
Pokud napr. odbory dosahnou toho, aby jejich clenove mene umirali pri pracovnich urazech, tak to znamena, ze ty odbory jsou efektivni v prosazovani zajmu svych clenu, a je treba to brat v potaz jako priklad efektivniho egoistickeho jednani. Totez plati i pri ruznych bojich o vysi platu atd. Ten soucasny protest ceskych lekaru je dobrym prikladem - ti lekari se chovali egoisticky a vyslo jim to - a nic jineho by z pohledu skutecneho egoisty nemelo byt podstatne.
Coz ovsem neznamena, ze ja jako ne-lekar bych mel ty lekare nejak podporovat. Ale filosofie proste musi byt nejak objektivni a je nutne tem lekarum priznat uspech. Jeste vetsiho uspechu by dosahli, kdyby si vynutili privatizaci zdravotnictvi, pak by meli vyssi platy. A jeste vetsim uspechem by bylo, kdyby dokazali se dohodnout na spoluvlastnictvi nejake nemocnice a efektivne a ziskove ji ridit - pak by kazdy z nich dostal i podil na zisku.