GHOSTSTALKER: Vždyť právě. Současná úprava může být pro laika matoucí, protože si podle vzoru TZ může představovat, že obsažený katalog přestupků je úplný. Teď bude jeden zákon pouze a právě obecnou částí přestupkového práva a zvláštní část bude dál (celkem nevyhnutelně) roztříštěná.

E42: To ovšem stále budou, ostatně zákon se jmenuje "o některých přestupcích".

ELWERINE: Tak má to svou logiku, když přestupky jsou narozdíl od TČ rozeseté po spoustě zákonů.

ELWERINE: PO i FO jsou v 250/2016 Sb.

V 250 je obecná část hmoty a proces, v 251 je zvláštní část hmoty.

a heleme se, novy prestupkovy zakon a zakon o odpovednosti az prestupek.. proc je to zvlast??
250/2016 Sb. - Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
http://www.sbirka.cz/POSL4TYD/NOVE/16-250.htm
251/2016 Sb. - Zákon o některých přestupcích
http://www.sbirka.cz/POSL4TYD/NOVE/16-251.htm

taky slusny pocin

223

ZÁKON

ze dne 28. června 2016

o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě


Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


§ 1

Prodejní doba v maloobchodě a velkoobchodě

(1) V maloobchodě a velkoobchodě1) je zakázán prodej o těchto státních svátcích a ostatních svátcích2)

a)
1. leden - Den obnovy samostatného českého státu a Nový rok,

b)
Velikonoční pondělí,

c)
8. květen - Den vítězství,

d)
28. září - Den české státnosti,

e)
28. říjen - Den vzniku samostatného československého státu,

f)
25. prosinec - 1. svátek vánoční a

g)
26. prosinec - 2. svátek vánoční.

(2) V maloobchodě a velkoobchodě1) je zakázán prodej v den 24. prosince - Štědrý den od 12.00 do 24.00 hodin.

(3) Omezení prodejní doby uvedené v odstavcích 1 a 2 se nepoužije na provozování

a)
prodejen, jejichž prodejní plocha nepřesahuje 200 m2,

b)
čerpacích stanic s palivy a mazivy,

c)
lékáren,

d)
prodejen v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích,

e)
prodejen ve zdravotnických zařízeních,

f)
maloobchodu a velkoobchodu v době, kdy je vyhlášen stav nebezpečí3), nouzový stav4), stav ohrožení státu4) nebo válečný stav4).


§ 2

Omezení stanovené v § 1 odst. 1 a 2 se vztahuje obdobně i na prodejní a výkupní dobu zastaváren, provozoven určených k obchodování s použitým zbožím a zařízení určených ke sběru a výkupu odpadů, a to bez ohledu na velikost prodejní nebo výkupní plochy.


§ 3

Správní delikty

(1) Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, se dopustí správního deliktu tím, že provozuje prodej v maloobchodě nebo velkoobchodě anebo prodej nebo výkup v provozovně uvedené v § 2 v době, kdy je jejich provozování zakázáno podle § 1 a 2.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 je možné uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč. Dopustí-li se právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, správního deliktu uvedeného v odstavci 1 opakovaně, je možné uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč.

(3) Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí Česká obchodní inspekce5). Na řízení podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení6).


§ 4

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.


Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.


____________________________________________________________

1)
Příloha č. 4 bod 48 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4)
Čl. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
5)
Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

KASUMI: To je dobra legislativni blbost, ty paragrafy 3 az 6... nebo je tam umyslne pouzita koncepce pravni fikce ("povazuji se")? Vzbuzuje to otazku, zda to vymezeni je kogentni/taxativni, nebo existuji i dalsi drobne opravy, ktere v tom narizeni vyslovne nejsou vymezene a na ktere se nevztahuje ten nakladovy limit. A pritom v par. 2 u drobne udrzby je jasna legalni definice ("rozumi se"), byt relativne neurcita/demonstrativni.

VYHLÁŠKA

ze dne 23. září 2015

o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení
v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu


Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 374a písm. d) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 218/2011 Sb. a zákona č. 139/2015 Sb., a podle § 131 písm. b) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 139/2015 Sb.:


§ 1

(1) Tato vyhláška upravuje výši paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce.

(2) Pro určení hodnoty sporu se použijí obdobně ustanovení o tarifní hodnotě podle advokátního tarifu1).

(3) Pro účely vyhlášky se úkonem rozumí zejména:

a)
písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění,

b)
příprava účasti na jednání,

c)
účast na jednání před soudem, a to každé započaté dvě hodiny,

d)
jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny,

e)
návrh na předběžné opatření, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim,

f)
odvolání, návrh na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost,

g)
návrh na zajištění důkazu nebo dědictví,

h)
návrh na opravu odůvodnění rozhodnutí, na odstranění následků zmeškání lhůty a na změnu rozhodnutí odsuzujícího k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách,

i)
účast při přípravě jednání.


