Tak nějaká tá místa které máme rádi. A k nim nějaké ty pověsti co jsem různě zaslechl, vyčetl a asi by se to dalo pojmenovat jako sbírka pohádek Starého psa.
Kdo jste byl někdy kousek od Prahy v Brdech určitě mi dáte za pravdu že je tam opravdu hezky. Brdské lesy mimo jiných míst ukrývají i několik zřícenin, každá je samozřejmě opředena spoustou tajemných pověstí, ale ty si povíme jindy.
Teď bych se rád zmínil o patronovi brdského pohoří Fabiánovi. Než se stal duchem byl Fabián normálním rytířem, žil na kopci Velká Baba (říká se tam také V Zabitých) tyčícím se na druhé straně údolí Chumavy, kde je taková zajímavá skála na které stával jeho hrad.
Protože byl Fabián trochu na ženský, tak se nevyhnul občasným problémům a právě ten poslední mu byl osudný. Jednoho dne si přivedl na svůj hrad ženu a tím dost rozhněval místní čarodějnici, která byla jeho milenkou. Čarodějnice žijící v lesích okolo hradu si zavolala na pomoc živly a v jedné obzvláště bouřlivé noci by Fabiánuv hrad zničen, jeho žena byla začarována a on se stal duchem.
A protože ani ženská pomsta nedokáže zničit dobré srdce tak se Fabián stal patronem Brd a lidem spíše pomáhal a chránil své lesy. Přitom stále přebýval na Babě kde se od té doby také říká "Fabiánovo lože".
Říká se třeba že kdysi dávno žil na Studeném Vrchu uhlíř jehož syn byl v okolí známý pytlák a tak na sebe Fabiánuv trest nenechal dlouho čekat.
Ten pak jeho otci sfoukával plamýnek v kamnech tak dlouho dokud si svého syna pořádně nevychoval.
Také se říká že není dobré v těchto lesích napodobovat houkání sovy, to pak Fabián teskní a volá svou ženu a způsobuje tím špatné počasí.