Lidice, 2011
O jednom z největších českých projektů za poslední dobu toho bylo napsáno mnohé. Nejdříve se zjistilo, že scénář Zdeňka Mahlera, který s ním vyhrál nějakou hušákovskou cenu je nedotažený, takže původní režisérka Alice Nellis jej musela předělávat. Načež onemocněla a filmu se musela chtě-nechtě vzdát ve prospěch Petra Nikolaeva. Ten je znám hlavně jako režisér poměrně ceněné věci …a bude hůř.
Točit Lidice, film (někteří ještě koketují s předponou velko - tak to se, milánkové, uklidněte) o vypálení jedné české vesnice za heydrichiády, byl trochu oříšek. Na pár témat je tahle republika prostě citlivá, takže jakmile se někdo dotkne hokejistů, Evy a Vaška nebo řádění nacistů v českých zemích, je holt zle.
Lidice si prostě zasloužily jiný přístup než většina domácí tvorby za uplynulých pár let. Nikolaev se toho chopil po svém, takže ačkoliv hned první scénou, která se na plátně objeví, je soulož, snímek vás vtáhne do víru prakticky okamžitě. Čímž samozřejmě nutně neříkám, že se na téhle vlně veze po zbytek 126 minutové stopáže. Má hluchá místa (zvláště ke konci), ty se ale lehce podaří vytěsnit z hlavy na úkor těch slušných.
Jenže – to není zásluhou na začátku vzpomínaného scénáře. Za to může spíš režisér a kamera Antonia Riestry (mimochodem místy rozmazaná a nepodařilo se mi rozluštit, zda to byl záměr, nebo demence, ale filmu to neprospělo). Ani pár dní po zhlédnutí filmu se totiž nemohu zbavit dojmu, že Mahler sice dokázal poslepovat pár konkrétních věcí do jednoho celku, ale po zevrubnějším zkoumání to celé nějak nesedí. Chápu, je to film, musí se v něm občas jednat zkratkovitě na úkor něčeho dalšího, ale snad divák není takový blb, aby si neuměl dát dohromady dvě a dvě.
V hlavní roli se představí (překvapivě umírněný) Karel Roden coby Šíma, který si ve vězení odpykává trest za zabití svého syna. A právě to vězení je jednou z největších slabin Lidic. Je jasné, že scénárista z toho (díky své pohodlnosti?) potřeboval nějak vybruslit a loch byl jednou z možností, takže proč ji nevyužít. Jenže celý film to strašně zpomaluje. Už už semá „vypalovat“, promiňte mi mou familiérnost, a najednou jsme zpátky v lágru? Aha – Šíma má (úplnou náhodou) tisknout seznam obětí poprav na zítřek. A co čert nechce, jsou to muži z Lidic, odkud pochází. V další scéně zase jede jeho druhý syn na Heydrichův houslový koncert na Pražský hrad. To jsou takové náhody, až to bije do očí. Nehledě na to, že to z filmu dělá spíš televizi s více ději najednou.
Lidice mají i světlé chvilky. Třeba právě scénu vypalování, kdy vojáci popíjejí pivo, skvělou výpravu, zvládnutí reálií (sudy s vápnem na korbě, hodně syrová scéna zplynování dětí) nebo některé dialogy (ping-pong „Atentát na Heydricha byl v pořádku.“ – „Já si to myslím taky.“). Pokud si myslíte, že se mezi nimi zaskvěl i Jan Budař, pak ano, ale to nic nemění na tom, že hraje pořád ty samé rádobyvtipné nahrávače a už mě tím trochu unavuje.
Asi nejlepší scénou filmu je pak Šímův příjezd do zasněžených Lidic. Tedy do míst, kde dřív Lidice stály. Tady pro mě ovšem nastal asi největší problém filmu. Ten totiž pokračuje ještě dobrých dvacet minut a jednou ze stěžejních scén je návrat lidických žen do památných míst. Na monstrakci dorazí i Šíma, který se místní papaláše snaží přesvědčit, že jako jediný muž přežil. To se jim ale nehodí do krámu, takže je odvezen kamsi na pole a začíná žít život v bývalé výhybkárně.
Zde jakoby se ujal režie Filip Renč a točil pokračování Hlídače č. 47. Mě je přece úplně jedno, co ta postava dělala „poté“. Realita s fikcí si mnou ruce. Takovou dávku patosu jsem naposledy zažil u Tmavomodrého světa, kde ležel Ondřej Vetchý na posteli v nemocničním lágru. Vrcholem byl výčet jmen Lidice v závěrečných titulkách, které autoři stáhli odněkud z jihoamerického klonu Facebooku.
Lidice jsou slušný film, výborné rozhodně ne. Pro děti školou povinné akorát, pro ty, kteří se chtějí dojímat také. Nic víc, nic míň. Někomu se to jistě bude zdát dostačující. Ale stále si kladu otázku – jak by ten film vypadal, kdyby jej přece jen točila Nellis? Osobně se totiž domnívám, že tak moc by na pilu netlačila. Ale to je asi tak vše, co pro to mohu dělat.
PS: Scéna s králíky je hloupá, raději se podívejte na tohle -
http://www.csfd.cz/film/92352-rabbits/