§ 2

(1) Při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon.

(2) Ve věcech výkonu rozhodnutí a exekučního řízení, je-li vymáháno peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, činí výše paušální náhrady za podání návrhu na zahájení řízení 100 Kč.

(3) V případech neuvedených v odstavcích 1 a 2 činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a pro účely § 89a exekučního řádu 300 Kč za každý úkon.


§ 3

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.


Ministr:
JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r.

Komisi pro nový trestní řád povede Dagmar Císařová | PravniRadce.iHNed.cz -
http://pravniradce.ihned.cz/c1-64039860-komisi-pro-novy-trestni-rad-povede-dagmar-cisarova

Jsem zvedavi, jestli se vubec dozije jeho vydani :).

KASUMI: bylo jen vedle v NOZu :)

uz tu bylo?
SBÍRKA ZÁKONŮ - NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. října 2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob - Sbírka zákonů - Sagit
http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb13351&cd=76&typ=r

351
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 16. října 2013,
kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob

Vláda nařizuje k provedení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1

Toto nařízení upravuje
a) výši úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky,
b) způsob určení odměny a výpočet náhrady hotových výdajů likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem,
c) vydávání a vedení Obchodního věstníku a
d) rozsah a způsob zveřejnění zápisů ve veřejném rejstříku.
ČÁST DRUHÁ
VÝŠE ÚROKU Z PRODLENÍ A NÁKLADŮ SPOJENÝCH S UPLATNĚNÍM POHLEDÁVKY
§ 2

Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
§ 3

Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.
ČÁST TŘETÍ
ODMĚNA LIKVIDÁTORA, LIKVIDAČNÍHO SPRÁVCE A ČLENA ORGÁNU PRÁVNICKÉ OSOBY JMENOVANÉHO SOUDEM
§ 4

Jsou-li odměna a hotové výdaje náležející likvidátorovi, likvidačnímu správci a členovi orgánu právnické osoby jmenovanému soudem hrazeny státem, vyplácí tyto částky soud, který odměnu určil.
Odměna likvidátora
§ 5

(1) Základem pro určení odměny likvidátora je čistý majetkový zůstatek, který vyplyne z likvidace (dále jen „likvidační zůstatek“).

(2) Dojde-li na základě rozhodnutí soudu k obnově likvidace, je základem odměny likvidátora likvidační zůstatek, který vyplyne z obnovené likvidace.
§ 6

(1) Odměna likvidátora činí ze základu
do 100 000 Kč 15 %,
nad 100 000 Kč do 500 000 Kč 15 000 Kč + 10 % z částky přesahující 100 000 Kč,
nad 500 000 Kč do 1 000 000 Kč 55 000 Kč + 7 % z částky přesahující 500 000 Kč,
nad 1 000 000 Kč do 20 000 000 Kč 90 000 Kč + 5 % z částky přesahující 1 000 000 Kč.

(2) Částka nad 20 000 000 Kč se do základu pro určení odměny likvidátora nezapočítává.

(3) Podle okolností případu lze odměnu likvidátora podle odstavce 1 přiměřeně zvýšit nebo snížit. Zvýšit odměnu lze pouze do výše likvidačního zůstatku.
§ 7

(1) Skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního zůstatku, nebo nedostačuje-li likvidační zůstatek k úhradě odměny likvidátora, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč. Podle okolností případu lze odměnu likvidátora přiměřeně zvýšit až do výše 20 000 Kč.

(2) Hradí-li stát odměnu likvidátora, uhradí ji v rozsahu, ve kterém ji nelze hradit z likvidačního zůstatku.
§ 8

Provedlo-li likvidaci více likvidátorů, náleží každému z nich podíl odměny určené podle § 5 až 7 podle rozsahu a délky doby jeho činnosti.
§ 9
Výše náhrady hotových výdajů likvidátora

(1) Likvidátorovi náleží cestovní náhrady v rozsahu a za podmínek stanovených pro zaměstnance v pracovním poměru v zákoníku práce s tím, že za pravidelné pracoviště likvidátora se považuje jeho sídlo, případně bydliště.

(2) Likvidátor má právo na náhradu účelně vynaložených hotových výdajů v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů.

(3) Hradí-li stát náhradu hotových výdajů v případě, že ji nelze zcela nebo zčásti uhradit z majetku zrušené právnické osoby, uhradí ji v rozsahu, ve kterém ji nelze hradit z těchto zdrojů, nejvýše však ve výši 50 000 Kč.
§ 10
Odměna a výše náhrady hotových výdajů likvidačního správce

(1) Ustanovení tohoto nařízení o výši odměny a náhrady hotových výdajů likvidátora se použijí obdobně na určení výše odměny a náhrady hotových výdajů likvidačního správce.

