RCROW: Nejsem historik, tak jen můj názor. Motivace byly samozřejmě různé, například:
1) Nulová identifikace s Rakousko - Uherskem jako vlastí
2) Národně-buditelský idealismus
3) Touha po socialistické revoluci (proto také po revoluci 1917 někteří bojovali na straně revolucionářů proti legiím)
4) V případě jednotek, které dezertovaly jako celek určitě i "jen" sounáležitost s jednotkou
5) Myšlenka slovanství a panslovanství. Na začátku války opravdu mnoho lidí věřilo v obrovskou slovanskou unii, vedenou Ruskem
a určitě mnoho dalších. Antisemitismus byl opravdu velmi rozšířený a spekluji, že to bylo hlavně proto, že židé byly v Rakousko - Uhersku proněmeckou menšinou, kteří byli proti jakékoliv národní identifikaci; jinak to moc nechápu.
Pro mne je to hlavně argument pro lidi, co si myslí že to za CK mocnářství bylo skvělé. Já nevím jestli bylo nebo ne, ale zjevně opravdu velké množství lidí bylo ochotno riskovat vše aby se proti Rakousko - Uhersko postavili.
Před rokem jsem si koupil Legionářskou epopej od Rudolfa Medka. Čte se to dost obtížně a možná je zajímavější to, co člověk čte mezi řádky, ale pokud tě to zajímá, doporučuji. Ten přechod od idealizmu / fanatismu přes zklamání, deziluzi a zoufalství, kdy cesta domů vedla přes celou zeměkouli, tam je rozhodně hodně patrný.