_PINKY: ja ti muzu doporucit akorat ucitele se kterejma mam zkusenost, ale to je vsechno podobna skola neb vychazi z Ashtangy:

Dalibor Stedronsky je puvodni ucitel temer vsech lidi co ted v cechach ucej Ashtangu:
http://ashtanga.cz/

Petr Smil je moc hodnej kluk, jezdi do Indie a je vseobecne rozvinutej jogin:
http://www.pranayoga.cz/

Pavel Hub je kamarad, zrovna se taky vratil z Indie, takze je ted celej hodne pranajamovej a duchovni:
http://yogalibre.cz/

no a pak Lenka Nezvalova kdybys chtela cvicit pod zenskym vedenim. To je takova jogova bohyne:
http://www.lenkalucieyoga.cz/

_PINKY: no to mas tezky. ono delat jakoukoliv pokrocilejsi pranajamu s lidma z ulice je nebezpecny, nikdy nevis co se zacne dit. u pranajamy ktera se dela v krishnamacharyove jogovy linii (ashtanga, iyengar) jsou dost dlouhy zadrze a veci se pak dejou hroozne rychle, v indii se k ni poustej lidi az po tom co cvicej minimalne dva roky a cvicej i druhou serii (hodne zaklonu). no a meditaci uz vubec, malokdo vydrzi deset minut sedet, natoz se soustredit (nebo nesoustredit), tu najdes daleko spis u jinejch dusevnich skol - u zenistu, tibetanistu a vipassanistu. takze pranajama a meditace (aspon co jsem v cechach zazil) se delaj spis na vicedennich akcich, kde je na to klid, jsou tam lidi co cvicej pravidelne a je tam i prostor resit co se deje a proc. jinak ja za timdle pokracovanim jezdim do indie a myslim ze tu to tak dela vicero lidi :)

STQ: to jsou dobré náhody, protože do Yogacentra v Holešovicích chodím už přes tři roky pravidelně... Na kurzy jsem tam už koukala, bohužel od října jsou již vyprodaná místa a další kurz budou vypisovat v lednu. Jinak moc díky za info a snahu pomoci mi.

IOM_NUKSO: ano, postupně, pomalu, s respektem jemně překračovat vlastní limity a hranice a tím je mapovat - tohle je potom mnohem širší koncept učení se, který se promítne do dalších životních oblastí a prodchne je právě respektem k sobě a svým limitům, oceněním vlastních dovedností a jejich hranic, prostě takovou hezkou lidskostí :-)

IOM_NUKSO: vsak jasne, pomalu a postupne je spravny :) akorat jsem u sebe casto pozoroval rozdil mezi tim, co si myslim ze telo nezvladne a co telo skutecne nezvladne. a zrovna u stoju na hlave, na rukach a zaklonu to (pro me) byl vetsinou spis problem hlavy nez tela...