RAINBOF: to jsme se učili v ústavu, Střední průmyslové škole elektrpotechnické v Ječné ulici v Praze. Během hodiny, výuky pájení, si učitel četl noviny a my se potýkali s pájecím kopytem a drátky a cínem. Naučit jsme se to museli sami. Učitel nám nehýbal rukama. Na konci hodiny přeměřil síťky, prohlásil, že jsme nemehla a hodina byla u konce. Koupil jsem si trafopájku za Kčs 105.- (to byly tenkrát velký peníze, tu trafopájku mám ji dodnes) a trénoval jsem doma sám bez soudruha učitele.

QWWERTY: já tyhle komunity nějak moc nemusím. Vyvolávají ve mně vzpomínky na éru Chruščova a Stalina, na komunitní byty. Je to sice od tématu, ale z dnešních lidí, zejména tady na nyxu, asi sotva kdo ví, co byly komunity a komunitní byty. Mám to popsat? Viděl jsem je na vlastní oči i lidi, kteří v nich žili a často ještě žijí. Groteska je, že tyhle "komunity" se vytvářely ještě v 70tých letech minulého století také v Itálii, třeba na západním předměstí Říma a existují tam dodnes. Běžné jsou komunity ve favelách v latinské Americe.
Jedna moje známá, co bydlí v Praze na Proseku byla šokovaná, když se do paneláku přistěhovali číňani a pojali celý panelák jako komunitu a chtěli k ní chodit vařit, mýt se, a na záchod ... :)
Takže si myslím, kdo chce dělat elektroniku a naučit se pájet, mohl by si koupit aspoň vlastní voltmetr a páječku.