NICOLE: dobrá otázka: "existuje nahodilost?"

Když budu chtít naprogramovat umělou inteligenci (reálně v tomto světě), aby to nebyla nuda, budu potřebovat generátor náhodných čísel. V určitém okamžiku, při určité konfiguraci atomů ve vesmíru, rozhodnutí UI bude (do určité míry) náhodné, variabilní. Právě tím se pro mě UI stává "svobodnou vůlí", životem, vědomím. A ne předem nadefinovaným strojem.

Co když UI v první fázi "uzamknu do virtuálního vesmíru". Jejímu vnímání nebude zpřístupněna naše realita, nebude se moc podívat na počítač, ve kterém její vědomí probíhá, nebude smět zkoumat generátor náhodných čísel, ani nebude vědět, zda generátor existuje.
Pokud by "prohlédla za oponu" a zjistila, že generátor náhody je podfuk, že se jedná o předem určený a v každém okamžiku odhadnutelný (nebo ovlivnitelný) výpočet "pseudo-náhody", připadalo by jí její rozhodování stále svobodné? (Např. všechna náhodná čísla by byla předem zaznamenána v tabulkách.)

A pokud by za oponou objevila poctivý generátor náhody. Třeba i nějaký (svým způsobem deterministický) výpočet náhody, u kterého si ale nepamatujeme počáteční semínko a budoucí výsledky nejsme schopní odlišit od skutečně náhodných výsledků. Kdyby se v každém jednom rozhodnutí UI uplatnily miliony vazeb neuronů v její neuronové síti a toto jedno rozhodnutí je tedy (do určité míry) ovlivněno miliony náhodných čísel... Měla by UI svobodnou vůli? (I kdyby výpočet náhody byl - v tomto matematickém pojetí výpočtu náhody - deterministický?)

NICOLE: a existuje vubec kauzalita? :)
NICOLE: ... a znovu, lze z pouhe naslednosti jevu (byt opakovane) vyvozovat pricinnou souvislost?

tu genetiku nechám stranou úplně, předevšim proto, že ..

NICOLE: cesta přez otázku vést může, jen moc nevim, kam, ve vztahu k vůli nebo ke svobodě anebo svobodný vůli, by tě taková představa o možnosti existence náhody měla posunout.
svobodná vůle přece nespočívá v tom, jestli můžeš dopředu určit povahu a situaci všech věcí, ale v tom, jestli na onu situaci (všech věcí v celku) můžeš zareagovat alternativně a nebo naopak daně, nota bene daně podle toho v jakym stavu jsou všechny ty věci v tý situaci celkový. takže nehlědě na to, jak uzavřená a zaklíčovaná je tvoje situace teď a tady .. diskuze je o tom, jestli existuje jenom jedno řešení nebo biť jenom deset. ale pokud máš možnost vybrat z deseti, furt je tam jakejsi prvek svobodný vůle .. jakože co se vnější dannosti týče. pak je ještě svoboda vnitřní a to sice jak moc seš produkt svojí doby a míst kde žiješ a společnosti ve který žiješ (včetně třeba věcí z genetický paměti), a jak moc nezávisle na tom seš schopná postupovat.

obojí je správně ... člověk je, podle osobní úrovně, samostatně myslící, konající, tvořící bytost, nebo se k tomu alespoň nějakým způsobem propracovává (většinou na základě zkušeností, kterýma prochází, nikoliv z knih nebo podobných záznamů (o zkušenostech) nehledě na to, že takový materiál dokáže člověka nastartovat.

na druhou stranu jeho život, hlavně ty zkušenosti, který na něj, čekaj jsou spletence velice dalekejch řetězců souvislostí (tak dalekejch jako je život na zemi) a tak dostát v takovém prostředí svého prvního úkolu - a to sice stát se semostatně uvažující a tvořící bytostí - je věcí nelehkou a vzhledem z těm vleklejm příčinám a souvislostem se může jevit až hrůzně komplikovanou. a tak se často stává, že člověk by nejradši rezignoval na svoje lidství, bohužel tak často dokáže žít celé roky, aniž by si nějak připustil svojí pravou povahu a na základě jejích daností se snažit obstát nebo ustát svojí situaci, pozici.

za oči v tomto smyslu otevírající považuju především osobní zkušenosti a zážitky mystické, spirituální nebo náboženské povahy, zájem o alternativní způsoby péče o štěstí, zdraví, tělo, duši, místo, krajinu ... pokud člověk sám neví jak na to, pak je dobrá četba nebo semináře, knih - většinou spíš s duchovní nebo prakticky_naučnou tematikou, než vědecké práce, tím méně ty populární. protože věda se ke světu ani k člověku jako k celku nevztahuje.

knihy ... marko pogačnik - dcera gaie, elementární bytosti, systémy země a síla kristova
tomáš keltner - transformace vědomí
fred hageneder - STROMY velká kniha
pavel kozák - energie krajiny, posvátná geometrie čech a moravy