(2) Základem pro určení odměny likvidačního správce je výtěžek zpeněžení majetku tvořícího likvidační podstatu likvidačním správcem po odečtení nákladů vynaložených na správu majetku a nákladů vynaložených na jeho zpeněžení.
§ 11
Odměna a výše náhrady hotových výdajů člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem

Členovi orgánu právnické osoby jmenovanému soudem náleží odměna a náhrada hotových výdajů ve stejné výši a rozsahu jako ostatním členům tohoto orgánu v obdobném postavení.
ČÁST ČTVRTÁ
OBCHODNÍ VĚSTNÍK
§ 12

Vydávání Obchodního věstníku (dále jen „věstník“) zabezpečuje Ministerstvo vnitra prostřednictvím portálu veřejné správy (dále jen „portál“).
§ 13

(1) Vyžaduje-li zákon zveřejnění zápisu do veřejného rejstříku, nebo uložení listiny ve sbírce listin ve věstníku, považuje se za zveřejnění ve věstníku uveřejnění zápisu, nebo uložení listiny ve sbírce listin způsobem umožňujícím dálkový přístup podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

(2) Ve věstníku se mohou zveřejňovat údaje, u nichž zákon ukládá povinnost jejich zveřejnění, avšak nestanoví způsob zveřejnění.
§ 14

(1) Ve věstníku se zveřejňují v plném znění údaje, jejichž zveřejnění ukládá zákon, s uvedením jména, názvu nebo obchodní firmy, adresy sídla nebo adresy místa pobytu a identifikačního čísla osoby, které se zveřejnění týká. Je-li osoba zapsána do veřejného rejstříku podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, uvede se též rejstříkový soud a spisová značka, pod kterou je veden rejstříkový spis.

(2) Zápisy a listiny podle § 13 odst. 1 se zveřejňují v rozsahu, v jakém se tyto zápisy a listiny uveřejňují podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup s uvedením doby zveřejnění.
§ 15

Údaje určené ke zveřejnění ve věstníku se v případech uvedených v § 13 odst. 2 zasílají provozovateli portálu.
ČÁST PÁTÁ
VEŘEJNÉ REJSTŘÍKY
§ 16

(1) Údaje zapsané ve veřejném rejstříku a listiny uložené ve sbírce listin jsou zveřejněny jejich uveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 3 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

(2) Údaje a listiny podle odstavce 1 se zveřejňují v rozsahu, v jakém se tyto zápisy a listiny uveřejňují podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup s uvedením doby zveřejnění.

(3) Údaje podle § 25 odst. 2 a listiny podle § 68 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob se nezveřejňují.
§ 17

(1) Pokud zápis, změnu nebo výmaz zápisu ve veřejném rejstříku provádí soud, návrh na zápis, změnu nebo výmaz zápisu se podává prostřednictvím elektronicky vyplněného formuláře na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Takto vyplněný formulář lze soudu zaslat jak v elektronické, tak v listinné podobě.

(2) Odstavec 1 se nepoužije v případech, kdy se zápis provádí nebo mění z úřední povinnosti nebo nebyl-li pro zapisované osoby předepsán formulář.
§ 18

Listiny, které se zakládají do sbírky listin, jimiž se nedokládají skutečnosti uvedené v návrhu na zápis, změnu nebo výmaz zápisu ve veřejném rejstříku, se podávají pouze v elektronické podobě ve formátu Portable Document Format (přípona pdf).
ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ
§ 19
Přechodná ustanovení

(1) Výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

(2) Došlo-li k prodlení s plněním dluhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, řídí se minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

(3) Povinnost podávat návrh na zápis, změnu nebo výmaz zápisu ve veřejném rejstříku prostřednictvím elektronicky vyplněného formuláře v souladu s § 17 odst. 1 ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení dopadá i na osoby zapsané ve veřejném rejstříku přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
§ 20
Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:
1. Nařízení vlády č. 503/2000 Sb., o Obchodním věstníku.
2. Nařízení vlády č. 408/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 503/2000 Sb., o Obchodním věstníku.
3. Nařízení vlády č. 511/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 503/2000 Sb., o Obchodním věstníku, ve znění nařízení vlády č. 408/2003 Sb.
4. Nařízení vlády č. 127/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 503/2000 Sb., o Obchodním věstníku, ve znění pozdějších předpisů.
§ 21
Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Předseda vlády:
Rusnok v. r.
Ministryně spravedlnosti:
Benešová v. r.

KIE: Teoreticky by mohla jit rovnou ustavni stiznost - proti opatreni/jinemu zasahu. Ale nevim ted bez predpisu nevim, jestli neni aspon nejaky vnitrni prezkum dle jednaciho radu (predseda soudu apod.), ktery by bylo treba absolvovat.

