_BENNY: puvodne jsem chtel neco napsat sam za sebe, pak jsem si rekl, ze by bylo mozna ukvapene psat dojmy kdyz jsem se dostal teprve k treti tretine, ale uz to asi nemuzu vydrzet :)
ten comment ohledne Atlas Shrugged mi naprosto mluvi z duse. zacina to byt absurdnejsi a absurdnejsi. zatimco prvni tretina byla zajimava a legracni, postupne to ale prestava byt zabavne a zacina byt naivni az psychopatologicke. vsichni jsou bud supermani nebo nuly, jedinou vyjimku tam tvori kamarad hlavni hrdinky z detstvi, ktery neni tolik intelektualne nadan, o to vic je ideologicky verny. hlavni hrdina John Galt je fyzik a filosof, ktery ve 12ti letech utekl od rodiny, aby v 16ti pracoval ve fabrice, v mezicase si udelal postgradual a nakonec kdesi v horach postavil vlastnima rukama s pomoci par pratel cele mesto. kam se hrabe Chuck. ty monology jsou priserne, predehry k sexu, pokud na nej behem reseni vsech ideovych (ne)souladu vubec dojde, jsou trapne. clovek precte deset stran a nevi jestli k sexu nakonec skutecne doslo, nebo si ti dva jen povidali o svych pocitech, ktere v nich evokuje vzrusujici prace. pokud k sexu nakonec fakt doslo, je to zrejme jen z toho, ze se z ambiciozni podnikatelky (ktera ziskala doktorat z mechaniky nekdy ve 20ti) stane domaci zenuska, ktera miluje vareni a uklizeni. vsichni hrdinove stravili detstvi bud v praci nebo na univerzite, kde se ukazalo byt problem najit dostatecne mnozstvi titulu, kterymi by je bylo mozne ocenit.
konverzace mezi osobama probiha tak ze jedna postava polozi uplne kratkou a jednoduchou otazku a druha postava ji zahlti monologem na 5 stranek, nacez prvni osoba si rekne, ze nikdy s nikym v zivote nesouhlasila tolik jako prave ted. vse je absolutni, ideova totalita je vsudypritomna, vse je dotazeno do ideoveho extremu. same nikdy, vzdy, jedine apod.
Ayn zrejme vubec neznala psychologii lidi (nebo ji prisla jako zbytecnost) a proto si vymodelovala zcela nerealneho cloveka. vsichni se snazi argumentovat prisne logicky, kazdy s kazdym souhlasi, ale ve skutecnosti je to tam sama emoce. Ayn si pravdepodobne fakt myslela, ze emoce jsou jen produktem rozumu. lidi tam ve skutecnosti nemaji jine lidi radi, maji radi jen spolecne idee. pratele si tam vyuctovavaji kazdy halir a placaji se u toho po ramenou, ze jedine tak je to moralne spravne. nekdo se treba rozhodne pro nekoho usporadat slavnost a vybira vstupny, pritom mezi lidmi je mnohem obvyklejsi scenar, ze kazdy vypomuze s cim to pujde a cela akce je nakonec zadarmo, Ayn z penezni smeny udelala uplny fetis.
toho zaverecneho Galtova monologu se desim a nevim nevim jestli se na to docitani nevyprdnu :D