V ramci opravnemu prostredku proti samotnemu rozhodnuti o veci by to imho slo, ale musel bys to asi vytykat uz od zacatku.

KIE: Ani tam neni nejaka konkretizace - typu nejpozdeji do 24h od objednani (mozna bude v kancelarskem radu)...

Btw, jak bys to procesne dostal k US? Prijdes na spisovnu, vyzadas si spis, urednice ti ho odmitne dat, a co dal?

Novela jednaciho radu (vyhlaskou c. 322/2013 Sb.) a nove zneni § 8/1:

Do soudního spisu nebo veřejných rejstříků
právnických a fyzických osob lze u soudu nahlížet a pořizovat
z nich opisy a výpisy podle zvláštního právního
předpisu v úředních hodinách pod dozorem pověřeného
zaměstnance soudu. Místnosti k tomu určené
musí být zřetelně označeny a uvedeny na orientační
tabuli soudu. Pro nahlížení do soudního spisu je třeba
předchozí objednání.

Tak uz to soudni urednice budou mit vyslovne upravene v pravnim predpisu... samozrejme se nabizi otazka ustavnosti, resp. zakonnosti (§ 44/1 OSR afaik nijak novelizovan nebude).

KASUMI: Doufam, ze opomenuti odpovidajici novelizace NOZ nenaznacuje, ze se s nim jaksi nepocita :).

a jeste to, co uz vime, ale proc si to nepripomenout :)

od 1.7.2013
1) Změna nařízení vlády o úrocích z prodlení - 142/1994 Sb.

Zvyšuje se zákonný úrok o 1 procentní bod (reakce na nízké sazby) a zavádí se min. částka „nákladů“ na vymáhání pohledávky, která může být vymáhána po dlužníkovi.

§ 1
Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm [bylo 7]procentních bodů.

§ 2a
Jde-li o závazkový vztah mezi podnikateli nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. [úplná novinka]

Přechodná ustanovení

1. Výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí dosavadními právními předpisy.

2. Minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění tohoto nařízení, náleží věřiteli v případě, že k prodlení s plněním závazku došlo po dni nabytí účinnosti tohoto nařízení.


2) Změna obchodního zákonů

Do § 340 ohledně doby plnění, tedy způsobu zániku závazku dlužníka, se připojily nové čtyři odstavce č. 3 až 6

(1) Dlužník je povinen závazek splnit v době stanovené ve smlouvě.

(2) Není-li doba plnění ve smlouvě určena, je věřitel oprávněn požadovat plnění závazku ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu po té, kdy byl věřitelem o plnění požádán.

(3) Cenu za dodávku zboží nebo poskytnutí služeb ve vztazích podle § 261 odst. 1 nebo závazku dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu dlužníkovi je dlužník povinen zaplatit do 30 dnů

a) ode dne, kdy mu byla doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy,

b) i bez výzvy k plnění
1. ode dne doručení zboží nebo poskytnutí služby, není-li možné určit den doručení faktury nebo jiné výzvy podobné povahy, nebo bude-li mu doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy dříve, než zboží nebo služba,
2. ode dne převzetí, bylo-li ujednáno převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, zda byl závazek řádně splněn, a jestliže mu bude doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy před převzetím nebo ověřením zboží nebo služby.

(4) Smluvní strany si mohou sjednat dobu splatnosti delší než 60 dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.

(5) Je-li ujednáno převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, zda bylo řádně splněno, nesmí být sjednaná doba takového převzetí nebo ověření delší než 30 dnů. Ujednat dobu převzetí nebo ověření delší než 30 dnů lze jen tehdy, není-li to vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.

(6) Je-li dlužníkem veřejný zadavatel, dobu splatnosti delší než 30 dní lze ujednat jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku a doba splatnosti nepřesahuje 60 dnů, přičemž den doručení faktury nebo jiné výzvy obdobné povahy nesmí být předmětem smluvního ujednání; ustanovení odstavce 4 se nepoužije. Ustanovení věty první se použije i na vztahy mezi věřitelem a subdodavatelem, plní-li věřitel závazek veřejnému zadavateli prostřednictvím subdodavatele.

A dále se doplnil nový § 343a a § 343b

§ 343a
Dohoda o době plnění odchylující se od § 340 odst. 4 až 6 a dohoda o výši úroku z prodlení, je-li vůči věřiteli hrubě nespravedlivá, je neplatná. Dovolat se její neplatnosti může i právnická osoba založená s cílem hájit zájmy podnikatelů22).


§ 343b

(1) Platí, že dohoda vylučující úrok z prodlení je hrubě nespravedlivá.
(2) Má se za to, že dohoda, která vylučuje náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, je hrubě nespravedlivá.